Obrazy mezi námi

Právě pro vás jsme společně s PhDr. Eliškou Schránilovou, majitelkou galerie a středoškolskou profesorkou dějin umění, připravili několik jednoduchých zásad. Pokud se vám je podaří při věšení obrazů v interiéru dodržet, budete mít ze svého bytu lepší pocit nejen vy, ale i hosté, kteří si možná na první pohled ani nevšimnou, co se vlastně změnilo.

Mnoho rodin dědí z generace na generaci obrazy, které jsou jim blízké, a vůbec nezáleží na jejich vyčíslitelné hodnotě. Není nutné obklopit se všemi. Stačí, když z rodinného depozitáře vystavíme jen ty, které nás skutečně oslovují, a doplníme je novějšími díly, k nimž máme osobní vztah. Vůbec není třeba se bát kombinování starého s novým. „Nejdůležitější je, aby se člověk se svými obrazy ztotožnil,“ říká Eliška Schránilová. „Každý by si obrazy do svého bytu měl vybírat sám. Považuji za strašně riskantní, když rodiče kupují dospělým dětem i třeba jen grafiku, protože každé oko je úplně jiné.“

Jak vybrat správné místo
Čím výraznější práce, ať moderní, nebo stará, tím by měla mít více prostoru pro sebe. Velký hloubkový obraz by neměl viset v úzké chodbě, dramatický, s výraznou barevností, určitě nepatří do prostoru, kde toužíme odpočívat nebo spát. Naopak jemné práce působí ve velkém prostoru ztraceně, oceníme je spíš tam, kde s nimi můžeme vstoupit do bezprostředního kontaktu.

Například na schodiště patří věci, určené pro pohled zblízka – grafiky nebo kresby, drobné fotografie rozmístěné tak, aby nad každým schodem sledovaly linii očí.
Do zimní zahrady, koupelny, na verandu nebo i na chatu je riskantní dávat věci na papíru, který se vlhkem zkroutí a znehodnotí. Lepším řešením je buď olej na plátně, nebo například keramický reliéf.

Při plánování místa pro obraz bychom si měli položit ještě dvě praktické otázky: nebude viset na přímém slunci? Pak mu většinou hrozí nebezpečí – olej popraská, grafika nebo kresba vybledne. A bude na ně dobře vidět? Pokud se zasklený obraz pověsí proti oknu, budete si moci pohled na jeho krásu užívat jen při umělém osvětlení. Jedním z možných řešení je však antireflexní sklo, které je sice poněkud dražší, ale lesklost se ztratí.

Jak zvolit dobrou výšku
Velice často se v interiéru setkáváme s jednou typickou chybou: lidé věší své obrazy zbytečně vysoko. Těžiště obrazu nebo obrazové kompozice by mělo být proti očím (na zdi, kam se díváme například z křesla, ještě níž). Vždycky působí příznivějším dojmem, pověsíme-li obraz níž než zbytečně vysoko, kde se našim pohledům ztrácí.

Jak vytvořit pěknou kompozici
Pokud jsou dva obrazy nad sebou, platí zásada, že dole má být těžší, výrazně barevnější dílo. Řadu různě velkých obrazů nejlépe udržíme pohromadě, pokud zvolíme kompozici na středovou osu, ať už výškovou nebo vodorovnou. Velmi častou laickou a výrazně nehezkou chybou je skákavé umístění „cik cak“, které nemá v interiéru žádné opodstatnění.

Jak najít odpovídající rám
U olejomalby hraje výraznou roli struktura barvy a hmoty. Často se setkáváme s tím, že visí na stěně i bez rámu, aby pohled na ni opravdu nic v  nejbližším okolí nenarušovalo, jindy je zarámovaná, ale nikoliv pod sklem. Na-opak práce na papíru pod sklo patří. Jemná grafika navíc ještě potřebuje pohledově „odsadit“, proto má u ní význam i pasparta nebo ponechaný vzdušný okraj. Ve velkém masivním rámu grafika zaniká, ale toto nebezpečí hrozí i drobnější olejomalbě, pokud je zdobnost rámu příliš razantní.

Setkáváme se s tím, že lidé sjednocují všechny grafiky v bytě do jednoho typu pasparty – může jít buď o minimalistický záměr, nebo o obavu z množství různých odstínů. Pokud se však na obrázek podíváme stejně jako na knihu (ke každému obsahu patří obal podtrhující jeho charakter), přestaneme se různorodosti rámů bát stejně jako pestrosti obalů knih v naší knihovně.
S tím souvisí i další pravidlo: ke starému obrazu patří jeho původní, třeba poškozený rám. Pokud se rozhodujete o výměně za nový, pamatujte si, že obrazu víc prospějete tím, když původní rám necháte opravit a vzácný časový celek zachováte pro další generace nedotčený.

Kresby: Ing. arch. Rudolf Schránil, Text: Pavlína Blahotová
Zdroj: Moderní byt