Skalka je chloubou zahrady

Správná skalka je výrazným architektonickým prvkem napodobujícím přírodní scenerii. V některých zahradách se ale místo pravého zahradního klenotu nachází divná hromada kamení nebo kopec vzniklý ze stavebního výkopu s nahodile rozházenými kameny. To skalka vážně není. Nabízíme vám základní pravidla a zásady pro její zakládání, aby vaše úsilí přineslo své ovoce.

Umělá a přirozená krajina

Skalka musí co nejpřirozeněji navazovat na své okolí. Kameny, které tvoří základ, vypadají různě a také se různým způsobem používají. Každá hornina se v přírodě vyskytuje v jiných vazbách. Na zahradě můžete napodobit obnažené skalní výstupy na vysokohorské louce, příkré skalnaté stráně podléhající erozi s kamennými morénami, vyschlé řečiště, stepní krajinu s plochými kamennými plotnami, krajinu s bludnými balvany. Tyto útvary se od sebe liší jednak modelací a členitostí terénu, jednak druhem a tvarem horniny.

Umírněnost je důležitá

Na omezené ploše zahrady není vhodné budovat různé scenerie najednou. Máte-li ze svého pozemku výhled do krajiny, snažte se, aby na ni skalka opticky plynule navazovala. Vypravte se na výlet do okolí a zjistěte, jaký druh kamene se tam nalézá (pokud vůbec nějaký). Všímejte si, jak jsou kameny nebo jejich seskupení přirozeně uloženy v terénu, jak je terén členitý, jaká rostlinná společenstva a v jakých vazbách na prostředí se vyskytují. Tak získáte základní vodítko pro stavbu své skalky. Znamená to, že skalka se staví z jednoho druhu kamene různé velikosti a tvaru, pokud možno z nejbližšího přírodního zdroje. Těžko bude vypadat věrohodně kompozice ze žulových valounů, přes kterou se budete dívat na vápencový masiv a naopak.

 

Jinak je to v uzavřeném prostředí městské zahrady, atria nebo dokonce na střešní zahradě. Tam bude skalka oddělena od okolí výsadbou z vhodných dřevin nebo třeba zdí, aby tvořila samostatný, ničím nerušený celek. V takovém prostředí můžete použít jakýkoli kámen, který se hodí ke stylu vašeho domu.

Výběr místa

Nejlepší je mírný svah obrácený k východu, protože skalničkám nejvíce vyhovuje východní slunce. Velmi nepříznivé podmínky poskytují především jižní a jihozápadní svahy – zejména alpínkám. Na rozdíl od vysokohorského prostředí, odkud pocházejí, je u nás v poledne na jižní straně velký žár a v zimě kolem kamenů taje rychle sněhová pokrývka, kterou rostliny potřebují. Před ostrým poledním sluncem ochrání rostlinky vyšší pozadí. Nebudujte ale skalku přímo pod stromy, aby na ni na podzim nenapadalo příliš mnoho listí, které by mohlo rostliny „zadusit“ a vytvořit podmínky pro výskyt plísní.      

Půdy pro skalku

Na zeminu jsou kladeny dva základní nároky. První se týká fyzikálních vlastností. Půda musí být lehčí, propustná a nejlépe písčitá až štěrková, aby nezadržovala moc přebytečné vody. Taková zemina vyhovuje většině běžných skalniček. Druhou podmínkou je důkladné odplevelení zeminy před výsadbou. Zem vyčistěte od všech oddenků a kořenů vytrvalých plevelů, zásoby semen v půdě nechte vyklíčit a zničte je mechanicky nebo chemicky (Roundup, Touchdown).

Jak se staví skalka

V přírodě jste si jistě všimli, že místa se skalnatými útvary jsou vertikálně členitá. Rovný pozemek je tedy třeba uměle modelovat navážkou vhodné zeminy, případně i vytvořením prohlubní. Terén skalky modelujte ve chvíli, kdy už máte při­bližnou představu, kam usadíte největší kameny a kde vysadíte dominantní rostliny.

 

Modelace terénu i usazování kamenů je velmi náročné – nejen na fyzickou sílu a vybavení, ale především na představivost, trpělivost a cit pro přírodní detaily. Hranice mezi půvabem a kýčem je totiž ve skalce velmi tenká, a proto si pamatujte zlaté pravidlo jednoduchosti. Skalka musí vypadat přirozeně, nenásilně a zajímavě ještě před výsadbou rostlin.

