Skip to content

Jak vyzrát na vetřelce

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) stále panuje české krajině, kam byl původně zavlečen z centrální Asie jako okrasná rostlina. Hojně se rozšířil, jelikož zde nemá přirozené nepřátele. I přes mnoho pokusů o jeho likvidaci se od nížiny po vysočinu stále roztahuje jako jedovatý drak.


Boj s ním není problematický s ohledem na jeho proporce (většinou se jedná o  dvou a víceletou rostlinu dorůstající výšky 1,5 – 3 m), ale na zákeřnost. Celá bylina je jedovatá. Zasáhne-li vás svou šťávou, mohou vám – podle citlivosti pokožky – naskočit červenofialové skvrny a na slunci i puchýře. Jakékoliv hubení je proto třeba provádět v ochranném oblečení a nejlépe při zatažené obloze.

 

Jde o rostlinu, která v prvním roce vytváří přízemní růžici, v níž shromažďuje živiny na útok v roce druhém, kdy růst pokračuje vytvořením květního stvolu se semeny. Tehdy dosahuje své nepřehlédnutelné výšky a na sklonku léta se vysemení.  Záludnost této rostliny tkví v tom, že pokud jí zabráníme v přirozeném dozrání semen (např. useknutím květu se semeny), další rok obživne znovu. V jednom svém obřím květu ukrývá až 27 000 budoucích vetřelců. Hubení je třeba přizpůsobit vypočítavosti rostliny.

 

Doporučuje se rostlinu u země useknout

a kořeny pak „vypálit“ osvědčeným a ekologickým herbicidem Roundupem Biaktiv. Posečené lodyhy je nutné ihned spálit. Bolševník může totiž zakořenit jak z posečených lodyh, tak mohou dozrát semena na těchto lodyhách, neboť dokážou využít živiny z tučného stonku. Postup likvidace pomocí Roundupu se používá hlavně na velkých plochách v jarním období. Zákrok se doporučuje provádět za oblačného počasí a bezvětří.

 

Osvědčenou biologickou metodou je i spásání hovězím dobytkem. V některých lokalitách se ukázalo jako velmi účinné.

Lidová moudrost ale hovoří o ještě lepších metodách: osvědčuje se způsob, který je sice pracný, ale spolehlivý. Nevýhodou je použitelnost jen na malé plochy. Jde o podvazování květenství. Postup spočívá v zabalení každého jednotlivého květenství do igelitového sáčku. Rostlina dozrává a přirozeně vysemeňuje. Semena však máme pod kontrolou a rostlina přirozeně hyne, neboť splnila svůj úkol. Uschlé jedince i se sáčky spálíme. Metoda se používá na přelomu srpna a září, kdy rostliny vysemeňují.

 

Tímto však boj s „bolševikem“ nekončí, klíčivost jeho semen je až sedm let. Nutná je tedy trpělivost a píle. Jednou určitě zvítězíme.

 

text: Lenka Musilová

foto: autorka
zdroj: Můj dům 9/2002