Skip to content

Helena a Michael Třeštíkovi: Místo k přemýšlení

Dokumentární režisérka Helena Třeštíková a její manžel architekt a vášnivý sběratel Michael Třeštík žili až dosud v prostorném bytě na Letné. Vychovali tam dvě děti, a když nastal čas „vylétání mláďat z hnízda“, vznesli se tentokrát naopak rodiče. Z prvního patra až pod střechu.

Helena Třeštíková

  • narozena 1949
  • absolventka katedry dokumentární tvorby, FAMU
  • 1974 – 1994 režisérka v Krátkém filmu
  • 1990 spoluzakladatelka nadace Člověk a čas
  • natočila přes padesát dokumentárních snímků na různá sociální témata a o lidech stojících na extrémních pólech společenského spektra

Ing. arch. Michael Třeštík

  • narozen 1947
  • absolvent architektury a urbanismu, ČVUT
  • 1971 – 1988 projektant
  • 1990 – 1993 šéfredaktor a vydavatel literárního týdeníku Tvar a výtvarný kritik
  • od 1990 vydavatel encyklopedií řady Kdo je kdo
  • autor beletristických a odborných publikací, mj. román Zdi tvé, eseje o výtvarném umění apod.
  • v roce 2003 založil internetový trh starožitností 
Manželé Helena a Michael Třeštíkovi doma bydlí i pracují a tak vytvořili nejen víceúčelový byt, ale také inspirativní prostředí pro svou duševní činnost   Ložnici Michaela Třeštíka vévodí obraz Václava Bláhy Křížení a část sbírky porelánu 60. let
Přes sběratelskou vášeň Michaela Třeštíka bydlí v novém bytě kromě sbírek obrazů a historické keramiky zejména lidé. Oba manželé mají bohatý společenský život i svůj vlastní vnitřní svět. Vzhledem k tomu, že často pracují doma a tráví tu většinu času, potřebovali vytvořit místo, kde by mohli soustředěně přemýšlet a tvořit a také se cítit svobodně a přirozeně. Svůj byt považují za „futrál pro duši“.
Helena Třeštíková se proslavila jako dokumentaristka zejména svými časosběrnými dokumenty, v nichž sleduje portrétované osoby v delším časovém úseku a zaznamenává jejich vývoj. Například před dvaceti lety oslovila několik mladých párů, které se rozhodly pro společný život, a sledovala tyto dvojice v prvních letech manželství v sérii s názvem Manželské etudy. Vrátila se k nim po dvaceti letech společného života, aby s nimi natočila další cyklus.
 
 Ke své práci dnes využívá novou pracovnu, která je jejím královstvím. Má zde všechno potřebné, aby se mohla probírat natočeným materiálem a dělat přípravu do střižny. Když paní režisérka nepracuje, může odpočívat na terase, po které vždycky toužila. Za to, jak pěkně nový domov vymyslel, chválí svého manžela, kudy chodí.  

Vaření je nutné zlo

Při tvorbě bytu se Michael Třeštík řídil několika hlavními kritérii. Jedním z nich bylo striktní oddělení soukromé části bytu od společenské, takže tu jeden z manželů může mít sešlost přátel a druhý zároveň klidně pracovat nebo odpočívat. Společenský prostor, třebaže je velký, neobsahuje kuchyň, jak je dnes často zvykem.
 
Třeštíkovi považují vaření za nutné zlo a ztrátu času, který se dá věnovat užitečnějším věcem. Když k nim přijde na večeři návštěva, dostane do ruky jídelní lístek z nejbližší restaurace a jídlo, které si vybere, nechá hostitelka donést domů. Kuchyň je v tomto bytě vlastně jen servisní prostor a jídelní stůl je méně důležitý než pracovní stůl paní režisérky nebo stůl pana architekta.  

Za pár korun

Ve vstupním podlaží je tedy velký obytný prostor, který je současně pracovnou muže, o patro výš jsou ložnice, koupelny, pracovna ženy a prostory pro sbírku. Decentní barevné ladění a jednoduché čisté linie dodávají interiéru vzdušnost a nadčasovost. „Vynaložili jsme spoustu energie na to, abychom vyloučili krov a celý prostor konstrukčně vyčistili a sjednotili,“ vysvětluje Michael Třeštík. „Pak jsem se snažil, aby použité materiály byly funkční a na nic si nehrály. Přitom celé zařízení je vlastně za pár korun. Zčásti je to třicet let stará bílá skládačka pořízená ještě z novomanželské půjčky, zbytek je to nejlevnější, co je na trhu.“ 

Na stejné notě

Stavba sama prý probíhala vzácně šťastně. Mezi uchazeči o stavební zakázku byl i nenápadný usměvavý inženýr Karel Klimt. „Cítil jsem, že s tímhle člověkem si budeme rozumět,“ vzpomíná architekt Třeštík. A taky ano. Stavitel měl neuvěřitelné pochopení pro změny a improvizaci, zároveň ale dodržoval termíny i rozpočet. Kamarádství, které se vytvořilo během stavby, přežilo i kolaudaci a závěrečné vyúčtování, což je v tomto kraji naprosto unikátní.

Police u psacího stolu Heleny Třeštíkové jsou plné kazet s filmy, scénářů a dalších předmětů nezbytných i inspirujících

Jasný důkaz sběratelské vášně Michaela Třeštíka

Význam jídla sice Třeštíkovi nepřeceňují, ale na stolu samotném si dali záležet. Tento stůl a židle vznikly zřejmě podle návrhu architekta Jana Kotěry zhruba v roce 1910

Celý byt působí vzdušným, čistým dojmem, jako by byl načrtnut s lehkostí a radostí. A tak se tam také člověk cítí      Kuchyň aneb "nutné zlo", jak ji nazývají Třeštíkovi. Malá, skromná, čistá, účelná. Nad kuchyňským stolem ale visí obraz Tomáše Císařovského Světlo

Kontakty:

eANTIK,
Kostelní 14, Praha 7,
tel.: 736 646 913,
 
ING. KAREL KLIMT,
Alešova 545, Dobřichovice,
tel.: 724 107 501