Skip to content

Před zimním spánkem

Vzhledem ke stále obtížněji předvídatelným změnám našeho klimatu je třeba se na zimu připravit důkladněji, než tomu bylo v časech „normálního“ počasí. Poradíme vám, jak se postarat o zahradu, aby přežila těžké období co nejlépe.

Dobře fungující jezírko je možné provozovat i v zimním čase
Před příchodem mrazů je potřeba vypustit vodu ze zahradních kohoutků a hadic, vytáhnout ponorné čerpadlo ze sudu pod okapem a vůbec odvodnit a uložit v suchu vše, co by se mohlo mrznoucí vodou poškodit. Nezapomeňte také na vyfouknutí vody z vašeho zavlažovacího systému, i když na to by měla myslet firma, která celý systém instalovala a zajišťuje jeho servis. Ovšem tím zazimování ani zdaleka nekončí… 

Stálou péči choulostivým druhům

Za největší nebezpečí lze v zimě považovat holomráz, mrazivý vítr, sucho a paradoxně i ostré slunce. Nejvíce trpí jehličnany a stálezelené listnáče. Choulostivé jsou i exotičtější opadavé druhy rostlin, které vykvétají zjara na loňských výhoncích – typická je například hortenzie velkolistá.

Práce kolem růží

V našich podmínkách potřebují všechny kulturní růže zimní ochranu. Začíná to již správným vysázením, kdy sazenici „utopíte“ tak, aby místo naštěpování na podnož bylo 5 cm pod povrchem záhonu. Na zimu zkraťte výhony o třetinu až polovinu. Opadané a nemocné listí odstraňte, protože se v něm náramně líbí škůdcům. Kolem rostliny navršte kopeček ze zeminy nebo mulče tak, aby kryl alespoň tři až pět spodních pupenů. 
U keřových, popínavých a silně vzrůstných odrůd je nejlepší ochranou smrkové chvojí, které zapícháte do země kolem rostliny tak, aby vznikl jakýsi koš. Můžete jej vyplnit suchým listím nebo slámou. Konce jehličnatých větví pak nahoře svažte provázkem.

Na stromkové růže navlečte větší jutový pytel, vyplňte jej listím či slámou a pod korunkou stáhněte ke kmínku. Dobrou ochranu zajistí i pytel papírový nebo jen balicí papír. Kmen je rovněž dobré obalit jutou nebo rákosovou či kokosovou rohoží. Popínavé růže propleťte větvičkami chvojí, které můžete zajistit provázkem omotaným kolem konstrukce s růží.

Báze citlivějších popínavek i keřů přihrňte zemí a pokryjte slámou, chvojím nebo kůrou   Okrasné i užitkové dřeviny pěstované u zdí chrání před mrazem lehká dřevěná konstrukce s fólií. Za velkých mrazů přes ni můžete přetáhnout i jutovou nebo rákosovou rohož nebo vnitřní prostor vyplnit listím

Trvalky a traviny

Většina trvalek je našemu klimatu dobře přizpůsobena. Nadzemní část sice na podzim odumírá, ale pomocí kořenů, oddenků, hlíz a dalších podzemních orgánů rostliny přezimují do dalšího roku. Choulostivější druhy je dobré chránit vrstvou suchého listí nebo mulče. Některým druhům škodí nadměrná půdní vlhkost. Už před jejich výsadbou odvodněte budoucí záhon (drenáž) a sázejte do lehkého písčitého substrátu.

Choulostivým okrasným travám – například kortadérii (Cortaderia selloana) – svažte trs listů nahoře do „kštice“: sníh a déšť budou stékat po stranách trsu, ale dovnitř nezatečou.

