Skip to content

Sázení a péče o vinohrad v prvním roce

Výsadba sazenic je určitým přelomem: ze stadia plánů a příprav se dostáváme do fáze, kdy pěstování révy opravdu začíná. Není tedy divu, že výsadba nového vinohradu bývá záležitostí slavnostní.

Galerie

O tom, jak se na pěstování révy připravit, si můžete přečíst v tomto článku.

Máte-li vytipované místo k výsadbě, můžete přikročit k přípravě půdy. To zabere jednu sezonu před výsadbou. Nejdůležitější část přípravy půdy je takzvané rigolování. Je to činnost příbuzná rytí, směřuje však více do hloubky. Převracíte-li při rytí půdu do 20 až 30 centimetrů, při rigolování musíte překopat půdu do hloubky nejméně 60, ale lépe do 80 centimetrů.

Výsadba sazenic je určitým přelomem: ze stadia plánů a příprav se dostáváme do fáze, kdy pěstování révy opravdu začíná. Není tedy divu, že výsadba nového vinohradu bývá záležitostí slavnostní.

Kvalitní výkop

Náročnost práce se bude lišit podle místních podmínek. Chcete-li vysadit pouze jednu řadu keřů (při cestě nebo zdi), provedete výkop tak, že začnete vyhazovat zeminu buď nejdříve na jednu nebo na druhou stranu, či nejprve vrchní vrstvu blíže a nižší dále od příkopu. Na spodek výkopu rozhodíte hnůj nebo kompost, do další vrstvy lepší zem z vrchního horizontu a navrch horší ze dna výkopu.

Základní pravidlo zní: „Co bylo dole, musí nahoru“. To musíte mít stále na paměti. V případě jednotlivých jam postupujete stejně. Réva získává živiny z hloubky 30 až 80 centimetrů, proto je třeba přemístit kvalitní zeminu a živiny do příslušné hloubky.

Luskoviny jako předskokani

Nejlépe je začít s touto prací hned zjara a na zrigolované půdě do podzimu pěstovat hrách, fazole nebo jiné luskoviny. Ty mají schopnost vázat do půdy atmosférický dusík, a pokud je na podzim zaryjete, zkultivujete i tu nejvýše položenou vrstvu půdy, neboť ji obohatíte o organickou hmotu. Pokud jste to vše zvládli a roční doba není příliš pokročilá, můžete začít s výsadbou ještě v podzimním termínu. Jedinou překážkou by bylo příliš suché podzimní počasí.

Pečlivá příprava výsadby

Je třeba vyměřit pozemek (pokud jste tak neučinili už dříve) a zjistíte, kolik sazenic budete potřebovat. Místa výsadby si označíte krátkými kolíky. Budete-li vysazovat pouze několik keřů (patrně půjde o vyšší tvary), můžete zasadit dvě sazenice do jedné jamky. Pokud se ujmou, je třeba nechat vyrůst obě a v případě, že se ujme pouze jedna, už nedosazovat. Ve větším měřítku by to však bylo nehospodárné. V takovémto případě se počítá s 10 až 20% propadem.

Doporučuje se nakoupit více sazenic a ty, které se nevysadily, uložíte v chladném a vlhkém sklepě nebo v pařeništi. Nemáte-li jinou možnost, uskladníte je do jámy v zemi a na jaře dosadíte, co se neujalo. Pokud nestihnete podzimní termín výsadby, sází se na jaře. Je nutné vybrat správně dobu mezi začátkem vegetace a rašením révy. Narašené sazenice se ujímají hůře.

Dnešní vinař užívá jenom štěpované sazenice, které si opatří ve specializovaném obchodě či přímo v révové školce. Zavinil to škůdce révy: révokaz. Všichni ostatní škůdci a choroby vás připraví o část úrody, v nejhorším o celou, révokaz ale zničí celý keř. Skutečně kvalitní sazenice jsou rovné, mají roub po celém obvodu řezu srostlý s podnoží a ošetřený parafinem.

