Skip to content

Prostorný byt na střeše domu

Půdní byty se dnes objevují snad ve všech časopisech a na internetových serverech, které se věnují bydlení. Nejen jako exkluzivní bonbonek, ale naopak častěji než jiné typy bytů. Je to zřejmě tím, že jsou v posledních letech mnohem atraktivnější než byty v nově postavených domech: ty se totiž nabízejí k odkoupení za ceny pro většinu lidí nedostupné.

Obsah článku

Pohled z ložnice do koupelny

Modrá barva je nejvýraznějším prvkem v obytném prostoru

Otevřením dveří se propojí prostor s intimnější částí bytu

Za čelem manželského lůžka je ukryta prostorná stěna s vestavěnými skříněmi

Kuchyň opticky odděluje od obývacího pokoje pult z nepálených cihel

Schodiště je osvětleno shora, konstrukce dovoluje světlu prostoupit

Rozhodnutí přišlo od sousedů
Někdy se stává, že se lidé pustí do stavby, aniž by je k tomu přinutily neuspokojivé bytové podmínky nebo přání bydlet někde úplně jinde. Myšlenka na postavení domu či bytu může vzniknout náhodně, vlivem vnějších okolností.
Manželé Havelkovi, oba architekti, bydleli ještě nedávno v jednom ze dvou bytů řadového rodinného domu, který byl postaven v osmdesátých letech – a o stavbě vůbec neuvažovali.

Jejich nejbližší sousedy napadlo postavit na plochou střechu domu půdní nástavbu (okolní domy mají šikmou střechu) a získat tak další prostorný byt. Při územním řízení byl souhlas s nástavbou podmíněn tím, aby se šikmá střecha postavila i na zbývající domy v řadové zástavbě. Nápad zaujal i ostatní sousedy, k výstavbě střechy se v rámci územního řízení připojili.

Pro tvůrčí práci architektů je stavba vlastního bytu o to zajímavější, že při ní mohou realizovat své představy bez přesvědčování někoho dalšího, že nemusí vysvětlovat, proč právě navržené řešení bude tím nejlepším. Mohou si zvolit materiály či barvy podle vlastní tvůrčí invence, podřídit celou stavbu svým názorům na vyřešení prostoru i na zařízení interiérů. Pro architekty Zdeňku a Michala Havelkovy znamenal stavební záměr sousedů hozenou rukavici.

Uvolněná dispozice
Šikmá střecha orientovaná ve směru severovýchod–jihozápad předem určila polohu obytného prostoru na prosluněný a klidný jih do soukromých zahrad podél domků. Severovýchodní strana zase poskytovala velmi cenný výhled na celé město – zvláště z nejvyšších poloh střechy. Mladí manželé se rozhodli pro plně propojený obytný prostor se začleněnou kuchyní a jídelnou, otevřený až do špičky krovu, kde v horní části půdy vznikla galerie s ateliérem. Kromě střešních oken bohatě prosvětluje prostor i posuvná prosklená stěna na terasu, která v letních dnech dovoluje přímé spojení s venkovním prostředím, se zelení zahrad.

Na severní straně autoři vyčlenili ložnici s velkým francouzským oknem ve vikýři, na ložnici volně navazují šatna a koupelna. Pouhým otevřením dveří se tato intimnější část bytu propojí s obytným prostorem a umožní průhledy na obě strany současně.
Promyšlená práce s prostorem a se světlem se projevila dokonce i na schodišti před vstupem do bytů. Světlo střešních oken v ateliéru se dostává přes prosklenou podlahu galerie a přes nově postavené schody z ocelových roštů až do podlaží pod půdním bytem. Lehkost subtilní konstrukce schodiště ještě podtrhuje elegantní křivka nerezového zábradlí.

