Interiér: Vášeň pro černou

Kateřina má ráda prostorné byty s vysokými stropy, které mají svůj styl. Panelák ji nikdy nelákal, spíše naopak, ale ve chvíli, kdy se naskytla výhodná nabídka koupit byt právě v panelovém domě, neváhala.

Původní záměr byt zrekonstruovat a pronajímat vzal zasvé ve chvíli, kdy se dozvěděla, že se musí z bytu, ve kterém právě bydlela, odstěhovat. Na rekonstrukci měla dva měsíce, což by se nezdálo tak nereálné, kdyby byt po předchozím majiteli nevypadal, tak jak vypadal. Na první prohlídku bytu musela dokonce s baterkou, protože v bytě byla odpojena elektřina.

O pomoc s rekonstrukcí bytu chtěla požádat architektku, tu však z finančních důvodů musela odmítnout. A tak se do rekonstrukce s přítelem pustili vlastními silami. „Skoro na první rande jsme šli makat do bytu,“ říká Kateřina se smíchem.

Na původní plán totální přestavby nebyl čas ani peníze, a proto se musela rozhodnout jen pro malé změny, jak říká. Nevyhovující původní dispozici 3 + 1 změnila na 3 + kk, nechala vybourat umakartové jádro a posunula příčku zbytečně velké ložnice, čímž získala více místa pro obývací část.

Tento byt byl třetí, který Kateřina zařizovala. Naposledy bydlela v bytě, který si zařídila v anglickém duchu, který se do stylu domu dokonale hodil, pro byt v panelovém domě však byl naprosto nevhodný. Nevadilo jí to, spíš naopak, poslední dobou si totiž oblíbila skandinávský nábytek. Inspiraci hledala v časopisech, na Instagramu a na portále Modrá střecha. 

Zařízení na míru

V předchozím bytě měla Kateřina téměř všechno zařízení vyrobené na míru a stále zastává názor, že nábytek na zakázku má tolik předností, že je lepší chvíli počkat, našetřit a nechat si ho vyrobit přesně podle vlastních představ a na míru daného prostoru.

Ale právě čas Kateřina neměla, proto nechala na míru vyrobit pouze kuchyň, koupelnu a interiérové dveře, za které zaplatila dvakrát. Původně chtěla dveře běžných rozměrů, ale ve chvíli, kdy byly hotové překlady, přišla s nápadem, že dveře s atypickou výškou jsou pro její byt to pravé, a přes to, jak říká, nejel vlak.

„Na dveře jsem moc pyšná, tedy až na cenu,“ říká se smíchem. „Na svého truhláře Davida Štamfesta nedám dopustit. Jsem velmi náročná a kolikrát ani nepřemýšlím, zda můj nápad vůbec půjde realizovat, ale on všechny moje nápady bere jako výzvu a každou moji představu do detailu doladí a dokonale zrealizuje.“ V budoucnu by se ráda zbavila většiny kusů nábytku a nahradila je právě nábytkem na míru.

Původní parkety si Kateřina přála zachovat, ale předchozí majitel k nim neměl takový vztah jako ona. Zachránit už je nešlo, a tak se jich musela se smutkem vzdát a nahradit je vinylovou podlahou.

S proměnou pomáhala i Kateřinina maminka a zároveň babička malé Karolínky, ta vymalovala celý byt. Jen z volby černé nebyla úplně nadšená, jak mi prozradila majitelka bytu, která tuto barvu naopak miluje a nejraději by měla celý byt zařízený v černé.

Některé designové kousky, jako jsou například svítidla, objevila Kateřina v levnějších obchodech s nábytkem. Na tyto úlovky je právem hrdá. Baví ji navštěvovat blešáky, trhy a malé krámky, ve kterých si může popovídat s majiteli, a přitom objevovat zajímavé doplňky do bytu.

Těší se, až jednou bude bydlet v krásném cihlovém domě v bytě s vysokými stropy, který si zrekonstruuje podle vysněných představ a zase nás pozve. Budeme se těšit, Kateřino!