|
|
V našem seriálu jsme se postupně věnovali většině barev a jejich použití v zahradě. Rozdělili jsme je na primární – modrá, žlutá, červená, a sekundární – fialová, oranžová a zelená. Víte, že se dělí podle umístění na barevném kruhu na harmonické (sousedící spolu) a komplementární (kontrastní – stojí na kruhu proti sobě). Harmonické kombinace zklidňují, kontrasty oživují a probouzejí naši pozornost.
Fialová a ty druhé Tahle barva má trochu magický nádech: chcete–li vnést do zahrady romantiku, a nostalgické kouzlo, poslouží vám fialové květy v kombinaci s harmonickými barvami – růžovou, růžovofialovou, šeříkovou, švestkově fialovou, kouřově modrofialovou… Těžko se totiž dá říci, zda je některý odstín odvozen ještě od fialové nebo už od růžové nebo modré – o tom se lidé dokonce dokážou do krve pohádat.
Jiné je sousedství se žlutou – tu fialová úplně elektrizuje. Zajímavé je, že tento efekt najdete třeba na jediném květu – oblíbený lilek (Solanum), který se pěstuje jako „kýblová“ přenosná rostlina, má uprostřed modrofialových květů výrazné žluté středy, které přitahují pozornost opylovačů. Spolehlivá je ovšem fialová s oranžovou. Důležité ale je, aby barvy měly podobnou sytost, anebo aby jedna byla úplně jemná a druhá velmi nápadná.
Kam s ní Temné odstíny se nejlépe uplatní na plném slunci, ale velmi rafinované je, když v tmavším koutě zahrady obklopíte temně fialově kvetoucí rostlinu skupinou bílých květin nebo keřů. Proto tak dobře vypadá skupina šeříků ve stínu stromů ve směsi tónů od světlounkých (šeříkových) přes střední a syté až po růžovofialovou, promíchané s bílými šeříky a kalinami. Fialové kakosty, dračíky, yzopy a modrofialové levandule budou za horkých dnů příjemně „chladit“, když je vysázíte kolem slunné terasy.
Podobně jako modrá prodlouží i fialová perspektivu: vysaďte ji na konec záhonu nebo do lemů zahrady a bude se vám zdát, že vzdálenosti jsou větší. Chcete-li ale zahradu opticky zkrátit, umístěte modrofialové tóny dopředu a žlutavé, bělavé, jemňoučce růžové do vzdálených míst. Vnímání prostoru se úplně změní.
Účinky světla Nejde jenom o světlo a stín, ale také o denní dobu, v kterou v zahradě nebo jejím koutě trávíte nejvíc času. Jak již bylo řečeno, sytá fialová vypadá skvěle v plném slunci – na rozdíl od žluté nebo oranžové se „neotupí“ ostrými paprsky a pohled na ni je i v poledních hodinách velmi příjemný. Zajímavý efekt vzniká navečer: za soumraku se díky vlnové délce své barvy úplně rozzáří a napadá vás jediné slovo: ultrafialová. To se vám bude hodit třeba u přístupové cesty k domu – olemujte ji levandulí (Lavandula ‘Hidcote’) nebo fialovými kakosty (Geranium magnificum), na podzim oceníte nízké astry. Do pozdních večerních hodin bude vidět světle šeříková, ale syté tóny už budou mizet. U terasy, na které sedáte za letních nocí, nemá cenu fialové květiny sázet, protože ve tmě nejsou vůbec vidět.
Příklady rostlin s fialovými květy (plody) (uvedené rody často kvetou i jinými barvami než fialovou, ale přesný výčet druhů by přesáhl rozsah článku)
dřeviny hortenzie (Hydrangea), ibišek (Hibiscus syriacus), šeřík (Syringa), pěnišníky a azalky (Rhododendron), komule (Buddleia alternifolia), Callicarpa bodinierii (fialové plody na podzim), vistárie (Wisteria), plamének (Clematis)
trvalky violka (Viola), tařička (Aubrietia), kakost (Geranium), hvozdík (Dianthus), hvězdnice (Aster), podénka (Tradescantia), dračík (Penstemon), šalvěj (Salvia) lnice (Linaria purpurea), kosatec (Iris), zvonek (Campanula), oměj (Aconitum), šanta (Nepeta), jaterník (Hepatica), levandule (Lavandula)
letničky lobelka (Lobelia), nestařec (Ageratum), šalvěj (Salvia) maceška (Viola), petúnie (Petunia)
cibuloviny šafrán (Crocus), tulipán (Tulipa), česnek (Allium)
Osvědčené tipy Snadno zkombinujete letničky Na nich si také lehce ověříte, jak je vám která směs barev příjemná – fialový nestařec (Ageratum) je skvělý vedle oranžového nebo žlutého aksamitníku (Tagetes) – zajímavý kontrast.
Živě působí i trvalkové a keřové kontrasty Modrofialové stračky (Delphinium) a kakosty (Geranium) se dobře odrážejí od skupiny žlutých nebo čajových růží, sluší jim sousedství krásnooček (Coreopsis) nebo třeba vrbovek (Lysimachia). Kontrast vznikne i na bylinkovém záhoně, když žlutolistou dobromyslí (Origanum vulgare ‘Aureum’) obklopíte trsy modrofialových šalvějí (Salvia nemorosa)
Bylinkám ale sluší spíše měkká harmonie Se šalvějí vysaďte levanduli, růžový, bílý i modrý yzop, růžově kvetoucí dobromysl, mateřídoušky, monardu, hvozdíky, zvonky.
Chladné tóny můžete ještě zjemnit Fialová mezi ně patří. Můžete ji zjemnit stříbrnou a bílou. Stříbřité listy mají pelyňky (Artemisia ludoviciana), svantolína (Santolina chamaecyparissus), čistec (Stachys lanata), bílé květy má nesčetně druhů. Něžný je „závoj“ droboučkých bílých kvítků šateru (Gypsophilla), promíchaných ve skupině sytě fialových květin.
Zdařilé kombinace v zahradě opakujte Nepřehánějte to s pestrostí, aby nevznikl chaos. Můžete také povedenou skupinu vysadit v malém měřítku do květináče a pak ji zopakovat ve velkém na záhoně.
text: Jana Pyšková foto: Holandská květinářská kancelář, autorka |
Na jaře bývá všude spousta žluté – kvetou podběly, narcisy, později louky plné pampelišek. Konec léta bývá jiný. V přírodě se v tuto dobu objevuje řada květin v tónech odvozených od fialové – purpurová, růžovofialová, modrofialová. Jako by se v barvách květů odrážela hluboká podzimní noc.