Trvalky choulostivé na mráz:

gunera (Gunnera), slézovec (Lavatera), podzimní sasanka (Anemone japonica), fuchsie (Fuchsia), dračík (Penstemon), třešť (Arundo)

Trvalky choulostivé na přemokření:

liliochvostec (Eremurus), svíčkovec (Gaura), juka (Yucca), levandule (Lavandula), iberka (Iberis), svatolina (Santolina), zavinutka (Monarda), mnohokvět (Kniphofia), smil (Helichrysum)

Liliochvostec (Eremurus)
Trávník před zimou pečlivě vyhrabejte od spadaného listí, zabráníte tak hnilobám a houbovým chorobám pod sněhem

Trávník

Trávník stříhejte podle potřeby až do října, při teplém počasí ještě i v listopadu, aby byl na zimu vysoký jen 4 až 5 cm. Zabráníte tak šíření houbových chorob pod sněhem. V říjnu ještě naposledy přihnojte trávník draselným hnojivem, aby pletiva na zimu řádně vyzrála a byla odolnější. Před zimou také zbavte trávník listí a vertikutačními hráběmi vyhrabejte mech a zahnívající zbytky.

Choulostivé opadavé druhy:

ibišek zahradní (Hibiscus syriacus), svitel (Koelreuteria), latnatec (Ceanothus), arálie, (Aralia), muchovník (Amelanchier), hortenzie (Hydrangea), trubač (Campsis), pavlovnie (Paulownia), zmarličník (Cercidiphyllum), kaštan jedlý (Castanea sativa)

Hortenzie velkokvětá (Hydrangea)

Stromy a keře

Choulostivé odrůdy opadavých stromů a keřů vysazujte na vhodné stanoviště chráněné před mrazivými větry. V mládí je dobré chránit kořeny vrstvou listí nebo mulče, menší keře a stromky zabalte do jutové tkaniny nebo rákosové rohože. Podobnou péči věnujte i odolnějším odrůdám, které jsou čerstvě po výsadbě a jejichž kořenový bal ještě není dostatečně rozrostlý. Citlivé mohou být v prvních letech i sazenice dovezené ze zemí s mírnější zimou, jako je třeba Holandsko. U ovocných stromků nebo jejich okrasných forem se tradičně natírají kmeny vápnem, neboť bílá barva lépe odráží světlo a kůra se potom méně přehřívá jarním sluncem.
Největší pozornost si zaslouží stálezelené druhy, především listnaté keře. Ty transpirují i v zimě a potřebují v zemi stále přístupnou, a tedy nezmrzlou vláhu. Proto chraňte kořeny větší vrstvou suchého listí nebo mulče a v době suchého a bezmrazého počasí prolijte vydatně kořenový bal i během zimy, aby rostliny neuschly. Na řádnou zálivku pamatujte již před příchodem prvních mrazů! Kromě sucha škodí těmto druhům i ostré jarní slunce, protože po nočních mrazech ohřeje buňky listů tak rychle, že je poškodí.
Výsadba choulostivých keřů chráněná snopky slámy je zajímavou zimní dekorací zahrady
Jehličnany jsou svázané proti rozlomení sněhem, mladé vrcholové části chrání před mrazem juta a geotextilie, spodní části zase pletivo před okusem zajíců         Kmeny stromů, zejména ovocných, natřete na zimu vápnem, aby nepopraskaly         Bydlíte-li na předměstí nebo na venkově, ochraňte dřeviny před okusem zvěří

Choulostivé stálezelené druhy

Obecně jsou stálezelené rostliny vždy citlivější na naše zimní počasí, protože pocházejí ve většině případů z mírnějších oblastí. Většina těchto druhů trpí v zimě ostrým sluncem, které se objevuje po jasných a silně mrazivých nocích. Vlivem prudkých teplotních změn v listech dochází k praskání buněk a následnému odumírání zasažených míst (hnědé a suché skvrny). Vysazujte tyto druhy do polostínu nebo stínu na chráněné stanoviště.

Cesmína (Ilex)

 Suché části vodních rostlin na podzim neodstřaňujte: jednak jsou pěknou dekorací i v zimě (podobně jako okrasné trávy), jednak vytvářejí v ledu kanálky, kterými voda pod ledem "dýchá"

Z jezírka vyberte speciálním podběrákem spadané listí a rozkládající se části rostlin. Uschlá stébla a stonky ale nestříhejte (WOLF-Garten)

