Radek bydlel od dětství na sídlišti, a tak když se mu naskytla možnost získat své první bydlení v bytovce v klidné lokalitě plné zeleně a s úžasným výhledem na pražské panorama, neváhal ani minutu.
Jak už to tak ale bývá, vždycky je něco za něco. V případě Radka byt, který bylo třeba nejprve obnažit na dřeň a převrátit jeho dispozici naruby, aby se z něj mohlo vyloupnout vysněné místo k životu. Tento úkol svěřil kamarádovi, s nímž strávil léta ve školní lavici na gymnáziu, architektovi Pavlu Lejdarovi a architektonickému ateliéru Artikul.
Největším nedostatkem Radkova bydlení byl stísněný panelákový dojem, kterým byt působil navzdory slušné rozloze 70 m2. Své udělaly také nepříliš šťastné zásahy předchozího majitele, který původní řešení z 50. let posunul k obkladům a výmalbě z éry zlatých devadesátek hrajícím všemi barvami.
Tyto vady na kráse odstranili architekti změnou dispozice s otevřenou centrální částí, která v sobě spojuje obývací pokoj s jídelnou a kuchyňským koutem.
Aby k ní však mohlo dojít, bylo třeba několik dalších poměrně náročných řešení.
Nástrahy rekonstrukce
V první řadě bylo třeba překopat rozvody, které vedou nyní v podhledové části předsíně. Ke slovu se přihlásila také přečerpávací stanice, která zajišťuje distribuci vody a odpadu mezi protilehlými částmi bytu.
Tyto technologické lahůdky si vyžádaly i nadstandardní řešení úložných prostor, jejichž výroby se zhostili truhláři. Přečerpávací stanice se ukryla v útrobách části kuchyňské linky, která slouží zároveň jako spíž. Dříve obnažené stoupačky a kotel na toaletě skryla nová úložná stěna, v níž zbylo místo i na mycí prostředky nebo na kyblík s mopem.
Hold českým značkám
Z původní podoby bytu zůstala jen parketová podlaha, která prošla repasí. Tu doplnil nábytek z dubového masivu a dýhy a neutrální odstíny šedé a krémově bílé. Co nevyrobili truhláři, to bylo na Radkovo přání pořízeno v obchodech českých výrobců, jako je Ton, Lucis, Rott design nebo Lavmi.
„Jelikož jde o první vlastní bydlení, snažili jsme se jej pojmout maximálně nadčasově a ponechat i nějaký prostor k budoucímu dozařízení,“ konstatuje Pavel Lejdar a jedním dechem dodává, že v tomto ohledu má Radek jasně nastavené mantinely. „Bohužel má tu smůlu, že jsme kamarádi, a tak se běžně stává, že když přijdu na večeři, všechno, co se mi nelíbí, sundávám a schovávám do skříní.“
Architekt Ing. arch. Pavel Lejdar |
|
Kontakt: Artikul.eu |
„Velkým problémem řady bytů bývají poddimenzované úložné prostory. Ty jsme zde řešili atypickým nábytkem, který jsme nechali vyrobit s naprosto jasnou představou o tom, čemu konkrétně bude každá polička sloužit. S Radkem, který je ohromný systematik, jsme plánovali vše do detailu – při návrzích jsme zakreslovali skříňky na mycí prostředky, žehlicí prkno a další, aby opravdu všechno mělo své místo a byt mohl být dokonale funkční.“Další úžasné interiéry najdete v této rubrice a na našem patnerském webu Modernibyt.cz.
