Každý snad už zná bylinkové záhonky, zídky či spirály k pěstování bylinek jako přísad do jídel, čajů či kořenících směsí. Již od pradávna se takto pěstují rostliny u nás zdomácnělé, původem ze Středomoří. Staly se běžnými doplňky každé jedlé zahrádky či okenních truhlíků a tak trochu zastínily mnoho jiných našich stejně nebo i jinak prospěšných bylin a „plevelů“, které se běžně vyskytují a nevyžadují žádnou zvláštní péči.
Všestranná kopřiva
Kopřivy (Urtica dioica, Urtica urens) jsou jedny z nejléčivějších rostlin u nás, jsou velmi účinné při pravidelné očistě (detoxikaci) organismu. Nálev (bylinný čaj) z mladých kopřivových listů lze pít každý den po několik týdnů, bez vedlejších účinků. Látky v kopřivách odvádějí jedy a škodliviny z těla a mohou též sloužit i pro podporu hubnutí, samozřejmě spolu s nutnou úpravou jídelníčku. Velký význam má kopřiva rovněž při léčení velkého množství alergií a pro preventivní očistu organismu. Odvar z kořene kopřiv „čistí krev“, odvar z celé kopřivy nebo nadzemní části i s květy je pak skvělý jako balzám na vlasy, když vlasy řídnou, ztenčují se a ztrácí lesk. Podpořit ho lze rovněž listy z břízy či březovou vodou. Břízy se také řadí k pionýrům a většina klasických lesníků považuje břízu za lesní plevel. Přitom jde o jeden z našich nejodolnějších a nejflexibilnějších stromů.
Pokud potřebujete rozšiřování kopřiv v zahradě omezit, většinou stačí pravidelné sekání. Při hodně častém sekání nakrátko kopřivy vymizí během několika let úplně. Při občasném pokosení porost do několika dnů až týdnů opět obroste, ale díky tomu můžete sklízet mladé listy, které jsou ideální nejen na čaj či sušení, ale rovněž i jako vynikající pokrm v kuchyňské úpravě jako špenát. Mají maličko výraznější chuť než pravý špenát, takže je zpočátku dobré k nim přidávat buď přímo špenát (1 : 1 nebo 1 : 2, dle chuti) anebo další „plevelné“ rostliny, jako je bršlice, merlíky a lebedy, o kterých bude řeč v dalších dílech. Další metodou redukce kopřiv je ruční pletí, ale to už bývá většinou náročnější a nebývá stoprocentní. Pokud se kopřivy vyskytují kolem stromků, na záhonech či na cestičkách, lze je úspěšně vymulčovat. Někdy zmizí kopřivy samy po několika letech po ustálení zahradního ekosystému, kdy stromy odčerpají přebytečný dusík z půdy.
Vykvašené kopřivy, pýr, kostival a různé plevely, tzv. jícha, je perfektní hnojivo na záhonky a pro ovocné stromky. Je 100% přírodní, zadarmo a bez vedlejších účinků, nehrozí po něm žádná rezidua, zasolování a jednostranné vyčerpání půdy jako u chemických hnojiv.
Co je vlastně plevel? |
| Z hlediska obecné definice jsou to nežádoucí rostliny, které „škodí“ námi upřednostňovaným rostlinám. V přírodě však mají plevele, jakožto rostlinní pionýři, nezastupitelnou funkci. Pojem škůdce je ale v přírodě (pokud je zachován její harmonický běh a funkce) neznámý, a tak jakýkoliv „boj“ s pleveli je vlastně z přírodního hlediska nesmyslný a vlastně i škodlivý. K likvidaci plevele se zpravidla využívají nevhodné, či dokonce jedovaté látky. Kromě živočichů v půdě, na rostlinách i na zahradě tím často trpí i domácí mazlíčci, zahradníkova nálada, nervy, jeho zdraví i peněženka. Pokud však zahradník chápe přírodní procesy a umí jich moudře využívat, spokojeni budou všichni. |
