![]() |
Do osobního vlastnictví koupili jeden ze tří bytů v památkově chráněné vile, které byly svého času zbudovány jako lékařské byty. Po dvouapůlletém úsilí se jim konečně podařilo získat vlastní útočiště. Zpustošený byt v žalostně zanedbané budově přeměnili v moderní interiér podle svých představ. Aby vyhovoval jejich požadavkům, bylo ho třeba z gruntu předělat. Na výsledek však mohou být právem pyšní. Snad o to víc, neboť víceméně vše podnikali sami, bez přičinění architekta. Zní to až neuvěřitelně, Pavel s Romanou nejsou profesí architekti ani stavitelé, ale přesto si s rekonstrukcí poradili.
|
A nešlo jen o adaptaci bytu, dům volal po nových omítkách, ale nejvíc potřeboval střechu. Aby se vůbec mohli pustit do díla, ještě víc než dalšího půl roku po ročním nákupním martyriu žadonili na všech institucích o nezbytné podpisy. Po konzultaci s architektkou z památkového úřadu bylo jasné, že bude třeba zachovat původní okna, kliky, dveře i kachlová kamna. Ostatně nic nerozumného, vše by bylo beztak hřích zrušit. Na rekonstrukci vnější tváře vily se však ze strany památkářů i stavebního úřadu vztahovala daleko přísnější nařízení. Uvnitř to nakonec nebylo tak zlé, přestože byt bylo třeba doslova otlouct na cihlu a nově vyřešit topení, vodu, plyn i elektrické rozvody. V počátcích rekonstrukce neměli mladí manželé ani zdaleka jasnou představu, jak bude vše ve finále vypadat. Není proto divu, že se například při budování kuchyně nevyhnuli dodatečným stavebním zásahům, úpravám zásuvek nebo posunu kotle o deset centimetrů dál. | ![]() |
![]()
|
Jasná představa„Než jsme vůbec s prvotními úpravami bytu začali, často jsme pobývali uvnitř a diskutovali o tom, co by kde mělo být, kam umístit koupelnu, ložnici a podobně,“ vzpomíná Pavel. „Prvním impulzem ke koupi bytu právě v této vile byla její architektura a styl, který se nám moc líbil a zlákal nás. Také proto jsme se pak snažili o pojetí bytu v čistých a jasných liniích, v duchu, který sem dobře zapadne,“dodává Romana. Téměř vše, co byt utváří, je zhotoveno na míru. „Kuchyň se dočkala své nynější podoby až zhruba po sedmi návrzích, nakonec ji vytvořil soukromý truhlář z firmy Kanda z Mníšku pod Brdy. Díky němu jsme dosáhli požadované estetické stránky i technické kvality, ovšem za nesrovnatelně nižší cenu, než by tomu bylo u podobné kuchyně v renomovaných studiích,“ chválí výsledek Romana. Stejné truhlářství se podílelo na výrobě téměř všeho nábytku v jejich bytě. Stůl v jídelně, ale i v obývacím pokoji, barové židle i další kusy vybavení domácnosti jsou zhotoveny podle vlastních návrhů Pavla.
|
Odvážné krokyJedinou původní podlahou, kterou se v bytě podařilo zachovat, jsou staré dubové parkety v obývacím pokoji. Renovace mořidlem a lakem se dočkaly nejspíš proto, že je mnoho let chránilo linoleum. Aby mladí tvůrci dosáhli opticky nenásilného přechodu mezi parketami v obývacím pokoji a těsným sousedstvím kuchyně s jídelnou, kde podlahu tvoří mořená smrková prkna, vytvořili stupínek, který nevtíravě vyznačuje hranici mezi místnostmi.
|
![]() |
![]() |
„Chtěli jsme veselý byt, ale oranžová barva ani jiné pestré kombinace nějak nebyly to pravé, až jsme snad v roce 2003 spatřili titulní stranu Moderního bytu. Tam byla použita červenobílá kombinace, která nás nadchla a líbí se nám dodnes,“ vzpomíná Romana na podnět, který je přivedl k rozhodnutí použít v interiéru nápadné červené prvky.
Za zmínku také určitě stojí světla v kuchyni a v jídelně vyrobená rovněž na přání a podle návrhu manželů firmou Bos z Řepova u Mladé Boleslavi tak, aby ladila jednak s celkem, ale i s kachlovými kamny. Ty totiž neplní jen funkci zdobného prvku, ale jsou i plně funkční.
Klid a pohodu domova si oba manželé užívají naprosto shodně uvelebeni v náruči rudých prodloužených křesel před televizí. „Také mám moc rád pohled z vany, těší mě, jaký se přede mnou otvírá prostor, barevně i velikostí,“ raduje se Pavel z černobílé koupelny.
|
První byla koupelnaKoupelnu vymyslel tento podnikavý pár také zcela ve své režii. Vybavení vybrali v pražském koupelnovém studiu Ságl koupelny. Cena za realizaci původních smělých představ mířila hodně hluboko do kapsy, nakonec však ale získali hodně muziky za málo peněz. Také díky šikovnosti pana Jankoviče z Mladé Boleslavi, který koupelnu realizoval po stavební stránce, zaplatili zhruba sto tisíc korun.
|
![]() ![]() |
![]() |
Velké starosti však měli s litou podlahou. Nepodařilo se najít mnoho firem, které by se této práci věnovaly, a když ano, tak se nehodlaly zabývat nějakými pár metry rodinné koupelny. Z pochopitelných důvodů totiž svoji pozornost věnují podlahám velkých průmyslových hal.
Prima nápadLedacos by dnes po zkušenostech, které budováním získali, udělali lépe, uvažují oba, ale v zásadě by byt ztvárnili opět ve stejném duchu. Pavla něco táhne k Japonsku, snad proto uléhají sice na kvalitní postel z masivu, ale téměř na podlahu. Ta v ložnici se zrodila z odpadního dřeva javoru.
|
Tímto nápadem se zaobírá starší pán – šikula z Moravy, který řeže zbytkové dřevo na špalíčky, které lepí na papír a pak je klade na desky. Vytváří tak zcela originální dřevěnou podlahu z půlmetrových plátů. „Podlaha drží skvěle a nebyla ani drahá,“ libuje si paní domu. Těší nás, že jsme ke spokojenosti Romany a Pavla přispěli i my – tým redakce časopisu Moderní byt. Čím? Přece inspirací, ale především informacemi doplněnými o užitečné kontakty, které byly důležitým vodítkem při jejich úsilí na cestě k novému vzhledu jejich domova. |
Kontakty: BOS, KANDA SÁGL KOUPELNY, STAVEBNÍ PRÁCE |