Přestože v kontextu budovy hraje roli okno jako celek, na kvalitě okna se nejvyšší mírou podílí jeho zasklení. Špatná volba vede ke ke snížení uživatelského komfortu v průběhu valné části roku. V zimě to značí energetické ztráty – chladné místnosti s únikem tepla a nutnost intenzivnějšího vytápění, v létě přehřívání a náklady na chlazení interiérů.
Vedle všech ostatních funkcí je okno především distributorem denního světla. Sklo jako surovina prošlo bouřlivým technickým vývojem a dnes se z něj vyrábí komponenty s vynikajícími izolačními vlastnostmi, aniž by přitom materiál ztratil cokoli ze své jedinečné vlastnosti – průhlednosti. Stavební normy stanoví i požadavky a podmínky pro návrh a realizaci denního osvětlení a podporují dosažení tzv. zrakové pohody.
Zasklení a světlo
Zasklení zabírá zhruba 70 % celkové plochy stavebního otvoru (zbytek tvoří rám). Dnes se používají prakticky výhradně izolační dvojskla či trojskla. Z hlediska osvětlení je rozhodujícím parametrem propustnost denního světla Lt (standardní dvojskla dosahují hodnoty až 78 %, trojskla 71 %).
Dalším důležitým ukazatelem je i změna barevnosti, což má vliv především na zrakovou pohodu. Na stupnici 100 lze docílit maximální hodnotu barevné věrnosti 99, dobré zasklení má index 96. K sledovaným ukazatelům patří i solární faktor (Solar Factor), vyjadřující schopnost vytvářet pasivní solární zisky, a stínicí koeficient (Shading Coefficient).
K moderním oknům se řadí například okna opatřená izolačním trojsklem 4 Xglass s dokonalou propustností světla Lt = 74 %, s povlakem, omezujícím efekt šedého bledého světla („efekt špinavých záclon“) při zachování průzračnosti.
Další důležité parametry
Od okna jako celku (včetně rámů, zasklení, kování i těsnění atd.) se především očekává efektivní ochrana před chladem i horkem, vlhkostí, hlukem, větrem, prachem a okno musí zastat také roli spolehlivé bezpečnostní bariéry.
Rozhodně nejdůležitějším parametrem jsou ovšem tepelněizolační vlastnosti, tzn. součinitel prostupu tepla (U = W/m2K), přičemž součinitel prostupu tepla celého okna se značí jako Uw, zasklení jako Ug a rámu jako Uf).
Dobrý tip |
| Velikost a umístění oken se navrhuje v závislosti na rozměrech a typu místnosti i orientaci ke světovým stranám. Škody totiž může napáchat jak nedostatek, tak přebytek denního světla. Tomu se „přizpůsobily“ normy a jim pak výrobci skel i oken. Okna obytných místností musí být opatřena průhledným nezkreslujícím materiálem, parapet by neměl být vyšší než 0,9 m a nadpraží oken zase níže než 2,2 m nad podlahou. Šířka okna (oken) má tvořit nejméně jednu polovinu šířky stěny. Jsou-li okna ve více stěnách obytné místnosti, stačí tuto zásadu dodržet jen u jedné stěny. Doporučuje se, aby vzdálenost ostění okna od rohu obytné místnosti nečinila více než 1,5 m (aby nevznikaly tmavé kouty). U prostor v podkroví by plocha prosklení měla tvořit alespoň 1/10 až 1/8 podlahové plochy místnosti. Pro domy s plochou střechou existuje alternativa oken, která nabízí např. firma Velux. Zmíněná okna lze instalovat do plochých střech se sklonem 0° až 15°. |