 

Nejdříve se ukládají největší kameny – kostra skalky. Nedržte se „při zdi“ a vybírejte kusy alespoň metrové, které jsou svým tvarem a barvou typické pro danou horninu. Zejména pro větší skalku jsou nepostradatelné – kdyby byla sestavená pouze z kusů, které unesete v ruce, vypadala by fádně. Kameny si v lomu označte – pochopitelně s povolením provozovatele. Budete potřebovat auto s hydraulickou „rukou“ nebo jeřáb a nákladní automobil.

 

Kameny ukládejte největší plochou dolů. Jednu až dvě třetiny zapusťte do terénu – nejde jen o stabilitu, ale o žádoucí iluzi, že se jedná o část obnažené skály, která přirozeně vystupuje ze země. Nerozmísťujte je pravidelně, soustřeďte je do jedné či několika skupin. Můžete je k sobě přisazovat rovnými plochami, vrstvit.

 

Pak se uplatní i menší kameny a drť (ze stejného materiálu jako kameny), kterými kompozici doplníte. Spáry vyplňte zemí s kamennou drtí a upěchujte. Po výsadbě rostlin pokryjte povrch drtí ještě jednou. Vznikne tak dojem suťoviště, a navíc rostliny ochráníte před nadměrnou povrchovou vlhkostí. Mnohé skalničky jsou totiž choulostivé na přemokření v místě kořenového krčku a uhnívají. Pokud pracujete s omšelými oblými valouny, doplňte je menšími valounky ze stejného materiálu.

ROSTLINY VHODNÉ PRO SKALKU

Péče během sezony

Na jaře zkontrolujte, zda mráz některé rostlinky nevytáhl. Odstraňte zimní kryt a odumřelé či uschlé části rostlin. Máte-li u rostlin jmenovky, obnovte čitelnost či je vyměňte. Dosaďte nové rostliny, případně rozdělte přestárlé husté trsy. Zalévejte – raději méně často, ale vydatně, což bude platit i celé léto. V horkých dnech je třeba skalku rosit nebo mlžit. (Veškeré zavlažování provádějte ráno nebo večer.) Odstraňujte semeníky odkvétajícím rostlinám, případně si nechte pár semeníků pro sběr semen, ale nenechte je vysemenit – pokud si to výslovně nepřejete. 

Bojujte se škůdci – mšicemi, mravenci, ovšem raději biologickými přípravky než chemií. Nesmírně důležité je pravidelné pletí. I když skalku založíte v odplevelené půdě, nezabráníte nalétávání semen plevelů. Plevel vytrhávejte i s kořeny co nejdříve po vyklíčení – zejména vytrvalé druhy nesmějí zapustit kořeny do hloubky! Jednoleté plevele zase kvetou a vysemení se již šest týdnů po vyklíčení, a tak se nevyplatí váhat.

 

Starost vám mohou přidělat i samotné skalničky. Některé plodí velmi bohatě a klíčí pak všude okolo. Pokud si to nepřejete, odstraňte včas odkvetlá květenství. Umravňujte také bujně rostoucí kobercové skalničky (Cerastium tomentosum, Phlox subulata, Iberis sempervirens, Arabis caucasica). Podle potřeby přihnojujte, zalévejte a doplňujte kamennou drť.      

         

Pokud se opravdu rozhodnete založit skalku, prostudujte si příslušnou odbornou literaturu. Dočtete se o jednotlivých horninách, jejich vlastnostech a použití, o stavbách suchých zídek, schodišť a cestiček, o použití vodních prvků ve skalce, o miniskalkách v korytech, o skalkách v atriích, o skalkách ve stínu, o sortimentu rostlin a jejich nárocích a použití atd. Od věci není ani několik skalek navštívit, požádat o rady skalničkáře, případně si nechat zhotovit projekt od zahradního architekta a skalku nechat vybudovat odborníky.

Kontakty: 

Okrasné dřeviny Řež
Řež 250, tel.: 723 572 196
e-mail: ok.dreviny@tiscali.cz
www.odr.cz

Ing. Renata Pešičková – PERENY
Hlavenec 57, Předměřice nad Jizerou
tel.: 326 971 914
e-mail: pereny@mybox.cz
www.pereny.inshop.cz

Botanické zahradnictví
Eva a Josef Holzbecherovi
Lelekovice 286, tel: 541 232 055
e-mail: holzbecher@centrum.cz
www.holzbecher.cz