Plzáci, hlemýždi a jak na ně

Nejznámější z rodiny plžů je hlemýžď zahradní (Halix pomatia). Donedávna se u nás sbíral pro výkup a export do Francie, což ho pomáhalo udržet v určitých mezích, dnes jeho chovy najdeme na farmách. Od plzáků se liší tím, že má ulitu, do níž se stáhne v případě nebezpečí nebo zimního klidu. V mládí je ulita hnědá, časem zesvětlá. Může se dožít i šesti let.

Zajímavostí plžů je oboupohlavnost (hermafroditismus). Vajíčka klade na jaře do země a bývá jich podle druhu od 200 do 400. Později nakladená vajíčka se začnou vyvíjet až po přezimování.

Největší z plzáků je plzák španělský (Arion lusitanicus), zavlečený k nám na počátku 90. let. Je podobný našemu plzákovi lesnímu, ale soustřeďuje se nejvíce v zahradách. Obecně lze říci, že čím vlhčí místo, tím se vyskytuje častěji. Všichni plži jsou nejaktivnější v noci, jen za deště je lze spatřit i přes den. Pokud se přemnoží, je třeba zahájit systematický boj. Ten začíná už z počátku sezony.

Trávník je třeba na jaře vyhrabat nebo projet vertikutátorem, pomůže to přirozeným nepřátelům zničit vajíčka. Nejčastěji jsou to kosi a drozdi, kteří likvidují jak vajíčka, tak dospělé jedince. Máme-li slepice, můžeme je brzy zjara na zahradu na pár dní vypustit. V posledních letech se rozšiřuje druh kachen, takzvaní indičtí běžci, pro něž jsou plži přímo lahůdkou. Kromě toho hubí plže také ježci, rejsci, žáby, slepýši a střevlíci. Záhony je nejlépe mít přes zimu zryté (v hrubé brázdě).

Mírné zimy posledních let usnadňují plžům přezimování. Když se plži z vajíček vylíhnou, dají se do žraní prakticky čehokoli zeleného. Při jejich velikosti a pomalosti pohybu je jejich spotřeba značná. Údajně za den sežerou tolik, kolik sami váží. Určitý přínos lze vidět v proměně organického materiálu na aktivní humus, podobně jako u žížal. Vyhledávají zejména rostliny mladé a šťavnaté.

Nejčastěji napadané rostliny jsou košťáloviny, mrkev, ředkvičky, ale i brambory a jahodník. Z okrasných rostlin plže přitahuje aksamitník (Tagetes, nesprávně afrikán). Naopak plže odpuzují: česnek, kapradí, hořčice, kerblík, řeřicha, lichořeřišnice, šalvěj, tymián, yzop. Ohledně máty se názory liší, podle některých ji plži přímo milují, podle jiných nesnášejí…

Nejjednodušší je hlemýždě a plzáky sbírat. Jako nástraha může posloužit lehce nahnilá dřevěná deska pokropená vodou, pod níž se shromažďují. Rychle je zahubíme přelitím horkou vodou, naopak sůl jim přinese pomalou a trýznivou smrt. Pokud se to někomu příčí, může nasbírané plže odnést do lesa, ale je třeba mít na paměti, že dokážou za noc urazit i 50 metrů. Z okapových rour nebo fólie lze vytvořit vodní překážku, kterou plži nepřekonají.

Často doporučované ohraničení záhonu pilinami, popelem, sazemi nebo vápnem funguje, jen pokud materiál nezvlhne. Značný odpuzující účinek má kofein, ale kávové sedliny má zpravidla zahrádkář k dispozici jen málo. Nástrahy, do nichž se dává pivo, mohou přitáhnout i plže z okolí, ale jejich účinnost je velká.

Odborný poradce Pavel Kukal: pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze-Suchdole. Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.