Téměř na samotě u lesa

Už před vstupem do domu bylo zřejmé, že nás čeká příjemné dívání a že zde určitě načerpám inspiraci pro náš byt či chalupu. Ještě než jsme stačili zazvonit, přivítaly nás dvě chundelaté psí kamarádky a místo zvonku nás ohlásily majitelům. Stejně vřelého přivítání se nám dostalo i od paní domu – výtvarnice Jany.

Právě ona je autorkou většiny originálních nápadů, kterými dům neustále vyšperkovává. Konkurencí jí začíná být jejich dorůstající dcera Petra. Mužská část osazenstva domu – pan Jiří a dospělý syn Martin – všechny změny jen zpovzdáli pozoruje, ochotně toleruje a výsledek někdy i pochválí.

Návštěva galerie

V každém pokoji, kterých je v patrovém domě tak akorát, se vás zmocní pocit, že byste tady mohli hned bydlet. Příjemné barvy stěn a textilií vás vtáhnou dovnitř a bezpočet drobných dekorací láká k okamžitému prozkoumání. Každá místnost jako by měla svou vlastní duši, dokonce i chodba má zvláštní kouzlo. Chvíli si připadáte, že odhalujete tajemství proutěného košíku na babiččině půdě, vzápětí procházíte obrazovou galerií, oko i ruce pohladí vystavené ručně malované hedvábné šály a všude náhle příjemně zavoní sušená levandule.

Každý ve své komůrce králem

Jednotlivé místnosti se proměňují podle potřeb rodičů, dorůstajících dětí, ale i podle nálad a rozmarů paní domu. Nedávno prošel radikálnější proměnou dětský pokojíček dcery Petry, která už se začala cítit jako velká slečna. Za hlavní barvy si zvolila oranžovou a žlutou, jež pokoj opticky zjasnily a zateplily. Pak už jen stačilo obarvit několik kusů látek batikováním a vyrobit z nich závěsy, potahy, polštářky a další dekorace. Přibylo několik proutěných kousků, přestěhovaných z jiných pokojů. Dřevěná podlaha získala nový sytě žlutý lak a oranžové běhouny. Petra i paní Jana jsou se svým nejnovějším dílem spokojeny a teď už jen postupně doplňují pokoj barevnými drobnostmi.

Pokoj syna Martina se zase nedávno proměnil v hájemství dospívajícího muže a interiér laděný do modra dopřává aktivnímu sportovci a studentovi vytoužený klid po náročném dni.  

Loňský rok vyhlásila paní Jana růžovým obdobím a jako další doplněk ke svému růžovému oblečení si pořídila i růžový obývací pokoj. V obchodním domě IKEA koupila v náležité barvě koberec, přehoz na skládací válendu, dekorační látky a několik dalších maličkostí. Malířskou barvu míchala metodou pokusu a omylu tak dlouho, dokud nebyl odstín přesně podle jejích představ. Výsledkem je romantický pokoj, v němž se můžete v houpacím křesle uhoupat až k sladkému spánku u televize.

      

 

V ložnici rodičů zaujme vestavěná skříň, která vyplňuje levou část míst nosti od země až ke stropu. Co je na skříni zvláštního, jsou dvířka, jejichž výplň tvoří batikovaný organtýn. Barevná látka spolu s dřevěnými rámečky dveří je originálním, ale hlavně levným řešením.  

Problém se starou, už dávno okoukanou kuchyní vyřešila paní Jana opět po svém. Dvířka nejprve zbrou sila dohladka, potom natřela základním nátěrem. Mít kuchyň jen opatřenou novým nátěrem jí připadalo fádní, a tak na obyčejný malířský váleček namotala zbytky kůže a takto upraveným natřela dvířka kuchyňských skříněk. K renovaci kuchyně jí z rodinného rozpočtu ubylo místo několika desítek tisíc pouhých pár desítek korun za barvy a brusný papír. Máte energii na rozdávání a pár dobrých nápadů? Zkuste to taky!