Jiřina – jméno nejen pro ženu

Jiřina, původně divoce rostoucí květina z Mexika, se v Evropě objevila poprvé roku 1789, kdy byla dovezena do botanické zahrady v Madridu. Tamní profesor botaniky vypěstoval první jiřiny a pojmenoval je po švédském botaniku A. Dahlovi (Dahlia). Nová odrůda však dostala jméno Georgina po německém lékárníku (J. G. Georgovi). Na počátku třicátých let 19. stol. se jiřina objevuje v Čechách. První pěstitelé z východních Čech zakládají společně s Františkem Hurdálkem Jiřinkový spolek se sídlem v České Skalici.

Investice v podobě květů

Jiřiny se s oblibou pěstují již více než 100 let a dnes existují stovky odrůd našich i zahraničních pěstitelů. Pokud chcete získat kvalitní květy, vyplatí se investovat do kvalitní odrůdy. Jiřiny jsou značně rozmanité, jak co se týče velikosti, tak i typů. Existují parkové jiřiny o výšce 20 až 30 cm, ale i vysoké až dva metry. Jiřiny určené k řezu jsou vysoké 80–140 cm. Velikost květu se může pohybovat od 2 do 30 cm. Jiřiny vyžadují slunné stanoviště a půdu vyhnojenou kompostem nebo superfosfátem. Stín pod hustými stromy a půda trvale mokrá – to jsou nepřátelé této podzimní královny.

Čas pro sázení

Hlízy jiřin se sázejí na konci dubna a počátkem května (2 až 3 týdny před posledními mrazíky). Silnější hlízy můžete před výsadbou rozdělit. Očka však musí zůstat na krčku, ne na hlíze! Každý oddělek tedy musí mít krček s nejméně jedním očkem. Mladé rostliny z řízků se sázejí až ve druhé polovině května, kdy pominulo nebezpečí mrazíků. Ke každé rostlině byste měli dát opěrný kolík, aby ji později těžké květy nezlomily. Hlízy i rostliny by se měly sázet od sebe ve vzdálenosti 50 až 100 cm podle vzrůstu odrůdy. Pokud chcete u velkokvětých odrůd docílit nádherných květů, boční poupata asi o velikosti hrášku důkladně vyštípejte.

Údržba po odkvětu

Na podzim po prvním mrazu se odstraní nadzemní část tak, aby u hlízy zůstal asi deseticentimetrový stonek. Hlízy vyryjeme, opatrně zbavíme zeminy a naskládáme stvoly směrem dolů, aby z nich vytekla voda. Po vyschnutí uložíme do mrazuvzdorného sklepa nebo místnosti, ideální teplota okolo 5 °C. Hlízy se obyčejně ukládají do pytlů nebo jiných prodyšných materiálů. Pokud je místnost příliš suchá, můžete hlízy zasypat suchou rašelinou nebo pilinami. Drobné hlízy a hlízy z řízkovaných rostlin takto v každém případě lépe přezimují. Během tohoto období zahnívající části odstraníme, místa napadnutá plísní ošetříme Fundazolem. V případě nadměrného vyschnutí hlíz je můžete před výsadbou na 12 až 24 hodin namočit do vody.

Jiřiny se pěstují v široké barevné škále – od bílé k tmavě fialové. Neexistuje jen čistě černá a zelená. Existují varianty dvoubarevné, tříbarevné a žíhané.

V Čechách existuje zájmový spolek zabývající se pěstováním jiřin – SZO ČZS Dagla.

Jiřiny z hlediska typů

Jednoduché – prázdný střed, jedna řada květních lístků

Náhrdelníkové – jedna řada velkých květních lístků, uprostřed malé zakrnělé

Pomponky – malé kulovité květy

Balky – větší kulovité květy

Kaktusovité – květní lístky stočené

Polokaktusovité – květní lístky stočené jen na koncích

Pavoukovité – květní lístky stočené a zahnuté směrem ke středu

Fimbry – květní lístky na koncích roztřepené

Leknínovité – polokulovitý tvar, pravidelně elipsovitý tvar květních lístků

Dekorační – plné květy, otevřené květní lístky