Interiér: Moderní útulek pro poklady

Značný počet kilometrů jsme ujeli, abychom se aspoň na chvilku zabydleli v malém útulném panelákovém bytě na jednom karvinském sídlišti. Člověk by ani netušil, co všechno se dá vykřesat z miniaturního prostoru bytu, když se nad dispozicí pořádně přemýšlí a zařizuje se s citem pro detail. Jana byt zdědila po babičce, takže ho velmi dobře znala a měla jasnou představu o tom, co bude třeba zbourat a přistavět.

S dispozicí se hýbalo tak, že se zrušil „tunel“ s úložnými prostory nad dveřmi, kterými se vcházelo z předsíně do kuchyně a zmizela i spíž. Cenné centimetry, které zabíraly dveře, tak přibyly ke kuchyni a z druhé strany se o to zvětšila koupelna. Jádro se nechalo vyzdít a spojila se koupelna s toa­letou. Majitelka také zrušila všechny dveře kromě koupelnových a kovové zárubně nahradila štukovanými.

Díky těmto úpravám získal byt více vzdušnosti a ­smysluplného využití místa. Na zařízení je vidět, že Janu bydlení a dekorování opravdu baví. Konec konců je to i její profese. Vkusně kombinuje nové věci pořízené za málo peněz s vysvobozenými starými poklady z kontejnerů či bazarů, které pod jejíma rukama znovu ožívají. Ve velkém prý nakupuje lampičky a nejrůznější doplňky, které slouží k obměnám zákoutíček v bytě. „Nečančám doma věci jen tak, aby tam stály. Mám ráda, když se podívám jakýmkoli směrem, že tam vidím něco hezkého,“ obhajuje svou vášeň Jana.  

Projekt pro blogery

Jana se coby blogerka a dekoratérka v Ikea zapojila do projektu Šetrnější domov, kterým se Ikea snaží inspirovat lidi nejen k pěknému bydlení, ale i k ohleduplnějšímu způsobu života a hledá způsoby, jak v domácnosti ušetřit.

Pro Janu bylo dobré, že problematiku viděla jak z pozice zaměstnance, tak i z pohledu blogera, potažmo běžného zákazníka. V její domácnosti se poctivě třídí odpad, staré věci se recyklují, nakupují se úsporné žárovky atd. Jediné, co Jana pociťovala jako plýtvání, bylo to, že nemá myčku.

„Mimo jiné jsem vášnivý zahrádkář, vody spotřebuji hodně, a tak jsem si i vybrala toto téma, o němž jsem věděla, že rezervy v šetření určitě mám,“ konstatuje Jana. Přístroj pořídili a do projektu se s přítelem zapojili tak, že sledovali spotřebu vody před pořízením myčky a po pořízení. Výsledek byl, jak předpokládali, uspokojující, a to i díky tomu, že si koupili baterie s perlátorem, které mohou provzdušněním vody uspořit až 8 litrů za minutu.

„Příroda není naše a to, jak se k ní chováme, je věcí svědomí každého. Přestože mám kolem sebe spoustu věcí a hodně toho nakupuji, nemyslím si, že produkuji odpad. Když si něco pořídím a jiné věci se chci zbavit, tak je to pokaždé formou prodeje nebo na inzerát,“ dodává Jana.