|
|
Práce začala přibližně před třemi lety. Tehdy se mladí manželé rozhodli, že si vytvoří domov, v němž by mohli spokojeně žít a vychovávat děti. Hledali klidné místo, uprostřed krásné přírody, přitom však v blízkosti hlavního města, aby se mohli věnovat svým společenským aktivitám. Když takový pozemek našli, přizvali ke spolupráci ing. arch. Vladimíra Krátkého, který jim navrhl jednoduchý dvoupodlažní dům se světlou fasádou kombinovanou se dřevem a s břidlicovou střechou. Výsledkem je přívětivé sídlo, které koresponduje s tamější architekturou a je dobře zasazené do okolní krajiny. Žijeme, jak potřebujeme Dominantní je tu sedací souprava, z níž můžeme pozorovat plameny v krbu nebo okolní přírodu. Čtyřmi schody je oddělena druhá část, v níž se nachází kuchyň s jídelnou, malé sezení pro relaxaci i odpočinek a hostinská část. Po schodišti vyjdeme do prvního patra, soukromé zóny, kde je manželská ložnice a dva propojené dětské pokoje. Nechybí tu ani mužova pracovna a samozřejmě koupelna a toaleta, které jsou i v přízemí. „Původní dispozice byla dobře připravená, takže jsem zasahovala jen minimálně. Majitelé si přáli hodně úložného místa a velké šatny. Prostor měl být maximálně funkční a vyhovovat jejich potřebám. Požadovali vybavení, které potřebují k pohodlnému životu, nepřáli si nic zbytečného. Dům jsme jim šili přímo na míru, není v něm nic navíc, ale nic v něm taky nechybí,“ vysvětluje architektka Hlaváčková. „Připravila jsem celkovou koncepci, jednotnou od vchodu až po půdu, propracovala jsem každičký detail, aby vše mělo svůj smysl. Zařízení jsem navrhovala s ohledem na dům a samozřejmě majitele.“ Tato mravenčí práce je vždy dlouhá a náročná. Manželé neměli vyhraněný styl a architektka jim předkládala různé návrhy, které s nimi podrobně konzultovala. „Jestliže stavba domu je v nadstandardní kvalitě, pak i zařizovací prvky musí být adekvátní celému prostoru,“ říká architektka. Do vzdušného interiéru, kde je vytvořeno hodně zajímavých průhledů, byl nakonec zvolen elegantní moderní nábytek s čistými liniemi od předních světových firem, odpovídající požadovanému vkusu i kvalitě. Do atypických prostor se vyráběl nábytek na míru, který se nakonec majitel rozhodl dát i do své pracovny. Detail není maličkost „Samozřejmě že se vždycky snažíme vyhovět klientovi a vytvořit mu domov, kde se bude dobře cítit. S tím souvisí i všechny maličkosti, které by po určité době mohly začít překážet a znervózňovat.“ Podobných maličkostí se tu řešilo spousty, upozornit bychom však chtěli alespoň na některé. Je to například vitráž umístěná na chodbě v mezonetové části. „Nemohlo tam zůstat čiré sklo, protože člověk, který by byl pod schody, by viděl jen nohy osoby nad ním. Nebylo by to estetické, tak jsem do okna navrhla jednoduchou moderní vitráž, která odstraní tento nedostatek a zároveň tu tvoří výtvarné dílo.“ Další funkční maličkostí je matná clona, která je umístěná v okně nad schodištěm. Přes lamely není vidět dovnitř, ale je vidět ven a do prostoru vchází denní světlo. Nezapomnělo se na radiátory, které jsou skryty za nerezovým krytem, ani na rozvodné systémy, jež se schovaly za posuvné panely, na nichž jsou v kovových rámech výtvarné koláže. Text: Lenka Haklová, Foto: Archiv K o n t a k t y: |
Dům na míru a do detailu
„Dlouho jsem přemýšlel, zda mě architekti zmanipulovali, nebo jestli mé názory posunuli o krok dál. Přišel jsem na to, že se jim podařilo rozšířit mé postoje vůči bydlení a tak obohatit i podstatnou část života.“ Takto jednoduše, zato velmi výstižně zhodnotil práci architektů majitel nového domu, když se do něj se ženou a synem stěhoval.
