Skip to content

Skříň, která nic neskrývá

Jak život běží, kupujeme, nebo dostáváme různé předměty, které nám připomínají nejrůznější významné události. Tyto drobnosti mají smysl především pro nás, a protože jsou vzpomínkou na něco hezkého, co jsme v životě zažili, chceme je mít stále na očích – vidět je a zároveň se s nimi při vhodné příležitosti pochlubit přátelům. Ideální možností, kam je můžeme vystavit, je vitrína.

Obsah článku

Prosklená skříň Verona s korpusem z lakovaného skla. K dostání je s jedněmi dveřmi (192 x 50 x 39 cm) za 74 739-81 732 Kč a dvoudveřová (192 x 90 x 39 cm) za 92 022-98 784 Kč, KTC INTERIER

Skleník Tiffany od italské firmy Cattelan. Rozměr v. 173 x h. 40 x š. 45 nebo 80 cm, cena 70 470 Kč nebo 81 980 Kč, KLOU DESIGN

Volně stojící elipsovitá vitrína Marina (Summer Doimo) v kombinaci třešňové dřevo a sklo. Rozměr 43 x 48 x 174 cm, cena 41 410 Kč, AMBER INTERIÉR

Vitrína Colosseum (Nautilus) elipsovitého tvaru. Rozměr 120 x 40 x 153 cm, cena 49 230 Kč, LIVING SPACE

Trojkřídlý skleník ze sestavy 221 italské firmy Giessegi. Vyrábí se v šířce 153 cm, hl. 42 cm a výška 195, 227 nebo 259 cm. Cena menší varianty 55 270-65 320 Kč, větší 63 050-73 786 Kč, KLOU DESIGN

Skleník Vetro z řady Adesso je k dostání v jednodveřové (182 x 43 x 43 cm, cena 39 585-48 237 Kč) nebo dvoudveřové variantě (182 x 83 x 43 cm, cena 48 237-59 745 Kč), KTC INTERIER

Celoprosklená vitrína Contengo (design Mondo Urbinati) na hliníkových nožkách. Cena 35 660 Kč, TECNO LINE INTERIER

Skleník z kolekce Oasi italské firmy Presotto. Rám je z třešňového dřeva, ostatní části jsou z čirého skla. Rozměr 173 x 216 x 29 cm, cena 50 020 Kč, LIVING SPACE

Její název pochází z latiny. U nás se tomuto druhu nábytku běžněji říká skleník. Je to skříň, která je ze tří nebo čtyř stran prosklená, uvnitř jsou police, většinou také skleněné, na ukládání drobných předmětů (porcelánových sošek, skleněných doplňků, hrníčků apod.) a někdy na zadní straně zrcadlo, ve kterém se předměty odrážejí. Kvůli lepší viditelnosti nebo zvýraznění některého zvláště oblíbeného předmětu bývají vybaveny bodovým halogenovým osvětlením nebo speciálními lištami s malými žárovkami.

 

Nic nového pod sluncem

Skleníky se používají už dlouho, v západní a střední Evropě se rozšířily především v 18. a 19. století. Tehdy byly v módě skříně prosklené ze tří stran, jež byly vertikálně rozděleny na tři části a doplněny jednou nebo dvěma zásuvkami. V té době získávala na oblibě také miniaturizovaná forma vitríny, která se zavěšovala na zeď nebo se stavěla na jiné kusy nábytku. V 19. století si pak vitrína našla své místo také v muzeích, kde se používaly takzvané expoziční modely.

 

V dnešní době se skleníky v soukromých interiérech po-užívají naprosto běžně. Jejich úloha je po staletí stále stejná – ukazovat vystavené předměty, což umožňují okolní skla, která zároveň nedovolí, aby se dovnitř prášilo nebo aby si zvídavé dítko mohlo na chvíli „cennost“ vypůjčit, či nedej bože, aby se domácí mazlíček podíval na věc víc zblízka, než by se patřilo.

 

Mnoho možností

Konstrukce skleníků byla odpradávna ze dřeva, které se dále mořilo nebo lakovalo do různých odstínů. I když tato varianta přetrvává dodnes, dřevo nahrazují moderní a dnes velmi oblíbené materiály, jako je kov, rattan apod. Ostatní části jsou z tvrzeného čirého skla, u některých modelů designér záměrně volí pískovanou variantu.

 

Skleníky si našly své místo zvláště tam, kde se schází rodina, přijímají návštěvy a na frekventovaných místech domácnosti, například v obývacím pokoji, oblíbené jsou i v jídelnách či halách. Podle typu se staví ke zdi, v nabídce firem jsou také rohové či prostorové varianty.

 

anketa:

Máte doma skleník? Pokud ano, co v něm vystavujete?

Bára Basiková

Mám doma dva skleníky. Jeden je v koupelně a mám v něm veškerou kosmetiku a druhý je v kuchyni, v něm je vystavené nádobí. Oba fungují naprosto účelově, předměty jsou vidět ze všech stran, což je pohodlné a praktické.

 

Jan Čenský

Skleník doma nemáme. Nábytek máme ze dřeva a skříňka, která visí na zdi, má plná dvířka, takže dovnitř není vidět. Věci, které si přivážím z cest, jsou většinou určené k zavěšení – třeba luk se šípy, mačeta apod. Nikdy jsem je ale nakonec nikam nepověsil, protože se to do interiéru nehodilo. Jinak se mi prosklené obývací stěny i skleníky líbí.

 

Slovo odborníka:

Navrhujete do interiéru skleník?

Akad. arch. Eva Hlaváčková

V současné době se skleník znovu vrací do interiéru, ať v podobě klasické, art deca nebo minimalistické. Jeho funkce je nezaměnitelná – vystavují se v něm klasické objekty (porcelán, miniatury atd.) a zároveň jsou chráněny před prachem. Sám o sobě je skleník krásným objektem v prostoru a tím, že je prosklený, je jeho hmota vizuálně odlehčena. V různých formách se využívá v jídelně, obývací části, koupelně, pracovně i kuchyni. Obvykle bývá jedním z nejkrásnějších solitérů v interiéru.

 

Mgr. Petr Kolář:

Skleníky zařazujeme do inte-riérů často. Funkce prosklené skříně zůstává i dnes stejná, lidé je používají stejně jako generace našich babiček a dědečků – na odkládání svátečních servisů, památečních předmětů apod. pouze jejich design se mění. V bytě může být skleník výrazným prvkem interiéru, dokonce může být vnímán jako skulptura.

 

Kontakty:

AMBER INTERIÉR, Vinohradská 48, Praha 2,

tel.: 224 253 487, fax: 296 325 017;

KLOU DESIGN, Holečkova 1013, Praha 5

tel./fax: 257 317 964-65;

KTC INTERIER, Štěpánská 36, Praha 1,

tel./fax: 222 230 762, 296 226 560;

LIVNG SPACE, Vinohradská 37, Praha 2

tel.: 222 254 444, fax: 222 251 056

NÁBYTEK ŘÍHA, Sokolovská 175, Praha 9-Balabenka

TECNO LINE INTERIER, Ondříčkova 28 Praha 3,

222 711 090, tel./fax: 222 715 102

 

text: Lenka Haklová

foto: archiv
zdroj: Modení byt 2/2002