První část článku najdete zde.
Lichořeřišnice
Další antibiotickou a zároveň okrasnou rostlinou je lichořeřišnice (Tropaeolum majus). Léčí bakteriální onemocnění urogenitálních cest a střev, také dezinfikuje cesty dýchací. Letní saláty s jejími listy a květy nás ochrání před spoustou problémů.
Mrkev
Obsahové látky mrkve (Daucus carota) jsou schopny zvyšovat odolnost organismu proti infekci. Mrkev – kořen či šťáva z něj – zlepšuje zrak, zvláště šeroslepost (nedostatek vit. A). Je to velmi efektivní potravina při jaterní dietě a „zkaženém“ žaludku. Významně napomáhá léčbě močových kaménků a při revmatických zánětech kloubů, tedy je velmi důležitou součástí jídelníčku při chorobách trávení a poruchách látkové výměny.
Mrkvová nať pomáhá léčit plíseň v ústech. Mrkev je hlavní složkou léčivých zeleninových a ovocných šťáv, které pomáhají léčit širokou paletu problémů od obezity až k neplodnosti. O léčbě šťávami najdete mnoho informací i v odborné literatuře a na internetu.
Okurka
Velmi významnou složkou léčebných zeleninových šťáv je rovněž okurka (Cucumis sativus). Přidává se do směsi pro čištění krve (spolu s červenou řepou a mrkví), tato směs také léčí mnohé potíže močové soustavy, a tím pádem i revma. Velmi oblíbená je okurková maska pro osvěžení a napnutí pokožky obličeje.
Pastinák, petržel, papriky
Méně známým příbuzným mrkve je pastinák (Pastinaca sativa), který je často na pultech obchodů zaměňován s petrželí. Kořen pastináku obsahuje spoustu minerálů a vitaminů, šťáva i nálev působí proti křečím v trávicím ústrojí, uklidňuje zažívání, zlepšuje chuť k jídlu a působí močopudně (je velmi vhodný na léčbu močových kaménků a písku).
Pastináková šťáva čistí krev, takže se přidává do zeleninových léčivých šťáv, spíše jako menšinová složka. Její působení je výrazné a citlivé osoby by jí neměly užívat při delším pobytu na sluníčku (fotodermatóza). Jako léčebný prostředek se též vyrábí pastinákové víno a pastinákový likér.
Velmi chutnou kulinářskou úpravou je, kromě napaření kořene nebo uvaření v polévce, také osmažení pastinákových hranolků. Kam se na ně „hrabou“ ty bramborové!
Petržel zahradní (Petroselinum crispum) je známá ve dvou variantách, naťová a kořenová. Kořeny sbírané na jaře druhého roku mají podobné účinky jako mrkev a celer. Petržel také působí jako afrodiziakum pro ženy a léčivo na ženské orgány (podobně jako u mužů celer). Léčivá jsou i semena.
Čerstvá šťáva jako léčivo je vhodná do zeleninových směsí, opět v menšinovém podílu, podobně jako pastinák. Její užívání však není vhodné pro těhotné a kojící ženy, taktéž pro lidi s akutními záněty ledvin. To samé platí i pro celer a pastinák. Natí je možno léčit kruhy pod očima a pihy, při bolestech uší se doporučuje rozmačkat velkou hrst petrželové nati a přiložit na ucho. Z petržele se dříve vyrábělo želé proti vysokému tlaku.
Další oblíbenou zeleninou jsou papriky (Capsicum annuum) a rajčata (Lycopersicon esculentum). Nejlepší léčebné i výživové výsledky mají plody rostlin pěstovaných doma ve skleníku nebo na záhonku, protože tyto lilkovité rostliny patří k nejvíce chemizovaným plodinám vůbec (většina těch konvenčně pěstovaných vyrůstá v obrovských průmyslových fóliovnících v poušti v Izraeli, Španělsku apod.).
Z kvalitních plodů paprik se vyrábí dietní koření (plody se citlivě suší při teplotách do 40 °C) nebo se používají jako prostředek pro zlepšování tvorby slin a trávicích fermentů. Fytocidní účinky spočívají v útlumu množení choroboplodných zárodků.
Paprika zlepšuje periferní cirkulaci krve, což se využívá nejen k léčbě celé řady kardiovaskulárních potíží, ale také do různých mastí při léčbě svalových ztuhnutí a bolestí zad a revmatických bolestí – v tom napomáhají hlavně pálivé odrůdy. Syrová nepálivá paprika je vhodný doplněk při léčbě anémie.
Rajčata, ředkev, řepa
Rajská jablka mají taktéž spoustu výživných látek a antibiotické účinky, zvláště čerstvá šťáva. Jsou močopudná, pomáhají léčit choroby ledvin a močových cest. Zlepšují krvetvorbu a snižují obsah cholesterolu v krvi, příznivě ovlivňují jaterní funkce a imunitní systém. Probíhají rovněž výzkumy ohledně jejich protinádorových účinků.
Osoby mající problémy s artritidou či dnou však mohou mít při jejich zvýšené konzumaci větší potíže, proto se jim nedoporučuje jíst je ve velkém množství, nebo rajčata úplně vysadit z jídelníčku až do vyléčení potíží. Totéž se týká i ostatních lilkovitých zelenin.
Odvar z rajské nati působí blahodárně na unavené nohy nebo ruce, koupel navíc zvyšuje kvalitu cév – jsou pružnější a nepraskají. Rajčata nacházejí využití i v kosmetice, při akné potírejte obličej plátkem rajčete a po čtvrt hodině opláchněte.
Ředkev setá (Raphanus sativus) výrazně podporuje trávení, léčí nechutenství a je silně žlučopudná. Má protiplísňové, antibakteriální a antivirové účinky. Dezinfekční účinky se hojně využívají v léčbě potíží dýchacích a močových cest.
Velmi známé je také použití šťávy při detoxikační kúře, působí však velmi intenzivně, takže tuto kúru lze většinou doporučit jen jednou ročně.
Řepa červená (Beta vulgaris var. rubra) je velmi bohatá na mikroelementy a vitaminy. Její šťáva je velmi dobrý detoxikační prostředek při nemocech látkové výměny, lečí různé krevní choroby a také nádorová onemocnění, kde má velmi širokou paletu uplatnění a je velmi dobře snášena.
Zlepšuje rovněž stav nemocných boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Využívá se i při menstruačních a klimakterických obtížích. Též se často používá spolu se šťávou z mrkve, zelí či celeru (muži) nebo petržele (ženy). Zavařená řepa má mnohem menší účinnost, nejlepší je ve formě čerstvé šťávy či salátu.
Zelí
Vynikající na různé kožní problémy, vyrážky a spáleniny je pomletý zelný nebo kapustový list (Brasica oleracea v convarietách) přiložený jako obklad. Šťáva má výrazné dezinfekční účinky, léčí nemoci látkové výměny, „čistí krev“ a výrazně napomáhá při nedostatku vitaminu C a při obtížích celé trávicí trubice.
Dalším příbuzným zelí je brokolice (Brasica oleracea conv. italica), která chrání plíce a pomáhá léčit gynekologické problémy. Je mimořádně vhodná jako výživa pro těhotné a kojící ženy a také pro malé děti, jelikož nezachytává dusík z půdy jako ostatní brukvovité.
