Stejně velký a ještě větší

Křesla podle Vernera Pantona (Vitra) a závěsná svítidla od firmy Artemide jsou ozdobou každého interiéru

Pětipokojovému bytu o rozloze 240 m ²dominovala bezútěšně velká vstupní hala s fádními dveřmi do všech dalších místností. I kvůli ní se majitelé obrátili na architekta Filipa Zieglera ze studia Hans-Paul. „Aby jejich nový domov fungoval, snažili jsme se změnit dispozice bytu, jak to jen šlo. Počet místností jsme zachovali s tím, že chodba je zúžená a ve vyšetřeném prostoru je nyní navíc i šatna a prostor pro domácí práce.“ Chválí, že při realizaci proměny bytu měli úplně volnou ruku. Investoři – manželé s malou dcerou a dospívajícím synem – totiž od počátku plně důvěřovali jejich projektu.

Soukromí zachováno

Dnes je prostorný a prosluněný byt členěný do dvou zón – reprezentační a rodinné, tedy také denní a noční. Vchod do obou je z již zmíněné centrální haly, která nyní ovšem působí velmi příjemně. Bílé lakované plochy všech potřebných úložných prostor a dveří efektně kontrastují s dveřními zárubněmi z mořeného dubu a podlahou z tmavého ořechu. A už tady nechybí zajímavé prvky, třeba v podobě odkládací plochy naproti hlavnímu vstupu, jejíž obložení ořechem i podélnou zrcadlovou stěnu elegantně zvýrazňují zabudovaná bodová světla. Základní prvky z chodby – podlahy z ořechoviny, kontrast světle lakovaných a tmavých dřevěných ploch, nerezové detaily i promyšlené nasvícení ovládané stmívači – pak prolínají celým interiérem, který tak sympaticky sjednocují.

Prostor obývacího pokoje opticky rozděluje bufet s vinotékou a lednicí Evergreen - nesmírně pohodlné Eamesovo laminátové křeslo

Křížem krážem

Nepochybně zajímavý je obývací pokoj, do kterého se vstupuje prosklenými dveřmi z chodby. Jeho rohová okna nabízejí jedinečný křížový pohled na půvabné údolí chráněné krajinné oblasti Vidoule. I když je ještě hezčí ze široké terasy, která ze tří stran obklopuje celý byt, možnost vychutnat si přírodu z tepla domova stojí také za to. Ostatně, i samotný obývací prostor pohladí po duši. Protože má díky křídlové střeše uprostřed snížený strop, je i podle něho opět členěný do dvou částí.

Jídelní a odpočinkový kout přitom od sebe dělí jen dřevěný bufet, který má vedle četných zásuvek a polic také místo pro lednici s vinotékou a v šest metrů dlouhém sestavě v průčelí pokoje se pak pro změnu pohledově skrývá audiovizuální technika. Prostoru vpravo dominuje sedací souprava čistých linií a celostěnná, k jedné straně zkosená knihovna, vlevo zaujme dřevěný jídelní stůl s limetkově žlutými židlemi z plastu na chromové podnoži. Přestože společně se dvěma zelenými křesly podle Vernera Pantona a neméně slavným laminátovým křeslem La Chaise od Charlese Eamese evokují 50. a 70. léta minulého století, svým nadčasovým designem jsou tyto kusy od firmy Vitra dodnes nepřekonatelné.

Všechno na míru

Kromě těchto „bonbonků“ z plastu jsou další nábytkové solitéry, od stolů přes knihovny až po vybavení koupelen, už vyrobeny podle návrhů architekta Zieglera a jeho týmu. Z materiálů dominuje dub i ořech, které dynamizují lakované plochy knihoven i úložných prostorů a efektní je i hojně využité pruhované zebrano. Velmi hezky vypadá zejména v pohledově čistě a účelně řešené kuchyni s velkou spíží, kde kontrastuje bílým lakovaným plochám elegantní kuchyňské linky. Odýhovaná je jím i krycí stěna se závěsným systémem z nerezových lišt a na ni navazující výklenek s policemi pro kávovar a další kuchyňské přístroje.

Jednotící barevnost zasahuje také do prostor se sociálním vybavením, ať už jde o místnost s toaletou a umyvadlem pro hosty, nebo o dvě koupelny v rodinné zóně. Béžovou dlažbu v nich střídá tmavě šedá mozaika obkladů a bílé sanitární vybavení je v hezkém kontrastu i k účelným nábytkovým kusům, jejichž povrchu opět dominuje zebrano. Jen koupelna dětí má navíc bledě zelené a hnědé tóny.

V kuchyni se efektně střídají plochy zebrana s bílým lakem a detaily z nerezu

Koupelna rodičů má příjemné osvětlení

Díky odkládacímu systému v čele postele lze měnit umístění polic i svítidel

Splněná přání

Z „hlavní“ koupelny lze přes šatnu, vybavenou moderním otevřeným policovým systémem, vejít do ložnice rodičů. Je vymalovaná do příjemné olivové barvy a velmi jednoduše zařízená. Zajímavý je dřevěný odkládací systém v čele postele, jehož podélné nerezové lišty umožňují libovolné přemísťování jak polic, tak i svítidel. Z dětských ložnic prý navrhovali architekti zatím pouze koncept pokoje pro dospívajícího syna, a to už ovšem zcela podle přání majitelů. „I v pracovně věděli naprosto přesně, co a kde chtějí mít, takže jsme vyšli vstříc všem jejich požadavkům včetně úložného prostoru pro rotoped, a dokonce i pro žehlicí prkno. Regály, police, pracovní stůl – všechno je opět v kombinaci laku a dýhy,“ dodává architekt Ziegler. „Jsme rádi, že se nám podařilo dispozičně, materiálově a barevně interiér doladit tak, aby se v něm dobře žilo. Určitě bylo dobré, že se nám podařilo přesvědčit klienty, aby nešetřili na nesprávných místech a smířili se i s novými věcmi, které do té doby neznali. Třeba i tím způsobem, že si pohodlnost plastových židlí a křesel nejdříve opravdu vyzkoušeli a teprve potom o nich rozhodovali.“

ARCHITEKT

Ing. arch. Filip Ziegler

● nar. 1964

● Studium: Fakulta architektury ČVUT, AVU

● Praxe: vždy samostatný, nezávislý architekt

● Navrhuje: bytové domy, vily, rodinné domy, interiéry

● Realizace (výběr): vily v Hodkovičkách, bytový dům Nad Cementárnou, Praha 4-Kavčí hory, nové filmové ateliéry Barrandov, administrativní objekt Norske Skog ve Štětí

SLOVO ARCHITEKTA:

Ve svém bytě nebo domě prožije většina lidí podstatnou část života, a když přitom od začátku spolupracují s architektem, nedopustí se laických chyb, které jim život doma znepříjemňují.