Skip to content

Komfort nemusí být snem

Nakoupit, zajet s autem do garáže, přejít do výtahu a vystoupit už přímo ve svém bytě – o tom se většině z nás může jenom zdát. Terasovitá novostavba nedaleko centra Prahy nabízí ještě víc. Ke komfortu bydlení tu přispívá i příjemně poklidná atmosféra původní vilové zástavby se vzrostlou zelení v přírodně zajímavě členěném okolí.
 

    

LUKÁŠ VÍZNER

36 let    
marketingový ředitel  

VALERIE VÍZNEROVÁ 

30 let
marketingová manažerka

Odbornou veřejností vysoce ceněná vila z mědi, betonu a dřeva pohledově jakoby vyrůstá ze strmé stráně s tím, že se stupňovitě uspořádané terasy jejích čtyř bytů svažují směrem do poklidné ulice v údolí. Protože majitele jednoho z bytů projekt zaujal už v rané fázi výstavby, požádal o úpravu dispozice. V přání, zda by mohli mít o jednu místnost navíc, jim architekt Pavel Hnilička ze studia hcA, jehož dílem stavba je, vyšel vstříc. Zatímco dvě ložnice a multifunkční obytná hala byly situovány směrem k otevřené východní straně, kuchyň, skladovací prostory, sociální zařízení a šatna vše protilehle „ve stráni“ uzavíraly. „Kuchyň jsme posunuli tak, že za ní vznikl další pokoj,“ říká architekt. Jak vzpomíná, problém vyvstal, když už do hotové betonové obvodové stěny vyřezávali a následně železnými prvky vyztužovali otvor pro francouzské okno, aby prostor dodatečně prosvětlili. Povedlo se a majitelé jsou navýsost spokojeni.

 

Slunce ze dvou stran

Z místnosti, která nyní slouží jako pracovna nebo hostinský pokoj, lze vstoupit do atria se zimní zahradou na terase. I když jeho stěny tvoří „drátokamenný“ gabion, průčelí je opět prosklené a rozevíratelné. Z odpočinkového místa s ratanovým nábytkem je hezký pohled na terasu, která byt obklopuje jak z této jižní strany, tak i z východně orientovaného průčelí. „Terasy jsou vlastně zahradami na střechách, mají pochozí dřevěný rošt a dělené jsou vždy na dvě enklávy, kdy ve větší je prostor k posezení a menší patří extenzivní zeleni, která nevyžaduje mnoho péče. Až vyrostou pajasany, bude to tady stejné jako na skutečné zahradě,“ dodává architekt Hnilička.Vstup na terasu je přitom možný z každé obytné místnosti.

     Měděné okenice při zavírání a otevírání proměňují celý vzhled exteriéru

     Zadní stěnu proskleného atria tvoří stěna z gabionu    Z pracovny lze vstoupit do atria, které je sympatickým místem k odpočinku

     Obývací halu uzavírá kuchyň s ostrůvkem, před kterým je situován jídelní stůl

Závěsné svítidlo je pouze nad jídelním stolem   Nábytek v bílém laku decentně doplňuje okrově žlutá sedací souprava a pohodlné křeslo s podnožkou v kombinaci černá kůže/nerez   Francouzská okna prosvětlují i kuchyň

Průhledy křížem krážem

Vše je zřejmé už ve vstupní části bytu, do níž lze vejít jak již zmíněným výtahem, tak i bočními, matově prosklenými dveřmi z venkovního schodiště. Přes prostornou chodbu s vestavnými šatními skříněmi, na jejíž levé straně jsou dvě ložnice a na pravé dvě koupelny, se nabízí průhled až na protilehlou část terasy – tedy pokud jsou zrovna otevřené bílé zasunovací dveře u vstupu a před obývací halou. Koupelny jsou opět celé v bílé barvě různě velkého mozaikového obkladu. Jen majitelé vědí, že za bílými deskami ve stěnách jsou jak úložné prostory, tak i kotel s rozvodnými skříněmi. Na zvláštnosti oběma relaxačním místnostem přidává červená stěrková podlaha stejně jako nepřímé nasvícení zrcadel. Elegantní střídmost si drží i dětský pokoj, ložnice rodičů stejně jako multifunkční obývací hala. Zatímco vestavné kusy nábytku v bílém polyuretanovém laku byly realizovány podle návrhů hcA studia, volně stojící kusy už vybírala hlavně paní domu. „Mám ráda bílou barvu a jednoduché praktické věci,“ dodává s úsměvem.

I když je v koupelně pračka a sušička, stačí zatáhnout roletu a nejsou vidět    

Tajemství schodů

Jednoduchý koncept vyniká především v obytném prostoru. Zatímco zelenkavě žlutá textilní sedací souprava u stolku s deskou z mléčného skla vymezuje oddechovou část, jídelní stůl s koženými židlemi přiléhá už k ostrůvku s varnou plochou a oválnou nerezovou digestoří. S kuchyňskou linkou, vybavenou moderními vestavnými spotřebiči, ho sjednocuje pracovní deska z černé vypalované žuly. Stěna, kterou opticky tvoří kuchyňský nábytek, pokračuje příčkou s dveřmi, jimiž se vchází do zadního pokoje. Přestože mu vládne střídmost pracovny, má svá překvapení třeba v podobě zásuvek ve stupnicích schůdků po straně. Vedou ke dveřím, za nimiž se skrývá skladovací prostor. V hostinském pokoji se v pošmourném počasí přisvěcuje tzv. daylightkami, skrytými ve stropní nice, a umělé „denní“ světlo má i kuchyň. Jednoduchý, velice efektivní a zároveň elegantní je systém dvou osvětlovacích lišt v obývacím prostoru. Lze do nich umístit libovolný počet zdrojů, které majitelé rozsvěcují podle potřeby. „Závěsné svítidlo se volilo jen nad jídelní stůl, dál už jde o instalace podle našich návrhů, a to včetně vnitřního osvětlení šatních skříní,“ dodává architekt. Majitelé si spolupráci s ním pochvalují.

Kontakty:

 

SDRUŽENÍ HNILIČKA – CÍSLER – ARCHITEKTI (hcA),

www.hca.cz;

 

AUTOR: Ing. arch. Pavel Hnilička, Ing. arch. Petra Bláhová-Kandusová, Ing. arch. Veronika Hamšíková, Ing. arch. Jan Dluhoš;

SPOLUAUTOR:
Ing. arch. Petr Tej, Ing. arch. Tereza Růžičková, Ing. arch. Helena Šonská;

STAVEBNÍ FIRMA,

www.l-stav.cz