Dveře v interiéru, část 2: Dveřní šperky

První část seriálu najdete zde.

Výběr vhodného kování rozhodně nevymezuje pouze materiál, tvar, povrchová úprava či barva kliky nebo štítu. Důležitou roli hrají zejména tloušťka dveří, rozteč – vzdálenost od středu kliky ke středu otáčení vložky (klíče), délka cylindrické vložky, orientace a typ kliky a některé další parametry.

Dveřní závěsy a kliky 

Závěsy, lidově panty slouží k otevírání a zavírání zavěšeného dveřního křídla a konstrukčně jde vlastně o čep (většinou pevně spojený přímo se zárubní), kolem něhož se otáčí výškově a také do hloubky nastavitelná objímka (spojená s křídlem nebo s možností montáže do křídla).

Závěsy se volí podle typu a hmotnosti rámů a křídel a podle směru otevírání (levé, pravé, nebo varianta s použitím vlevo i vpravo). U standardně vysokých dveří se závěsy montují 300 mm od horního a 250 mm od dolního okraje. Těžší dveře a starší typy dveří mívají zhruba uprostřed (vzhledem k váze křídla je vhodnější ve vzdálenosti 250 mm od horního závěsu) i třetí závěs. Moderní desénové dveře mají tzv. skryté závěsy, integrované v konstrukci.

Při volbě kliky a štítku je třeba znát rozteč, což je svislá vzdálenost mezi osou kliky a zámku. Nejčastěji se vyrábějí kliky s roztečí 72 mm (evropská norma), 90 mm nebo 92 mm. Kování s rozetou je na rozteči nezávislé. Předem je nutné určit orientaci kliky, neboť existují sice tzv. pravo-levé kliky, ale ve většině případů musíte vybírat podle připevňovacího šroubu (červíku), který by byl při opačném sestavení viditelný na horní straně kliky. Platí jednoduché pravidlo: klika od osy štítu směrem vlevo je levá, od osy vpravo pravá.

Nejmodernější verzi pak představují tzv. magnetické kliky, pracující na zcela jiném principu. V takovém případě se obejdete bez štítku či rozety.

Také materiálové provedení a povrchové úpravy jsou velmi různorodé – od lakovaných variant po kovové povrchy, jako jsou lesklý či matný chrom, nikl, broušená či kartáčovaná nerez ocel, mosaz, módní je bronz, patinované kovy a kombinace různých materiálů včetně kovu a skla či kovu a dřeva.

Náročnější výběr si zaslouží kování vchodových dveří, kde je prioritní zejména tzv. bezpečnostní třída. Už třída 2 značí vyšší odolnost proti vloupání, za spolehlivou však lze (i s ohledem na podmínky pojišťoven) považovat až třídy 3 a 4.

Dveře lze samozřejmě doplnit dalšími bezpečnostními prvky – přídavnými zámky, řetízky, závorami, moderněji pak senzory a čidly pohybu, čtečkou otisků prstů (biometrické čtečky), elektronickými zámky, kódovými klávesnicemi, video moduly, kamerovým systémem apod. Za nejjednodušší bezpečnostní opatření lze považovat například i výplň jinak dutých zárubní, znemožňující jejich deformaci. A samozřejmostí je vložka odpovídající bezpečnostní třídy.