Rybíz a angrešt tvoří mezi drobným ovocem poměrně početnou skupinu bobulovin. Jsou domácího nebo evropského původu. Červený rybíz začal svoji cestu do kultury už v dobách Karla Velikého, tehdy jako rostlina léčivá. V 16. století se objevuje i v Matthioliho herbáři, kde se píše, že upevňuje viklavé zuby. Později byl pěstován skoro na každé zahrádce, což trvá prakticky dodnes.
Kromě červeného rybízu se pěstuje i bílý a také rybíz černý, který má vyšší nároky na půdu i teplo. Obsahuje nejvíce vitaminů. Angrešt má plody barvy zelenobílé, žluté nebo červené. Jejich oblibu zvyšuje časné dozrávání – angrešt zraje v druhé polovině července, pozdější odrůdy během srpna, rané odrůdy rybízu v červenci, pozdní v srpnu. Spolehlivě odolávají i zimním mrazům a mají vysokou jistotu výnosu. Ohrožují je pouze pozdní jarní mrazíky poškozující květy.
Průvodce odrůdami |
|
Rod Ribes (rybíz, meruzalka) zahrnuje více druhů: Ribes rubrum, Ribes vulgare a Ribes petraea (rybíz červený, rybíz obecný a rybíz skalní) jsou předky červených odrůd. Patrně mutací vznikl rybíz s bílou barvou bobulek. Černý rybíz pochází z druhu Ribes nigrum. Meruzalka zlatá (Ribes aureum) se pěstovala jako okrasný keř a čeští pěstitelé ji v 19. století užili jako podnože k pěstování stromkových tvarů.
Angrešt patří do rodu Grossularia – srstka.
|
Snadné pěstování bobulovin
Bobuloviny je možné pěstovat jako keře nebo stromky, roubují se na typovou meruzalku zlatou, lze pěstovat i nízké stromky vlastnokořenné. Rybíz se snadno rozmnožuje vegetativně, to znamená řízkováním, hřížením, odkopky nebo dělením starších keřů. Řízky zakoření i v nádobě s vodou. Odříznuté letorosty je možné rovněž zapíchnout do země a přiklopit zavařovací sklenicí.
Náš tip |
|
Meruzalku na podnož získáte snadno – často vyráží od kořenů angreštových stromků. Raději si však letorosty nařízkujte. Podnože mají být rovné a v místě roubování silné asi jako tužka. Místo roubování zhruba odpovídá požadované výšce stromku. Roubuje se na jaře před vyrašením listů. Rouby odeberte koncem podzimu nebo i v zimě (rozhodně nečekejte až na jaro), pokud nemrzne, a uložte ve sklepě do vlhkého písku nebo pilin. Roub má mít aspoň 5 nebo 6 oček, trny odstřihněte. Roubujte družením (kopulací), náročnější je tzv. jazýčkové družení neboli tzv. kopulace anglická. Vždy je nutný stejný průměr roubu i podnože. Méně zkušení mohou zkusit správný řez na vrbovém proutí. Správně nabroušený roubovací nůž bude nejlepším pomocníkem. Udržujte ho ostrý a čistý a nikdy s ním neřežete nic jiného. Zavazujte páskou z PVC. Začnou-li rouby rašit, znamená to, že se ujaly. Po 3 týdnech bývá srůst dost pevný na odstranění vázací pásky, jinak dojde k zaškrcení vodivých pletiv a rostlinu to zbytečně oslabí. |
Rybíz se výhodněji pěstuje v keřovité formě, lépe se zmlazuje. Na stanovišti vydrží 25 až 30 let, při dobré výživě a zmlazování i více. Úrodu dává od 3. roku pěstování. Naproti tomu angrešt se pěstuje výhodněji jako stromek. Obdělávání půdy je snazší a riziko nákazy houbovými chorobami se sníží. Životnost stromkového angreštu je ovšem nižší – pouze 15 až 20 let.
Naplánujete-li výsadbu rybízu nebo angreštu, je třeba připravit pozemek jednu sezonu předem, jako každá dlouhodobá kultura žádá řádnou přípravu půdy. Zpracování a prohnojení půdy organickými hnojivy by mělo zasahovat alespoň do 30cm hloubky. Vysazovat je nejlépe na podzim – černý rybíz a angrešt na výsluní, červený a bílý rybíz snášejí i mírné zastínění.
Spon výsadby je u bílého a červeného rybízu 1 až 1,5 m, u černého nejméně 2 metry. Stromkový angrešt se vysazuje 1 m od sebe, při střídavé výsadbě nižších a vyšších stromků postačí 0,75 m. Jde-li o řádkovou výsadbu stromkového angreštu, je možné postavit drátěnku. Lze vysadit také střídavě rybízové keře s angreštovými stromky. Pokud máte pouze úzký pás pro výsadbu, nebo chcete-li vytvořit „živou stěnu“ rybízu, doporučuje se pěstovat na drátěnce (tzv. rýnský nebo borminský způsob).
Při výsadbě je třeba zkracovat kořeny i nadzemní část o ¹⁄³ až ¹⁄². Dbejte vždy na to, aby keře či stromky byly v půdě hlouběji než v ovocné školce (postačí o 10 cm). Zlepší se tím možnost ujmutí, výživa rostlin i jejich regenerace. Po výsadbě přihrňte sazenice zemí. V dalších třech letech uplatňujte tvarovací řez, později řez udržovací. Větve starší než 3 až 4 roky plodí málo, proto je postupně nahrazujte mladšími.
Celkový počet větví různého věku na jednom keři má být 14 až 16. Postranní obrost zkracujte, aby se rozvětvil a vytvořil květní pupeny. Řez stromkového angreštu je náročnější, často přehušťuje. Tenčí větvičky odstraňujte nůžkami, silnější větve tvarovací pilkou nebo takzvanou ocaskou. Nejvhodnější termín pro řez je po opadu listů na podzim.
Zpracování bobulovin |
|
Plody rybízu jsou dosti kyselé, obsahují hodně pektinu, proto se využívají při výrobě zavařenin. Lze je přidávat k ovoci, které má pektinu málo, například maliny, což nahradí želírovací přípravky. Dobře snáší zamražení. Často slouží jako zdroj ovocné šťávy (sirupu). Lze z něj připravit i domácí víno – to z bílého rybízu je prý nejpodobnější révovému, směs černého a červeného rybízu dává tmavě červenou barvu. Víno z červeného rybízu bude růžové. Angrešt se kromě přímé konzumace a zavařování příliš nevyužívá. Výhodné je přidat menší podíl angreštu do kompotovaných třešní, pro zvýraznění chuti. Dobré jsou rovněž nejrůznější limonády: bobulky rozmixujte, přeceďte, doplňte perlivou vodou, oslaďte třtinovým cukrem, sklenici ozdobte mátou, přidejte led a máte skvělé letní osvěžení. |
