Ewa Nemoudry: Nevstoupíš dvakrát do téže řeky

Ewa Nemoudry nezapře svou tvorbou studia u Josefa Svobody (1920–2002), jednoho ze světově uznávaných scénografů. Své obrazy, oleje, akvarely a litografie vystavovala mj. v Barceloně, Vídni, Ženevě, Frankfurtu nad Mohanem, Kronachu, Krakově a také v Japonsku. Všemu, co vytváří, dominuje senzitivně vyprávěný příběh, v němž se promítá její kosmopolitní rozhled i inspirace přicházející zpod „pečetě“ jejích předků. Gejzír fantazie dokáže ale mistrně zkrotit exaktní, někdy až tvrdou „maskulinní“ ironií.

Takto vybavena přesahuje svými původními myšlenkami z tvorby umělecké do oblasti mimoumělecké, tedy do sféry bytového interiéru. Znalost interiérových textilií souvisí zase s její oděvní tvorbou, v níž tvarování naslouchá dezénu i omaku a konečný výsledek diktuje režii neobvyklý způsob prezentace. Uvedený interiér zdobí její obrazy.

Když jsem do tohoto interiéru vstupovala, neočekávala jsem, že se ocitnu v prostředí z přelomu 19. století, ale nebylo snadné si představit, jak se architektka s nesnadným úkolem vyrovnala. Dokonalá syntéza minulosti s dneškem mě na první pohled okouzlila a napadla mě moudrá slova filozofa Hérakleita, že do téže řeky člověk dvakrát nevstoupí. Minulost, aby se opravdu oživila, by měla být viděna očima současnosti.

Co vás napadlo při prvním vstupu do bytu, který jste dostala za úkol restaurovat?

Nejprve jsem byla zaskočena, prostory byly naprosto vybydleny. V předsíni byl snížený strop z palubek, na stěnách vrstvy omítky, miniaturní koupelna byla vtisknutá do rohu předsíně, na dveřích zašlý lak, štuky na stropě téměř neviditelné. Poháněla mne zvědavost, chtěla jsem vědět co nejvíce o původním vzhledu bytu.

Závěsné svítidlo Zettele'z 5, Ingo Maurer (120 x 120 cm), papír, cena 32 230 Kč, v rohu vlevo stojací lampa Orbital, výrobce Foscarini (53 x 170 cm), barevné sklo a kov, cena 31 050 Kč (SIRIUS DESIGN)

Část kuchyňské sestavy firmy Bulthaup, dřevo a hliník, cena od 100 000 Kč/bm, komoda Onda, Ron Arad pro Fiam, sklo, cena 75 000 Kč (SIRIUS DESIGN)

Chtěla jste ho vrátit do původního stavu?

Ne, to mě vůbec nenapadlo. Snažila jsem se ho jen očistit od nánosů doby. Seškrabat zdi, proniknout k původní malbě, odkrýt ornament na stropě, udělat si představu, jaký interiér tu byl kdysi. Nikdy mi nešlo o to, udělat z toho bytu muzeum. Muzeum je ještě dobrá věc, tam jsou věci opravdu původní. Ale v současnosti mnozí nahrazují starožitnosti replikami. Nahradit původní věc replikou lze jen v některých nezbytných případech. Například se podívejte na dveře, ty skleněné výplně jsou kopie, nejsou výrazné a nijak to nepobuřuje. Sehnat totiž starožitné předměty, které potřebujete a které se k sobě hodí, je velmi obtížné. Není ani snadné nechat si je vyrobit. Řemeslo zakrnělo. Žijeme v uspěchané době. Tehdy si řemeslník s věcmi doslova hrál. Čas plynul jinak. A také se kladl důraz na kvalitní materiál, ten nebývá snadné nyní získat.

Jak jste tedy postupovala a co jste při rekonstrukci objevila?

Zbavili jsme byt všech dodatečných příček, změnili původní určení místností, např. koupelna je v bývalé kuchyni, toaleta ve špíži, a naopak kuchyňská linka v obývacích prostorách. Vlastně nemám ráda, když někdo označuje místnosti jako obývák, ložnice apod., aby tím vymezil činnost, která tu probíhá. Tato označení jsou do jisté míry přežitá. Název prostoru, který obýváme, se může proměňovat podle našich aktivit. Nedávno jsem viděla fotografii ložnice s vanou uprostřed a s oknem do zeleně. Hned bych to realizovala. Ale abych se vrátila k rekonstrukci. Odstranili jsme radiátory, a tím odlehčili okenní partie. Strop jsme umývali celý měsíc, než se jeho štuky objevily v syrové podobě.