Jezírko

Zahradní jezírko přečká zimu bez úhony, pokud je vyrobeno z kvalitního materiálu a břehy jsou vytvarovány tak, aby je roztahující se led nepoškodil. Aby přežily i ryby, musí být hloubka vody nejméně 80 cm, lépe 1 m a více, jinak by v době silných mrazů jezírko promrzlo až ke dnu. Zamrzlá hladina brání úniku škodlivých plynů nahromaděných v důsledku hnilobných procesů a může způsobit otravu ryb. Led není nutné násilně odstraňovat, protože rány sekyrou přivodí šok spícím rybám a nemají dlouhodobý efekt. Jezírko přirozeně dýchá přes dutá suchá stébla vodních rostlin, proto je na podzim neodstraňujte. Pokud není rostlin dost, je nutné zajistit v ledu trvalý otvor, nejlépe čeřením hladiny, vzduchováním nebo pomocí plovoucího rozmrazovače. Je-li součástí jezírka umělý potok, nechte čerpadlo v provozu klidně celou zimu. Pravidelně z ledu odstraňujte napadaný sníh, aby do vody pronikalo dost světla a podvodní rostliny mohly vytvářet potřebný kyslík.

Běžné vodní rostliny dobře přečkají zimu, jen když hladina vody neklesne. O lekníny nemusíte mít starost, pokud se nacházejí v dostatečné hloubce (60 až 80 cm). V opačném případě je nutné koš s leknínem z vody vytáhnout a rostlinu přezimovat ve vlhkém stavu a v bezmrazém prostředí.

Hlíznaté a cibulovité rostliny

Na zimu je nutné ze země vyjmout některé choulostivé hlíznaté a cibulovité rostliny. Jedná se především o jiřinky, mečíky, tygřici či dosnu. Po prvních mrazících podzemní části vyryjte a zbavte přebytečné zeminy. Nechte hlízy a cibule několik dnů oschnout na teplém, vzdušném a stinném místě. Pak odstraňte odumřelé části stonků, listů a kořenů a nemocné kusy vyřaďte. Hlízy a cibule před uložením ošetřete přípravkem proti houbovým chorobám. Hlízy uložte do dřevěných bedýnek na suchý písek nebo rašelinu a skladujte v bezmrazé, suché a temné místnosti při teplotě 5–7 °C.

DOBRÝ TIP

O montbrécii (Crocosmia) se tvrdí, že je choulostivá a že je nutné ji na zimu vyjmout ze země. Každá zkušená zahradnice vám ale poví, že když se vám hlízky podaří přezimovat v zemi (ochrana povrchu záhonu, propustná půda), příští rok mnohem lépe pokvetou!

Stroje a nářadí

Po skončení sezony je třeba zahradní stroje a nástroje vhodně uložit v suchém prostředí. Předtím byste je měli pečlivě očistit a ošetřit. K tomu se nejlépe hodí biologické tuky a oleje, které nekontaminují půdu, například ekologický olej na motorové pily či řepkový olej. Nezapomeňte hlavně na čepele a klouby zahradních nůžek, kovové části rýčů (nejsou-li nerezové), motyk, kultivátorů a dalších užitečných pomocníků. Rezavé a tupé nože sekačky vám s trávou na jaře moc nepomohou, proto je tento čas vhodný k tomu, abyste je nechali naostřit, stejně jako nůžky, rýče a motyky, abyste vyměnili poškozená topůrka a upevnili viklající se násady.
Dřevěný zahradní nábytek na zimu ukliďte nebo přikryjte speciálními potahy (cena 1 550-5 990 Kč, DONATE)

Zahradní nábytek

Po skončení sezony nábytek uložte tak, aby přes zimu nepřekážel a zbytečně netrpěl – nejlépe do kůlny nebo garáže, pokud tam na ně máte místo. Jste-li jej nuceni zimovat na terase, poskládejte jednotlivé kusy na sebe nebo do sebe tak, aby zabíraly co nejméně místa a přikryjte nepromokavou textilií, která se dá pro tento účel zakoupit. Výrobci nábytku z tropických dřev rádi tvrdí, že jejich výrobky nepotřebují údržbu, ale z praxe je zřejmé, že toto odvážné tvrzení platí jen pro ty nejlepší firmy (většinou „staré“ britské a německé značky).                                         

Odebírejte newsletter

Nechte si posílat novinky a inspiraci ze světa bydlení