Ostružiník plodí na loňských výhonech, jako jednou plodící maliník. Odplozené větve odstřihněte těsně nad zemí. Ponechané výhony zkraťte asi o třetinu a jejich obrost na 1 až 3 pupeny. Plazivým odrůdám zkraťte loňské výhony (ty, co budou rodit) na délku asi 2,5 m a vyvažte je na drátěnku, kůlnu či plot.
Jednou plodící odrůdy maliníku plodí na loňských výhonech. Po sklizni nebo na konci zimy je u země vyřežte a spalte. Ponechané nové výhony na jaře jen trochu zkraťte. U remontantních odrůd (dvakrát plodících), které již přinesly úrodu na podzim na vrcholech výhonů, tyto vrcholy seřízněte až k prvnímu pěknému pupenu pod ním. Výhon na jaře rozvětví a v létě na něm můžete očekávat druhou úrodu.
Angrešt (moravsky srstka) se nejčastěji pěstuje ve stromkové podobě, štěpovaný na meruzalce. Každoroční prodloužení hlavních větví zkracujte o třetinu až polovinu. Postranní obrost těchto hlavních větví zkracujte asi o polovinu, můžete i více. Hlavních větví bývá přibližně 5 i více, podle odrůdy a vzrůstnosti. Pokud je korunka moc hustá, odstraňujte nevhodné větve celé.
Zestárlé korunky angreštu se zmlazují zkrácením celých hlavních větví o třetinu nebo úplným vyříznutím a nahrazením mladými větvemi. Čas na takovou výměnu či zmlazení přichází asi po 5 letech. Velmi pravděpodobně začne obrůstat i podnož – meruzalka, ta ale angrešty rodit nebude! Její výhony odstraňujte těsně u kmínku.
Angrešt lze pěstovat: jako keř, měl by mít nejčastěji asi 12 hlavních větví. Udržujte jej postupným odstraňováním nejstarších hlavních větví (během dvou až tří let) – nahraďte je novými silnými větvemi. Ideální je, aby po řezu neměl keř starší dřevo než pětileté.
Velmi důležitým opatřením při řezu starších odrůd je odstranit a důsledně spálit všechny konce větviček. Tímto zásahem omezíte houbovou chorobu zvanou padlí hnědé. Pozná se snadno – konce větviček se kroutí, jakoby moučnatějí, nepřirůstají, bílý povlak se dostává později i na plody a může nakonec zničit celou úrodu. Ochranou je také včasný postřik – před květem a po odkvětu – vhodným fungicidem. Já používám Discus. Dnes jsou již však k dostání i velmi odolné odrůdy. Pěstuji například Pax, Rolondu a Rixantu již několik let bez postřiků a bez padlí.
Keřový rybíz řežte tak, aby se nejstarší výhony postupně obnovovaly těmi nově narostlými. Asi čtvrtina ze všech výhonů – těch tmavých, nejstarších, se odřízne a je nahrazena novými, které narostly minulou sezonu. Ponechané větve raději nezkracujte, rybíz rodí jak na starších větvích, tak na jednoletých. Ideálně by keř mohl mít kolem 15 výhonů.
Červený a bílý rybíz rodí nejvíce na 2 až 4letých větvích, proto se starší větve odstraňují. Ale pokud necháte starší větve (5 až 6 let) rodit dále, bude nějaká úroda i na nich. Po sklizni v šestém roce je ale již záhodno zmlazovat výše zmíněným způsobem. U černého rybízu se doporučuje ponechávat nejvýše tříleté výhony. Stromkovému rybízu dopřejte omlazení dřeva obdobným způsobem.
Kontakt na autora: Zahradkarjerome.cz
Další články, které by vás mohly zajímat:
Když česnek, tak ostrý a štiplavý
Čas na ekologické kompostování
…a další články z naší rubriky ZAHRADA.
