Skip to content

Nebezpečné jehličí

Vánoční dekorace z jehličnanů jsou v našich krajích oblíbené. málokdo však ví, že některé druhy mohou být i smrtelně nebezpečné. Riziko hrozí hlavně tehdy, když se ocitnou na stole mezi vánočními dobrotami. Pozor dejte zejména na malé děti, které v určitém věku poznávají svět ochutnáváním a okusováním.

U dvoudomého tisu červeného - Toxus baccata - samčí rostliny poprvé kvetou až v deseti letech, samičí až ve dvaceti letech. Je nebezpečný v adventních věncích a vánočních dekoracích na stole!    
K otravě jehličnany, které si čeští zahrádkáři z mnoha důvodů oblíbili, ale může dojít i při sázení, prořezávání, sestřihávání či nesprávném použití v lidovém léčitelství.
 

Démonizovaný tis 

Asi nejobávanější je u většiny lidí tis červený (Taxus baccata), neméně jedovatý je však i tis japonský (T. cuspidata).
Nenáročný tis červený je prošlechtěn do mnoha odrůd, které se od původního druhu liší tvarem i barvou jehlic, což může vést k podcenění nebezpečí. Jedovaté jsou ale rostliny všech odrůd včetně semen, s výjimkou jejich červeného obalu (míšku). Obaly semen jsou sice jedlé a sladké, ale hrozí nebezpečí, že byste s nimi mohli rozkousnout semeno. To – stejně jako celá rostlina – obsahuje směs jedovatých látek, která se nazývá taxin.

Příznaky otravy: Asi za hodinu po požití se dostavuje nevolnost, bolesti břicha, průjem, rozšířené zorničky, zástava dechu a srdce. Citlivé osoby mohou po požití rozkousaných jedovatých semen zemřít. V žádném případě nedávejte ochutnávat semena dětem! Ostříhané větvičky nenechte v dosahu domácích zvířat.

Jalovce

Patří do čeledi cypřišovitých. Přestože si mnoho zahrádkářů myslí, že jsou na rozdíl od tisu neškodné, není to pravda. Otrava zevně může vzniknout potřísněním kůže šťávou z rozdrcené větévky či kořenu.
 
Nejjedovatějším druhem je jalovec chvojka (Juniperus sabina). Podobné účinky mají i další pěstované jalovce (J. virginiana, J. horizontalis), o něco méně jedovatý je náš domácí jalovec obecný (J. communis). Obliba zdužnatělých šišek – jalovčinek jako přísady v kuchyni či lidovém léčitelství může vést k předávkování a otravě.
    Jalovec chvojka neboli chvojka klášterská - Juniperus sabina je poléhavý jalovec o výšce 1 m
Jalovec stěsnaný - Juniperus squamanta ´Blue carpet´ - je poléhavá odrůda s modrošedými jehlicemi a výškou okolo 1 m    Jalovec prostřední - Juniperus x media ´Pfitzeriana´ (syn. J. chinensis ´Pfitzeriana´) - dosahuje výšky okolo 3 m a šířky 3-4 m    

Příznaky otravy:
Podrážděná kůže zčervená, svědí, u citlivých osob se dlouho hojí. Požité rozkousané větvičky dráždí zažívací a trávicí ústrojí, ve větším množství vyvolávají zvracení, průjem, změny na játrech a ledvinách, v některých případech i smrt.

Zeravy a cypřišky

Dalším jedovatým rodem z čeledi cypřišovitých je zerav (Thuja). Během minulého století se stal snad nejoblíbenější dřevinou českých živých plotů. Nejčastěji se vysazuje zerav západní (T. occidentalis), z. řasnatý (T. plicata) a z. východní (T. orientalis). Všechny druhy a odrůdy zeravů jsou silně jedovaté, přesto se jejich větvičky často používají do vánočních dekorací na stoly. Větvičky, šištice a dřevo obsahují jedovatou silici s vysokým obsahem thujonu.
 
Zakrslý zlatolistý zerav východní - Thuja orintalis ´Aurea Nana´ (syn. Bita orientalis)    Zlatožlutý cypřišek hrachonosný - Chamaecyparis pisifera ´Filifera aurea´- v dospělosti dosahauje výšky okolo 6 metrů    Cypřišek nutkajský neboli nutka - Chamaecyparis nootkatenis vyroste do výšky 25 m
Stejně jedovaté jsou i cypřišky (Chamaecyparis). Jsou oblíbené v městských zahradách a parcích, protože dobře snášejí znečištěné ovzduší a polostín. Pěstuje se c. Lawsonův (Ch. lawsoniana), nutkajský (Ch. nootkatensis), hrachonosný (Ch. pisifera), tupolistý (Ch. obtusa). Cypřišky obsahují ve větvičkách a šišticích jedovaté terpeny.
 
Příznaky otravy: Silice dráždí pokožku, po požití začíná otrava zvracením a krvácením žaludeční sliznice, pokračuje zrychleným tepem, zvýšeným krevním tlakem, průjmem a křečemi. U těžkých otrav dochází k poruchám a poškození ledvin a jater, na otravu lze i zemřít.

NEPANIKAŘTE, ALE BUĎTE OPATRNÍ

 

Vy, vaše děti nebo zvířata se můžete otrávit jehličnany jedině tak, že rozkoušete, sníte a začnete trávit větvičky s jehličím (a také tisová semena). Tato otrava je u lidí málo pravděpodobná, ale je dobré vědět, že k ní může dojít. Pravděpodobnější je podráždění kůže šťávou při práci s rostlinami, špatně by mohlo dopadnout opékání buřtů na větvi z jedovatého jehličnanu. Jedovaté druhy nevysazujte v blízkosti výběhu koní a skotu, větvičky nedávejte ke kousání králíkům, morčatům, křečkům.

    Sloupovitý zerav západní - Thuja occidentalis ´Malonyana´
Jestliže si na zahradě hrají děti, raději červené plody chvojníku - Ephedra - otrhejte    

Jedovatá vzácnost

Krásným a zajímavým druhem je poléhavý chvojník dvouklasý (Ephedra distachya) z čeledi chvojníkovitých. Obsahuje alkaloidy, jejichž základem je jedovatý efedrin. Látka je dobře známý stimulant z vrcholového sportu, byl obsažen i v účinných lécích proti rýmě a astmatu. Dříve se užíval v lidovém léčitelství, nyní se používá v homeopatii. Bohužel je poměrně oblíben i mezi narkomany.
Příznaky otravy: Bolest hlavy, pocení, třes, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, nevolnost, nutkání ke zvracení a zvracení. Při podezření na požití plodů je lépe vyhledat lékaře.     

Odebírejte newsletter

Nechte si posílat novinky a inspiraci ze světa bydlení