Moderní dotyk
Dětský pokoj se sice změnil na pracovnu, ale dětem patří tak trochu dál. Paní Helena totiž pracuje v mateřské škole a svou práci má opravdu ráda. Ve funkci ředitelky má celou řadu povinností a na práci a na děti asi nezapomíná ani doma.
Pracovnu si zařídila v optimistických svěžích barvách a velmi prakticky. 
Obrazová tapeta se žlutými tulipány, světlý nábytek a jemná zelená s bílou na závěsech ve stylu japonské stěny tvoří příjemný celek.
Chodba, která prošla proměnou před Vánoci, je poměrně malá, ale majitelům se podařilo maximálně efektivně využít stávající prostor a přitom zachovat místnosti vzdušnost. Způsob, jaký zvolili při zavěšování skříněk, zamezí vytvoření kompaktních bloků, které by prostoru ubíraly na jemnosti. Použití zrcadlových ploch prospělo světlosti. V chodbě samotné totiž okna nejsou, takže všechno světlo tam proniká z ostatních místností.
Rodinné dědictví
Jídelna a obývací pokoj si zachovávají svou důstojnou tvář už desítky let a byla by velká škoda na nich něco měnit. Jídelně dominuje velký kulatý stůl s nádhernými čalouněnými židlemi po prababičce paní Heleny. S čalouněním židlí ladí i květované závěsy na oknech.
Obývací pokoj je zařízen čínským kabinetem, který věnoval Helenině tchyni její pacient. 
U něho ve stodole pak našli manželé ještě zaprášený, poškozený a pod haldou sena ukrytý psací stůl, který zrenovovali a slouží dodnes.
Jídelna a obývací pokoj jsou nepochybně duší bytu. Jádrem, které nese vzpomínky rodiny a které vyvolává pocit jistoty a stability. Je pěkné, že majitelé zachovali krásný starý nábytek. Kombinace starožitných kousků s moderními prvky si žádá vkus, kreativitu a odvahu experimentovat. Paní Heleně se to bezesporu podařilo a výsledkem je byt sladěných protikladů.
