Podzimní plody v zahradě

Opusťte mýtus, že nejlepší živý plot je z jehličnanů, protože je celý rok neprůhledný a nedovolí nikomu pohled do vaší zahrádky. V zimě je zbytečný, opalovat se a vypít si kávu na terasu nechodíte. Jehličnany jsou fádní, celý rok stejné a časem řídnou odspodu. Mnohem veselejší jsou ploty z listnatých keřů. Na jaře kvetou, jejich svěží nové listí vás potěší jasnou barvou, v létě jsou husté a neproniknutelné, na podzim se krásně zbarví a ozdobí je plody.

K nejlepším dřevinám z tohoto pohledu patří hlohyně šarlatová, rakytník řešetlákový a různé druhy a odrůdy dřišťálu. Všechny jmenované keře mají trny nebo ostré malé větvičky – kolce. Takovým živým plotem se neprotáhne ani kočka v brnění. Zato drobní zpěvní ptáci velmi rádi využijí pichlavou ochranu a v plotě zahnízdí – hned máte o zábavu postaráno, stačí je chvíli sledovat z okna a ušetříte za psychoterapeuta. Plody rakytníku řešetlákového jsou navíc jedlé, vyrábí se z nich docela dobré marmelády a šťávy a obsahují velké množství vitaminu C.

Podzimní solitéry

Zajímavě mohou plodit i dřeviny, které používáme jako výrazný prvek v zahradě – takzvaný solitér. Krásným příkladem je ušlechtilá magnolie, o jarním efektu se není nutné ani zmiňovat. Na podzim větve ozdobí plodenství podobající se dužnatým šiškám, z nichž vykukují jasně červená nebo černá semena. Oblíbenými keři jsou také kaliny, jejich květy krásně voní a plody bývají u mnoha druhů výrazně zbarvené. Asi nejzajímavějším druhem je stálezelená kalina vrásčitolistá, jejíž plody se nejprve vybarví do červena a po dozrání zčernají. Hezky plodí také některé druhy a odrůdy okrasných třešní a téměř všechny okrasné jabloně.

K méně často pěstovaným keřům patří Callicarpa bodinieri, jejíž české jméno krásnoplodka napovídá její největší přednost. Plody jsou totiž drobné zářivě fia-lové kuličky, které na keři vydrží hodně dlouho do zimy. Jsou to dvoudomé dřeviny, to znamená, že musíte mít „samce a samici“ – tedy keř se samčími květy a keř s květy samičími. Dobré zahradnické firmy je mají označené. Keře jsou zhruba 2 metry vysoké a vypadají nejlépe ve skupině, kde je více samic (plodící keře) a za nimi zastrčený samčí keř, který se stará o opylení.

Anglická klasika

Keřem, bez kterého si nelze představit anglické Vánoce, je cesmína. Je stálezelený (na zimu neopadává) a plodící větvičky se používají do tradičních anglických vánočních věnců. Listy jsou hezké, temně zelené a lesklé, tvrdé jako plech. Cesmína je dost teplomilný keř vhodný do zastíněných zahrad, chráněných před větrem. Má raději vlhčí vzduch, proto se vysazuje poblíž vodních ploch.

Nenáročné

Do zahradních vřesovišť k rododendronům, k výsadbám okrasných trav nebo k jehličnanům je vhodným doplňkem libavka poléhavá (Gaultheria procumbens). Skvěle se hodí k vřesům a vřesovcům a je možné ji pěstovat i v nádobách. Je to malý, ale úhledný stálezelený keřík, vysoký jen do dvaceti centimetrů. Plodí od září až října a červené kuličky vydrží až do jara, kdy rozkvete. Plody voní kafrem.

Barevnou ozdobou zahrad může být i nenáročná svída výběžkatá. Ta naopak snáší sušší půdu, více slunce a mnoho péče nepotřebuje. Na jaře kvete bíle, plodí od září až do Vánoc a prodávají se i odrůdy s bíle panašovanými listy.

A nakonec ještě dva typy na zajímavě plodící trvalky. Měsíčnice vytrvalá má ploché blanité plody (šešulky) protáhlého tvaru, které po dozrání odhodí hnědé chlopně, vysypou semena a ponechají si stříbřitou hedvábně lesklou přepážku. Celé stonky, ozdobené těmito suchými „penízky“ jsou krásnou dekorací do zimních aranžmá. Jako oválné „penízky“ jsou známé také plody příbuzné měsíčnice roční, která je jednoletá a pěstuje se téměř výhradně k sušení. Stejně populární jsou i plody mochyně židovské, takzvané „lampionky“, hezké oranžové barvy. Mochyně i měsíčnice jsou velmi skromné, vydrží sucho, stín, zanedbávání, zkrátka – téměř nezničitelné rostliny.

Pro živý plot

1 hlohyně šarlatová

2 rakytník řešetlákový

3 různé odrůdy dřišťálů

Barevné solitéry

magnolie

kaliny

okrasné třešně, jabloně

krásnoplodka

cesmína

Kontakt:

INTERIEROVÉ ZAHRADNICTVÍ FRANTIŠEK KUBÍČEK,