Kořeny musejí mít nasazeny po celém obvodu dolejší patky. Na kmínku nesmějí být žádné stopy po mechanickém poškození nebo okousání škůdci. Mějte na paměti, že poškozené sazenice nikdy nedorostou v plnohodnotné jedince. S typem podnože poradí v révové školce, vodítkem je zejména půda pozemku.

Vlastní výsadba

Máte-li připraven pozemek pro výsadbu a nakoupené sazenice, je třeba přikročit k výsadbě. Doporučuje se sazenice ponořit na nejméně 24 hodin před výsadbou celé do vody. Před vysazením upravíte kořeny na délku (co se vejde do dlaně), na roubované části necháte dvě očka.

Pro každou sazenici vyhloubíte jamku dostatečně širokou, aby se v ní daly pohodlně rozložit všechny kořeny, hluboká by měla být tak, aby se na dno vešla vrstva kompostu (čerstvý hnůj v tomto případě nepoužíváme). Není-li půda dost vlhká, je dobré přilít přímo ke kořenům vodu, přihodit zem, pevně přišlápnout a dbát na to, aby místo srůstu bylo asi 5 cm nad úrovní země.

Na rovném pozemku se sází kolmo nebo jen s mírným sklonem sazenice směrem ke kolíku, na svazích v pravém úhlu na svah. Kompostem nebo jemnější zeminou pak sazenici přihrnete, aby byla celá ukrytá. Vedle ní zarazíte kolík, jímž jste vytyčili místo pro výsadbu. Na jaře pak zjistíte zdar svého počínání. Pokud některá sazenice nevyrašila, musíte ji nahradit.

Je třeba používat pouze štěpované sazenice ze specializovaných obchodů či přímo z révové školky. Vzrostlou révu pak chránit před okusem – na kmínku nesmějí být žádné stopy ani po mechanickém poškození.

Výsadbu je třeba chránit

Mladé rašící letorosty je třeba chránit. K tomu slouží válcovité košíky z králičího pletiva nebo podobné ochranné koše z plastu. Ty se v zahrádkářských prodejnách dají koupit už hotové a ochrání výsadbu v době, kdy je nejzranitelnější. V mladých výsadbách se nepoužívají průmyslová hnojiva, protože jsou citlivé na přehnojení.

V první době po výsadbě se zapěstovávají u každé sazenice jen dva letorosty, případné další se opatrně vylamují. Od délky 20 centimetrů je musíte vyvazovat. Zároveň vylamujete zálistky neboli fazochy, rašící v úžlabí listů. Tak se vyvine základ budoucího kmene. Půdu je třeba udržovat v kyprém a bezplevelném stavu.

Koncem srpna nebo začátkem září přistoupíte ke zkrácení letorostů (osečkování). Poté vylámete ještě všechny vyvíjející se fazochy, čímž podpoříte vyzrání letorostů. Vyzrálá část je základem pěstování pro příští rok. Není-li dostatečně vysoká pro zvolený způsob pěstování, seříznete buď na dvě očka nejníže a zapěstování kmene tak opakujete, nebo necháte vyzrálou část a zbývající délku získáte z posledních oček v příštím růstovém období.

Před příchodem zimy půdu zryjete a zároveň keře přihrnete zemí, což je ochrání před zimními mrazy. Na jaře opatrně odhrnete zem od keřů, a pokud má keř jeden výhon silný asi jeden centimetr a dost dlouhý pro vytvoření kmene, seříznete jej na předpokládanou budoucí délku kmene. Druhý výhon seříznete na jedno nejníže položené očko. Příliš slabé keře seříznete na dvě až jedno očko a zapěstováváte kmen znovu. Při řezu zároveň odstraňujete zdřevnatělé úponky.

Stihnete-li to před rašením, je dobré mít už na začátku druhého roku vybudovaný opěrný systém. Jeho provedení záleží na tom, pro jaký způsob jste se rozhodli. Pak tvarujete podle toho, jaký tvar chcete vytvořit. Jelikož v našich podmínkách je plodný již letorost, který vyrůstá z dvouletého dřeva, je možné, že se už v druhém roce dočkáte nějakého toho hroznu. Révovým keřům to neuškodí, pokud mají zajištěnou dobrou výživu. Podzimní práce a příprava na zimu je pak stejná jako první rok.