Skip to content

Na kraji města

Dnes už se jen málokdo odváží spoléhat pouze na vlastní úsudek, když se rozhoduje pro stavbu rodinného domu. Může sice volit typovou stavbu z bohaté nabídky různých stylů, některé z nich však mohou působit v české krajině jako pěst na oko. Smysluplnější je angažovat vybraného architekta a s jeho pomocí dát svému novému bydlení nezaměnitelný charakter a zároveň obohatit přírodní prostředí vhodnou stavbou.

Obsah článku

 Pohled od jihozápadu. Francouzskými okny je z velkého obývacího prostoru přístup na pozemek, který bude samozřejmě kultivován

 Severní strana působí až stroze, ale také velmi čistě. Jsou k ní přičleněny technické prostory domu. Vysoká okna osvětlují schodiště a vstupní halu v přízemí

 Do řádu architektonického řešení zapadá i konstrukce schodiště do druhého podlaží

 V tomto domě nebylo nutné šetřit místem. jedna z koupelen

Novým fenoménem poslední doby u nás je vznik satelitních seskupení rodinných domů v okolí velkých měst. Tato novodobá sídliště rostou někdy živelně, nekoordinovaně a každý majitel parcely si může postavit, co chce,  pouze s menšími regulativními požadavky útvaru architekta. To je přednost (pro investora), ale i nebezpečí (pro okolí), že v dané lokalitě vznikne něco nehorázného. Ochranu pro obě strany – investora i okolí – představuje spolupráce s renomovaným architektem.

 

Věděli, co chtějí

Při zrodu domu, který vidíte na těchto stránkách, probíhala z hlediska architektů ideální spolupráce s investorem. Ten vyslovil základní požadavky (počet podlaží a počet ložnic, sociálních zařízení, propojení obytného prostoru s kuchyňským a s jídelnou apod.) a stanovil přibližnou výši rozpočtu. Pak nechal architekty hledat nejlepší řešení v rámci těchto mantinelů a pochopitelně i vzhledem k stavební parcele, její orientaci, podloží a požadavkům regulace území. V domě měly vzniknout  kromě jiného (garáž, vstupní a komunikační prostory v obou podlažích, terasa  ad.) celkem tři ložnice, šatna a dvě sociální zařízení v patře, pracovna, koupelna s WC a obývací pokoj propojený s kuchyní a jídelnou v přízemí. Místem nebylo nutné šetřit – dům zaujímá plochu cca 170 m2, takže ložnice jsou velké cca 15 až 19 m2, koupelny mají plochu 7,5 až 8,5 m2, terasa skoro 14 m2, kuchyň něco přes 13 m2 a obývací pokoj téměř 40 m2.

 

V přízemí se tedy odehrává společenský a společný rodinný život a druhé podlaží bylo komunikačně rozděleno na rodičovskou a dětskou zónu. Důležitá podmínka investora zněla, že vnitřní dispozice musí v budoucnu umožnit  dvougenerační používání domu. Architekti oceňovali jasnost zadání a navrhli koncept, který investor schválil jen s drobnými připomínkami. Konzultace nad plány probíhaly za vzájemného respektu a výsledek vždycky uspokojil obě strany. Díky tomu, že vkus investorů byl v souladu s návrhy architektů včetně materiálů, povrchů a barevnosti, dopadla realizace přesně podle prováděného projektu, přestože realizační dokumentaci dělala z časových důvodů jiná firma.

 

Na kraji vsi

Protože se stavební parcela nachází v nově vznikající zástavbě na rozhraní města a vesnice, zvolili architekti takové řešení exteriéru, aby dům do tohoto prostředí nenásilně vrostl. Proto není stavba vysoká a fasáda je zčásti obložená impregnovanou borovicí. Valbová střecha, která ukončuje kompaktní hmotu domu, je nasazena přímo na nadpraží oken ve druhém podlaží. Hlavní vstup je z jižní mírně se svažující strany od přístupové komunikace, k severní straně jsou  orientovány technické místnosti a schodiště.

 

Vzhledem k rozpočtu a fyzikálním vlastnostem doporučili architekti vytvořit nosné konstrukce a obvodové zdi pomocí tzv. ztraceného bednění, které nabízí firma Velux. Díky promyšlenému systému mnoha prvků, z nichž se dají v krátké době sestavit jak obvodové, tak nosné zdi i stropy, rodí se dům tímto způsobem nesmírně rychle. Hrubá stavba může být hotová během tří až čtyř týdnů. Bednění ze speciálně konstruovaných sendvičových desek je postupně naplněno betonem a samo se rovněž stane součástí konstrukce. Vzniknou tak stěny s vysokou zvukovou a tepelnou izolací bez tepelných mostů, tj. míst, kde se ztrácí teplo. To znamená, že i při tloušťce jen 30 cm dosahují stejného tepelného odporu jako téměř dvojnásobně silné zdi z jiných materiálů, takže se také zvětšuje užitková plocha stavby, tedy obytné prostory navíc.

 

Dům respektuje svůj částečný venkovský charakter i řešením interiérů. V obytných místnostech jsou štukové omítky a plovoucí dřevěné podlahy, v koupelnách a na WC dlažba a obklady. Celek působí neokázale, ale solidně a na první pohled je zřejmé, že stejná čistota tvarů se nachází i uvnitř. Je to dobrý příklad příměstské vily, jakých si lze přát kolem našich měst co nejvíce.

 

Kontakty:

HANS-PAUL ARCHITEKTI,

Ing. arch. Filip Ziegler (projekt a dozor stavby), Dušní 8, Praha 1,

tel.: 224 813 881, 224 812 433, 602 354 306;

VELUX v Brně a v Praze,

on-line na webových stránkách www.velux.cz/e-obchod nebo

prostřednictvím zákaznického centra na telefonním čísle 531 015 511;

Sokolova 1d, Brno,

tel.: 531 015 511, fax: 531 015 512

 

text: Bea Fleissigová

foto: Oto Pajer
zdroj: Moderní byt 8/2004