Voňavý sáček s krystaly šedé ambry v originálním balení z midollina, cena 650 Kč (MADELEINE)

Pot-pourri se sušenými plody ostružiny, lístky růže anebo sakury v sáčku ze surového hedvábí, cena 800 Kč (MADELEINE)

Křesílko Mademoiselle, design Philippe Starck pro firmu Kartell (55 x 52,5 cm, . 80 cm), plast a čalounění, cena 17 322 Kč (KARTELL)

Byl to zážitek, připadala jsem si jako v nějakém starém kostele. Bohatý stropní ornament ukazoval, že strop má delší historii než například dveře. U nich překvapuje jednoduché, geometrizující zdobení. Od původní barevnosti jsme ihned upustili, byla tmavá. Jen jsme vše lehce zatónovali, patinovali lomenou bílo-šedou. Zdobení bylo tehdy prováděno pravým zlatem, a tak by restaurování bylo příliš finančně náročné, možná by i rušilo svou výrazností.

Strop vás fascinoval, proč?

V současnosti se stropu nepřikládá váha, a to je škoda. Ráno se probudíme a náš první pohled patří velké bílé ploše nad námi. Když jsme v přírodě, je nad námi bleděmodré nebe, kolem nás zeleň. V secesní době vás čekal po ránu zážitek, barevný ornament, radost.

STAČÍ ČISTÁ VODA

Objevíte-li ve svém bytě zachovalé štukatérské ozdoby, které jsou ale překryty mnoha nátěry, pokuste se je nejdříve umýt měkkým štětcem a čistou vodou, případně s kapkou saponátu. Do kvalitních štuků se přidávají tužidla, takže takový zásah vydrží bez poškození, i když poněkud zahnědnou. To napraví nový nátěr kvalitní barvou.

Závěsné svítidlo Flatation, Ingo Maurer, japonský papír, cena 44 460 Kč (SIRIUS DESIGN)

Celý interiér působí vzdušně, je světlý a nekoresponduje se secesní představou o barvách. Co vás motivovalo při práci s barvou?

Stěny obývacích prostor byly opravdu tmavé, například v jedné místnosti, kde je štukový strop, byla malba tmavomodrá s nádhernou zlatou klasickou secesní křivkou, které se říká „švihnutí biče“. Ve vedlejší místnosti byly stěny zase tyrkysové. I zdobení pod okny v barvě dřevěných okenních rámů působilo temně. To vše korespondovalo s dubovými parketami a nábytkem z ušlechtilého dřeva.

Nákladné a zdobené textilie byly hmotné. Současnost je rychlejší a jednodušší. Přitahuje mne ale stejně jako minulost. Eklekticismus je znakem současných trendů, proč bych mu nemohla podlehnout i já? K výběru textilií do oken jsem opět přistupovala racionálně. Výhled z oken na Slovanský ostrov je sám o sobě obrazem, bylo by hřích ho zahalit do záclon. V ulici je ale umístěno veřejné osvětlení s pronikavým nočním světlem. Spánek by neměl být rušen, volila jsem tedy neprůhledné, hustě tkané hedvábné tafty.

Sedací souprava Caleidos, výrobce Insa (250 x 90 cm, v. 90 cm), cena 165 000 Kč, stolek Vulcano, výrobce Fiam, sklo, cena 55 000 Kč (SIRIUS DESIGN)

Světlé stěny v lomené bílé skutečně odlehčují prostor. Dávají vyniknout modernímu nábytku špičkového designu. Jakou souvislost má s minulostí?

Překvapivě velkou. Ingo Maurer, autor oněch úžasných svítidel, který má ateliér v Mnichově, se inspiruje starými myšlenkami a aplikuje je do nových technologií. Evokuje ve mně minulost, ale zároveň vyvolává soudobou atmosféru.

Co vás na secesi přitahuje? Myslíte, že je stále aktuální?

Je to zdroj inspirace, obdivuji řemeslnou dokonalost té doby. Nejsem to jenom já, pracují s ní i mnozí současní návrháři – v oblasti módy je to třeba J. P. Gaultier nebo John Galliano, který vede Diorův salon. Ale leckdy z ní vycházejí i návrháři bytového textilu a nábytku. U mnoha renomovaných firem zabývajících se bytovým textilem bývají nadčasové secesní dezény permanentní součástí kolekcí.

Nedomníváte se, že přenést poselství secese do současnosti se podaří jen tomu návrháři či výtvarníkovi, který ji dokáže obohatit svým talentem a „deformovat“ vlastním myšlením?

Rozhodně je toto vše důležité a neplatí to jen o secesi. Nepodcenila bych ani „naladění“ doby. Přijít na správné místo ve správný čas. Nyní secesi vše nahrává. Ve vzduchu je cítit nostalgie po perfektním řemesle.

BARVY PODLE CHUTI

Při restaurování starého interiéru můžete narazit na velmi výrazné původní barvy na stěnách. Není nutné se snažit tuto barevnost obnovit ani ponechat celý interiér v bílé.
Řiďte se tím, která barva vám působí potěšení nebo vás uklidňuje, a nebojte se použít také výrazné odstíny.