Kompostování

Kompost je tradiční a nejpřirozenější způsob jak zlepšit půdu na zahradě. Využijete posečenou trávu, shrabané listí, uvadlé natě, ořezané větve i organický odpad z kuchyně a ještě ušetříte peníze za jejich likvidaci. Pro mnohé z vás je jistě důležité, že se chováte šetrně k životnímu prostředí. Odpad totiž likvidujete nejsprávnější cestou a nezvyšujete velikost skládek komunálního odpadu. Ušetříte také za nákup průmyslových hnojiv a zvýšíte biodiverzitu půdních organismů.

Kompostování není hnití

Rozlišujte mezi hnitím (rozklad v anaerobních podmínkách – bez přístupu vzduchu) a tlením (v aerobních podmínkách – za přístupu vzduchu). Dříve se sice říkalo, že co zapáchá, to hnojí, ale buďte opatrní. Ve velkých zanedbaných hromadách listí, hnoje, kejdy a podobně sice vznikají lehko rozpustné formy živin, ale také jedovaté látky (indol, skatol nebo dokonce mrtvolné jedy jako kadaverin a putrescin). Hnilobné procesy podporují rozvoj nebezpečných chorob (například prasečího moru nebo obrny, tetanu či žloutenky) a přitahují škodlivý hmyz (drátovce, květilky). Zápach je způsoben sirovodíkem a čpavkem.

Správný rozklad, ke kterému má v kompostu docházet, je tlení. To probíhá za účasti „hodných“ aerobních mikroorganismů (vyžadují kyslík) – bakterií, kvasinek a plísní. Živiny jsou nejprve vázány mikroorganismy a poté jsou jako součást humusu uvolňovány v přístupné formě. Při tlení dochází k ničení choroboplodných zárodků vysokými teplotami a působením přírodních antibiotik. Teplota ničí i semena, kořeny, oddenky a jiné části plevelů, které by se později šířily na záhoně.

Kouzelný humus

Složitým procesem rozkladu a syntézy v půdě vzniká heterogenní směs organických amorfních (beztvarých) látek, která je základem přirozené úrodnosti půdy. Nazývá se humus. Živiny vázané na jeho částice jsou rostlinami snadno využitelné a nevyplavují se vodou.

Správné složení kompostu

Výchozí směs pro kompostování má optimální poměr mezi obsahem uhlíku a dusíku 20–30 : 1), aby nedocházelo ke ztrátám živin. Toto pravidlo splňuje posečená tráva (20 : 1) nebo hovězí hnůj (25 : 1). Pokud je dusíku nadbytek, uniká ve formě čpavku (cítíte zápach – např. drůbeží trus má poměr 10 : 1), když převáží uhlík, unikne ve formě oxidu uhličitého (kůra má poměr 120 : 1, piliny 500 : 1). Čím je materiál starší, dřevnatější a tmavší, tím více obsahuje uhlíku. Šťavnaté, zelené a čerstvé materiály mají více dusíku.

Nezbytným přídavkem do kompostu je také půda (zemina). Její jílovité částice vážou vodu a spolu s humusem vznikají stabilní částice – takzvaný humusojílovitý komplex. V půdě se také zachytí organické plyny – kolem kompostu se nešíří zápach a omezují se ztráty živin v plynném skupenství.

Základy kompostování

Pro činnost mikroorganismů je třeba správné množství vody v kompostovaném materiálu. Když bude směs příliš vlhká, nastane nežádoucí hnití, v suchém materiálu se rozklad zastaví. Suchý kompost ale snadno navlhčíte.

Kyslík je další podmínkou pro život správných mikroorganismů – nejvíce jej potřebují v počátečním stadiu tlení, kdy v kompostu vznikají nejvyšší teploty. Z toho je jasné, že stěny kompostéru nesmějí být plné a hmota musí být kyprá, aby se kyslík dostal až do středu. Vzdušnost kompostu zajistíte dostatkem strukturní hmoty (hrubě drcené nebo slabé větve, sláma, seno, kůra).

Čím více takové hmoty kompost obsahuje, tím rychlejší a intenzivnější je tlení. Tak se ovšem kompost začne sesedat (sléhávat) a vzdušnost se zmenšuje. Nastává další důležitá fáze: přehazování.

Promíchávejte, přehazujte

Přehazování není nutné jen kvůli provzdušnění. Musíte také promíchávat jemný, rozloženější s hrubším a vlhký se sušším, aby se všechny části stejnoměrně rozkládaly. Uvnitř hromady (kompostéru) je takzvané jádro kompostu – pokud jej dlouho necháte nedotčené a v kompostu je málo strukturního materiálu, může dojít ke hnití. Největší objem zaujímá zóna intenzivního tlení, kde je rozklad nejrychlejší a teploty nejvyšší. Díky zahřívání na teploty mezi 60 a 70 °C může tato část během jednoho až dvou týdnů vyschnout (objeví se bílé povlaky plísní). Okrajová zóna je jakousi slupkou, v níž k rozkladným procesům v podstatě nedochází. Názory na častost přehazování se různí. Čím častěji kompost budete přehazovat a promíchávat, tím dříve bude hotový. Podle řady odborníků to ale při správném založení není třeba častěji než jednou za půl roku, někteří dokonce tvrdí, že se to nemusí dělat vůbec.

Místo ke kompostování

Velikost kompostu závisí na ploše zahrady a jejím osázení. Při výběru stanoviště byste si měli raději nechat rezervu pro jeho rozšíření, zvlášť když je zahrada nově založená.

