|
|
To všechno vytvořilo z tohoto místa prestižní adresu opředenou mnoha historkami, kde se zastavil čas, ovšem pouze do chvíle, kdy se o něj začala zajímat paní Perryová. Tato vitální žena, která nosí co nejkratší sukně, natupírované vlasy a velmi světlé rtěnky, miluje design šedesátých a sedmdesátých let minulého století a představuje si, že domov se má hodit k jejímu šatníku. Kromě toho vášnivě ráda nakupuje pop-art a pochopitelně si libuje ve světě velké módy.
Radikální proměna prostoru Architektovi Davidu Piscuskasovi, řediteli společnosti 1100 Architect, zastánci redukovaného modernismu, nedalo proto mnoho práce přesvědčit manžele Perryovy, aby se původní výzdoby zbavili a přeměnili historicky laděné místnosti na planetární prostor ve stylu pop-artu, který se bude vznášet nad New Yorkem. Interiér velikosti cca 600 čtverečních metrů má podobu velkého U, jemuž dominují dva velké sály. Zahrnoval také byt pro služebnictvo. Toto uspořádání bylo nutné velmi radikálně změnit pro potřeby rodiny se dvěma dětmi. Také zde bylo málo světla, třebaže kolem celého bytu je terasa a vedlo na ni asi šedesát oken, ale byla malá. Stejně tak většina dveří. Nejdůležitější úkol čekal architekta při novém rozvržení místností. Jeden sál rozdělil na hlavní apartmá a tzv. mediální místnost. Druhý sál o rozloze 79 metrů čtverečních se stal obývacím pokojem Perryových. Bludiště malých místností v dolní části písmene U se změnilo na kuchyň a jídelnu, která dnes propojuje obě poloviny bytu. Místa v rozích připadla na dětské pokoje, pokoj pro hosty, knihovnu a pokoj pro služebnou. Jakmile architekt prostor nově rozdělil, zaměřil se na velikost oken. Někdy jejich plochu více než zdvojnásobil a zevnitř nechal vsadit odrazová skla. Světlíky dnes vypadají jako mléčně bílé bubliny, podlahu tvoří bílé mramorové střepy zalité do bílé epoxidové pryskyřice. Tam, kde se stěna stýká se stropem, zakrývají rohy velkorysé křivky vytvořené štukováním. Není vůbec zřejmé, kde jeden povrch končí a druhý začíná, rozměry se stávají nejasné a gravitace jako by přestávala působit. Popartová loď pluje vesmírem. Řešení interiéru dostal na starost bytový architekt Tony Ingrao a postupoval stejně velkoryse jako jeho kolega. Většina nábytku je vestavěná a kusy, které musí stát samostatně, jako například pohovky v obývacím pokoji, vytvářejí kompozice úměrné velikosti místností. Skvělým doplňkem prostoru jsou pak obrazy, které paní Perryová nakoupila. Například obraz obývacího pokoje od Roye Lichtensteina byl umístěn v obývacím pokoji tak, že interiér vizuálně rozšiřuje za jeho fyzické hranice. Z mnoha oken je nádherný výhled na East River, protože však byt má tvar písmene U a je umístěn v úrovni horních pater okolních domů, jsou z jeho oken a teras často vidět také jiné terasy anebo cihlové zdi vedlejších objektů. Ve dne to planetární dojem nového prostoru ruší, ale večer, kdy jeho interiéry září a exteriéry ustupují, dosahuje architekt toho, co si on i paní Perryová přáli: vytvořit bydlení bez ohraničení. Když se pak před odcházejícím otevře výtahová kabina obložená vyřezávaným dubem, jako by devatenácté století znovu vstoupilo do toho našeho — jednadvacátého. Paní Perryová bude určitě chtít obložit výtah plexisklem. text: Bea Fleissigová foto: Profimedia, zapa images zdroj: Moderní byt 2/2005 |
Pop-art nad městem New York
Kdyby nebylo paní Perryové, které přátelé přezdívají „dynamo“, možná by střešní byt na jedné z budov známého newyorského bloku Rosaria Candely zůstal pompézní vzpomínkou na zašlé časy. Konávaly se zde proslulé plesy, kterým kralovaly miliardářské rodiny Vanderbiltů a Hookerů, a pozvané celebrity jezdily do dvou velkých tanečních sálů dubem vykládanými výtahy. Pozlacené kazetové stropy, mramorové podlahy a krby se sochařskou výzdobou připomínaly anglický zámek eduardovského období.
