Proč se Lucie s Bobem přiklonili zrovna ke stylu, který není pro českou vesnici vůbec typický, nám bylo objasněno hned na počátku naší návštěvy. Bob je velice šikovný, technicky uvažující a manuálně velmi zručný Holanďan.
Luciina představa o klasickém venkovském domě vzala za své, když pochopila, že bílé palubky a obložení neudělají z domu chatu, ale naopak velmi příjemné bydlení. A tak, zatímco Bob kreslil, vymýšlel a oponoval architektům i řemeslníkům, aby vždy dosáhl svého, protože i nemožné se nakonec dalo udělat, Lucie listovala zahraničními časopisy a plánovala zařízení a výbavu interiéru.
Objekty stojící vedle sebe – starý mlýn a pekárnu – koupili majitelé v roce 2005. Budovu mlýna museli nechat strhnout, protože byla v neopravitelném stavu, a soustředili se na starou pekárnu, kterou začali rekonstruovat o 4 roky později. Byly to zásahy tak zásadní, že z domu zbyly svého času jen obvodové zdi, což bylo dobře, protože si mohli dovolit prvky, které by při drobných opravách nebyly možné. Bob si třeba prosadil velká okna s hlubokými parapety obloženými mramorem. Díky tomu vznikla krásná místa pro posezení s výhledy do zahrady, kde si hoví Míca i osazenstvo domu.
Oříškem pro řemeslníky byl třeba světlík ve střeše v podobě širokého a dlouhého pásu miralonu zakomponovaného mezi střešní krytinu. Bob opět dokázal, že to jde a do domu tak střechou vpustil další cenné světlo. Je na tohle zvyklý z Holandska.
Těsné soužití s přírodou
Lucii jsme objevili díky jejímu blogu, kde nás samozřejmě zaujaly fotky interiéru, ale také to, že se připojila k projektu www.setrnejsi-domov.cz, v němž jde o to, snažit se žít ohleduplně k životnímu prostředí a informovat o tom, jak to jde, i širokou veřejnost. Bylo nám jasné, že tady v „zeleném“ údolí se to přímo nabízí.
Na několikahektarovém pozemku postupně buduje tak trochu divokou, ale sympatickou zahrádku a snaží se také o drobné výpěstky. Záhony si vyrobila netradičně v dřevěných přepravkách, prudký svah od domu k zahradě zpevnila kameny a osázela bylinkami, květinami a nízkými keříky.
Čerstvé bylinky a květiny najdete také všude na terase i v domě v nejrůznějších nádobách. Nedílnou součásti stále se rozrůstající zahrady je i kompost, kde skončí vše, co by ve městě přišlo do odpadkového koše.
Podle hesla „nic nevyhodím“ se ale řídí i Bob, který z cest tu a tam něco přiveze, neboť „se to může hodit“. Lucie pak vymyslí uplatnění onoho pokladu a Bob myšlenku dokončí. Tuhle to byly třeba z Holandska přivezené dřevěné bedýnky od tulipánů, z nichž vznikly nápadité poličky…, na svůj den D čekají dřevěné cívky od elektrických kabelů, další bedýnky, mlýnské kameny, hrnce, dížky, konve na mléko atd.
Tyhle dva to zkrátka baví a tak asi občas zabrousím na Luciin blog, abych se pokochala tím, co nového v jejich domě či na zahradě přibylo. Konec konců i já jsem si z pekárny přivezla jednu starou holandskou bedýnku od tulipánů…
