|
|
„Co zahradník činiti má a chce: …sejmout chvojí a odkrýt kytky, rýt, mrvit, rigolovat, kopat, přerývat, kypřit, hrabat, rovnat, zalévat, množit, řízky dělat, ořezávat, sázet, přesazovat, přivazovat, kropit, přihnojovat, plet, doplňovat, vysévat, čistit, ostřihávat, zahánět vrabce a kosy, čichat k půdě, vyhrabávat prstem klíčky, jásat nad kvetoucími sněženkami…“ Takto Karel Čapek ve své knize Zahradníkův rok uvedl vše, co je třeba na zahradě v březnu dělat, pokud to počasí dovolí. My se na jeho rady podíváme blíž. Trvalkové a smíšené záhony už nepotřebují zimní kryt – naopak by jim pod ním bylo příliš teplo. Sejměte slámu nebo chvojí a budete překvapeni, jak bouřlivě se rostlinky derou ze země. Trsy očistěte od odumřelých zbytků a spadaného listí. Plesnivé zbytky spalte (usušené) nebo dejte do popelnice, ostatní patří na kompost. Okrasné traviny, které zdobily záhony v zimě svými hnědožlutými trsy listů, ostříhejte (asi 10 – 20 cm nad zemí, záleží na druhu). Nastává vhodná doba pro jejich dělení a přesazování. Můžete vysazovat nové druhy okrasných keřů. Které keře kvetou v březnu? Dokvétá jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), kvetou vilíny (Hammamelis sp.), Chimonanthus preacox, vřesovce (Erica). V plné parádě se předvádí keře, jako je dřín (Cornus mas), mahónie (Mahonia aquifolium a M. x media), časné pěnišníky (Rhododendron dauricum, R. davidiana), Pieris japonica, kalina Burkwoodova (Viburnum burkwoodii), lýkovce (Daphne mezereum, D. laureola). Pokud je počasí opravdu pěkné, odváží se na vyhřátých místech otevřít květy kdoulovce (Chaenomeles), šácholány (Magnolia kobus, M. stellata), probudí se i oblíbený symbol jara – žlutá zlatice (Forsythia). A samozřejmě nesmíme zapomenout na „kočičky“ – květy vrby jívy (Salix caprea). Pozor na jarní slunce! Životodárné paprsky mohou znamenat smrtelné nebezpečí pro stálezelené rostliny, které jste vysadili na slunná místa. Pěnišníky, bobkovišně, ale i třeba jehličnaté cedry nebo tisy, které byly vysazeny již vzrostlé, mají potíže s kolísáním vysokých denních a nízkých nočních teplot a s příliš velkým odparem vody, který nedokážou kompenzovat příjmem z velmi chladné půdy. Od února (nebo ledna) je pravděpodobně podle naší rady chráníte geotextilií nebo rákosovou rohoží. Hlídejte předpověď a sluneční clonu sejměte, až pomine nebezpečí silnějších nočních mrazů. Kdo si od nás nechal na podzim poradit a nakoupil dostatek jarních cibulovin, má se teď na co dívat. První pokryjí záhon nebo trávník bílé sněženky. V době květu se jejich trsy nejlépe přesazují a dělí. Velkým překvapením pro laiky bývají žluté talovíny (Eranthis hyemalis). Potom se ale vynoří mnohem nápadnější krasavci a krásky: ladoňky (Scilla), Chionodoxy, puškinie (Puschkinia), kosatečky (Iris reticulata), botanické tulipány a rané narcisy. Když jste si nenakoupili na podzim cibulky, můžete si udělat radost několika přirychlenými krokusy nebo narcisy v květináčích, které vysadíte na exponované místo k terase nebo třeba do květináče u vchodu. Vynikajícím doplňkem jsou dvouletky: macešky, chejr, pomněnky nebo sedmikrásky. Květiny občas přihnojte prostředkem s vyšším obsahem draslíku, který podporuje kvetení. Plnou péči růžím Koncem měsíce za příhodného počasí zbavte stromkové růže obalů nebo uvolněte jejich korunky ze záhrabu, do kterého jste je schovali na podzim. Od bází keříků i stromků odhrňte nakopčenou zeminu a začněte je hnojit (nejlépe speciálními hnojivy na růže, kterých v zahradnických potřebách nakoupíte celou škálu). Blíží se také čas jejich řezu: správnou dobu poznáte podle toho, že očka (pupeny) začnou červenat. Popínavým růžím nezkracujte hlavní výhony, ale staré a poškozené výhony odstraňte celé. Boční sestřihněte na několik centimetrů. Slabě rostoucí keřové růže seřízněte na tři očka, silným ponechte pět až šest oček. Odstřihněte všechny namrzlé části – většinou se konce výhonů zkracují o 2 – 3 cm. Barvy pro léto Do truhlíků, misek, pařenišť a skleníků vysejte hledíky (Antirrhinum), šalvěje (Salvia), ostálky (Zinnia), aksamitníky (Tagetes), jednoleté třapatky (Rudbeckia), hvězdnice (Aster), hvozdíky (Dianthus), šruchy (Portulaca), slaměnky (Helichrysum), statice (Statice), máky (Papaver), chrpy (Centaurea), šater (Gypsophilla), kokardy (Gaillardia), gazánie (Gazania) a okrasný tabák (Nicotiana). Přímo na záhon můžete vysévat stračky, štěničníky, měsíčky, hrachory, fazole – ale raději až koncem měsíce, když bude půda vyhřátá. Ošetřete také sezonní rostliny, které přezimovaly uvnitř – durmany, fuchsie, pelargonie, kopretiny. Odstraňte vytáhlé výhony, rostliny můžete přesadit, přenést na světlejší i mírně teplejší místo, ale ven ještě nemohou. text: Jana Pyšková foto: autorka zdroj: Můj dům 3/2005 |
Symbolem nadcházejícího jara je měsíc březen. A přestože půdu ještě kryje sníh, v přírodě i zahradě jeho příchod hlásí spousta drobných znamení. Dny jsou delší, ráno nás probouzejí ptáci, kůra dřevin nabývá výrazných odstínů, trávník dostává zdravou barvu a květy v zahradách už nejsou takovou vzácností.