Kompost by měl být blízko užitkové zahrady a nedaleko domu, abyste do něj mohli odnášet organický odpad z kuchyně. Okolí kompostu by mělo být zpevněné, stejně jako důležité cesty, po nichž budete chtít na podzim jezdit s kolečkem při navážení odpadu. Kompost by měl být chráněn před větrem a sluncem. Stín či polostín a ochranu před větrem mohou poskytnout stromy, zahradní domek, garáž nebo třeba opěrná konstrukce pro popínavé rostliny, které navíc budou z blízkosti kompostu prospívat.

Podloží by mělo být propustné – vyloučené je betonové nebo dlážděné „dno“, na kterém by se zadržovala voda a které by znemožňovalo přístup žížalám a půdním mikroorganismům. Podélná osa kompostu by měla vést po svahu, nikdy napříč, aby se kompost nestal „přehradou“ a voda se neshromažďovala u jeho podélné strany.

Hromada, nebo kompostér?

Kompost na hromadě má výhodu snadného přístupu ze všech stran. Výška hromady má být 1,2–1,5 m, šířka v patě 1,5–2 m. Délka je libovolná. Dospod rozložte asi 20 cm vrstvu strukturního materiálu (drcené a jemné větve, stonky, kůra…). Pak můžete ukládat další odpady a zeminu, případně hnůj. V suchém počasí přikryjte nový kompost slámou nebo větvemi, za dlouhých dešťů jej chraňte rohožemi a fóliemi. Když nepřízeň počasí pomine, kryt odstraňte.

Kompostování v kompostéru (boxu) potřebujete, máte-li málo místa. Kompostér si můžete vyrobit, anebo si vyberete ze širokého spektra hotových výrobků. Výhodou je, že kompost se tvoří rychleji a již za dva měsíce jej můžete používat – déle by hmota v zásobníku být neměla. Nevýhodou je, že kompostér musíte naplnit celý najednou a během procesu zrání do něj nic nepřidávat ani z něj neubírat. Proto vedle něj musíte mít místo pro shromažďování nových surovin a další prostor na materiál, který z kompostéru vyjmete. V ideálním případě potřebujete boxy tři o objemu 1–2 m3. Na trhu jsou mimo běžných kompostérů také plastové kompostéry o objemu 240 a 390 litrů (0,24–0,39 m3) a s otevíratelným víkem a ventilem pro regulaci přístupu vzduchu. Nemají dno, aby kompost měl přímý styk s půdou. I v tomto případě se jich bude hodit víc, ale začnete asi s jedním.

Význam humusu

– dusík a fosfor se pomalu uvolňují, a jsou tak déle k dispozici rostlinám

– zpřístupňuje rostlinám živiny z půdních minerálů

– zlepšuje výživu rostlin stopovými prvky

– zlepšuje strukturu a vododržnost půdy

– dodává půdě tmavou barvu, díky níž se lépe prohřívá

– zvyšuje aktivitu půdních organismů

– snižuje toxicitu přírodních jedovatých látek a pesticidů

Výhody kompostování

– navrácení organické hmoty do přírodního koloběhu

– zabránění hnití organické hmoty

– likvidace patogenů (zárodků chorob a škůdců)

– likvidace semen a vegetačních orgánů plevelů

– produkce přírodního humusu

– inaktivace umělých antibiotik a jiných přísad do krmiv

– vznik přírodních antibiotik, které likvidují choroboplodné zárodky a zvyšují odolnost rostlin

– ochrana životního prostředí

Základní podmínky pro kompostování

– přístup kyslíku

– správné složení surovin

– přídavek půdy

– promíchávání

– tma a teplo

Do kompostu patří

– rostlinné odpady (celé rostliny, košťály, listí, posečená zavadlá tráva, drobné větvičky, drcené větve listnatých stromů)

– organický odpad z domácnosti (květiny, zbytky ovoce, slupky, kávová sedlina a vyluhované sáčky čaje – prospěšné žížalám, drcené vaječné skořápky, hygienický a pomačkaný papír, ubrousky)

– jiné organické odpady (podestýlka a hnůj z chovu drobného zvířectva, sláma, hobliny, piliny apod.)

– zbytky vlasů a vousů (dusík)

– popel ze dřeva (vápník, draslík, fosfor a hořčík)

– nemocné rostliny (pokud zajistíte horkou fázi, můžete je přidat)

– zbytky masa a jídla (lze jen v boxech kde rychle proběhne horká fáze)

– hrubé odpady (nedrcené větve s kusy většími než 5 cm)

– samotné piliny nebo sláma apod.

– slupky jižního ovoce

– nalakované dřevo, dřevotříska

– fekálie (můžete je přidat, pokud můžete zaručit teploty vyšší než 65 °C minimálně 6 dní)

– velké množství ořezu ze zeravů (thují) – obsahují jedovatý thujon a dlouho se rozkládají

Příliš vlhký, nebo suchý?

– Příliš vlhký kompost zlepšíme přídavkem suchého materiálu. Hodí se například piliny nebo drcené větve.

– Úplně „promočený kompost“ potřebuje stejné množství suchého materiálu, hodně vlhký třeba jen 20 %. Suchý kompost můžete navlhčit močůvkou nebo vodou – nejméně 50 l/m3.

Kontakty

Mountfield, síť prodejen po celé ČR,

www.mountfield.cz

LIMES, spol. s r. o., Kapitána Jaroše 405, 570 01 Litomyšl,

tel.: 603 278 254,

e-mail: kladiva@limes.cz , www.limes.cz

AL-KO Kober, spol. s r. o., Táborská 2134, 397 01 Písek,

tel.: 382 210 381,

e-mail: antonin.dolezal@al-ko.cz , www.zahrada.al-ko.cz

JELÍNEK-TRADING, spol.s r. o., Jesenická 146, 793 26 Vrbno pod Pradědem,

tel.: 554 721 000,

e-mail: vrbno@jelinek-trading.cz , www.jelinek-trading.cz