Soulad materiálů a barev
Nová konstrukce krovu ze smrkových trámů zůstala v interiéru částečně viditelná, odkryty jsou stolice i kleštiny ve špičce krovu, šikmé krokve byly schovány sádrokartonovým podhledem. Krov se stal ústředním motivem prostoru, na který materiálově navázalo zábradlí galerie, její podlaha i prosklená konstrukce posuvných oken na terasu.

Podlaha celého dolního prostoru včetně koupelny je vyrobena stejně jako pracovní plocha kuchyňské sestavy z průmyslových dubových parket. Lepené špalíčky dubového masivu jsou nejen velmi efektní svou barevností, ale navíc velmi odolné, ve své tloušťce více než dva centimetry dovolují i případné broušení při příštích renovacích.

Protože architekt Havelka je členem Skupiny ekologické architetury (o realizacích a projektech tohoto ateliéru jsme už několikrát v našem časopise psali), která se mimo jiné zabývá také hliněnou architekturou, nemohou na půdě chybět nepálené cihly. Objevují se na pultu mezi kuchyní a obytným prostorem, tvoří stěny, které oddělují prostor domovního schodiště od bytu nebo koupelnu od ložnice. Teplým a jemným barvám hlíny či přírodního dřeva vytvářejí kontrast sytě barevné části stěn štítů – cihlově červená v kuchyni a modrošedá v obývací části. Modrá barva, v celém interiéru nejvýraznější, dala podobu i schodům na galerii, třetím modrým prvkem je křeslo s podnožkou.

V bytových interiérech netradičním, ale praktickým materiálem je průmyslové drátěné sklo, které architekti použili místo obkladů mezi spodními a horními skříňkami kuchyňské sestavy a kterým jsou vyplněna i některá dvířka skříněk.

Jednoduché, ale nápadité zařízení
Půdní byt, u kterého vytváří atmosféru především viditelný krov a šikmé stěny, získává dojem zabydlenosti ještě před samotným zařízením místností. Stačí pak opravdu jen několik kousků nábytku, aby byl výsledek dokonalý. Naopak příliš mnoho vybavení by mohlo působit „přeplněně“, narušilo by koncept volného, vzdušného prostoru.

Čím méně předmětů chceme do bytu umístit, tím pečlivější musí být úvaha o jejich funkci, o tom, co rodina ke svému životu skutečně potřebuje. Na interiérech půdního bytu architektů Havelkových je tato rozvaha na první pohled zřejmá. Kuchyňský nábytek umožňuje snadnou údržbu a vyvolává dojem volných pracovních ploch i při vaření. Ve velkých vestavěných skříních je totiž uschováno další kuchyňské pracoviště s mikrovlnnou troubou a nejrůznějšími kuchyňskými spotřebiči. Stačí zavřít dvířka a je uklizeno.

Veškeré zařízení obývacího pokoje tvoří starožitná skříň, nízká policová skříňka na televizi a sedací nábytek – bílá pohovka, bílé křeslo a zmíněné modré křeslo. V ložnici je od jediného kusu nábytku – manželského dvojlůžka – bílou stěnou bez dveří oddělen prostor šatny s velkými vestavěnými skříněmi; na protější straně je stejně volně propojena také koupelna s vanou a sprchovým koutem.

Dveře šatních skříní i dveře od sprchového koutu jsou vyrobeny z poloprůsvitného plastu (macrolonu) v subtilních hliníkových rámech. Krásný design porcelánového umyvadla od Philippe Starcka vyniká na desce z dubových hranolků – stejných, jaké tvoří rovněž kuchyňskou desku a podlahu celého bytu. Několik obrázků, plastik a svítidel doplňuje celkový výraz bytu, který je působivý především velkoryse pojatým obytným prostorem. Prostor se otevírá nejen do krovu a ke všem funkčním zónám uvnitř bytu, ale také do exteriéru – k zeleni v zahradách, k městu, k obloze a ke slunci.

Foto: Ester Havlová, Text: Věra Konečná
Zdroj: Můj dům 4/01