Broskvoně a meruňky patří do široce rozvětveného rodu Prunus neboli peckoviny. Jejich společnou vlastností je teplomilnost, avšak dřívější názor, že patří jen do vinorodých krajů, už prakticky neplatí. Pěstují se s dobrými výsledky i v jiných oblastech – v Čechách například i na Třeboňsku a Strakonicku, na Moravě téměř až u hranice s Polskem. Je třeba vzít v úvahu i některé další podmínky, zejména mikroklimatické a půdní.
Nejlépe se jim daří v lehčích, záhřevných neutrálních půdách s hodnotou okolo pH7 a obsahem uhličitanu vápenatého do 5 procent. V půdách s vyšším obsahem vápníku rostliny často trpí apoplexií neboli mrtvicí. Ta má za následek odumírání jednotlivých větví i celých stromů. Bojovat proti ní lze výběrem vhodného stanoviště a správnou agrotechnikou.
Také čtěte: Jak vybrat strom do zahrady?
Jiným úskalím při pěstování může být kalcinóza (žloutenka). Je to fyziologická porucha způsobená nedostatkem přístupného železa v půdě. Nejúčinnější jsou přípravky Sequestren Fe 138 a Chlorofen. Někdy se můžete setkat i s houbovými chorobami, zvláště ve vlhčích letech (způsobuje u meruněk hnědnutí, u broskvoní tzv. kadeřavost listů).
Nepříjemnými škůdci jsou mšice. Působí nejen deformaci listů a letorostů při sání, ale přenášejí i virové choroby. Z nich je nejznámější šarka, která napadá i jiné druhy peckovin. Klejotoku lze předejít řezem ve správnou dobu (srpen) a důsledným ošetřením všech ran stromovým balzámem nebo štěpařským voskem.
Výsadba a příprava půdy
Půdu před výsadbou důkladně prokypřete do hloubky aspoň 60 cm a dodejte jí živiny, nejlépe ve formě kompostu. Pro menší množství stromků vykopejte jednotlivé jámy už na podzim a do jara nechte odkryté. Rozměry by měly být aspoň 1 × 1 m a spon výsadby u broskvoní alespoň 4 × 2 nebo 3 × 3 metry, u meruněk 4 × 4 m. Jsou to rostliny světlomilné a dorůstají dosti velkých rozměrů. Jarní výsadba je vhodná u obou druhů, broskvoně se nejlépe ujímají narašené asi na 1 cm.
Nejlépe je získat stromek v ovocné školce nebo zahradnickém podniku, ideálně nedaleko místa, kde má být vysazen. Před výsadbou postavte stromek na 24 hodin do nádoby s vodou. Má-li scvrklou kůru, ponořte ho i s korunkou. Poškozené kořeny odřízněte a stromek zasaďte tak, aby místo štěpování bylo nad povrchem půdy. Přišlápněte, aby se kořeny spojily s půdou, a zalijte.
Zpravidla už za pár dní uvidíte, zda se stromek ujal. Pokud začne rašit, zpravidla je vyhráno. Opatřete jej vhodnou oporou a seřízněte výhony asi o 2/3 délky. Slabší sazenici je lépe zbavit postranního obrostu úplně a z koncového výhonu zapěstovat korunku znovu.
Mohlo by vás zajímat: Jak na zmlazení starších ovocných stromů
Odrůdy a jejich využití
Pro pěstování broskvoní je v našich podmínkách nejlepší zákrsek s dutou (kotlovitou) korunkou. Lze je pěstovat i jako stěnu (palmetu), ale jen v nejlepších klimatických podmínkách. Nutno také počítat s pracnějším řezem. Meruňka se svým bujným růstem se pro přísné tvary nehodí. Nejvýhodnější je pěstovat ji jako čtvrtkmen (výška kmene 90–110 cm) s volně rostoucí pyramidální nebo dutou korunkou. S opylením si není třeba dělat starosti. Prakticky všechny pěstované odrůdy jsou samosprašné.
Broskve se liší barvou dužniny, nejčastější je žlutá, méně často bílá. Poslední dobou se objevují i odrůdy s červenou dužninou. Bělomasé odrůdy vynikají chutí a jsou nejlepší pro přímou konzumaci. Typ „cling“ se hůře odlučuje od pecky a hodí se na kompoty. Lysou slupku mají tzv. nektarinky. U meruněk jsou si jednotlivé odrůdy podobnější. Mají žlutooranžovou dužninu, slupku podobné barvy, na osluněné straně lehce dočervena a různý stupeň odlučitelnosti od pecky.
Rané odrůdy meruněk dozrávají začátkem července, pozdní kolem poloviny srpna. Sezona broskví je u nás v srpnu a do poloviny září. V teplejších oblastech s výhodou využijete pozdní odrůdy.
Autor: Pavel Kukal |
|
O zahradnické problematice přednáší a píše odborné články. |
