V červenci je zahrada samý plod

Červenec je dobou bohatých sklizní – postupně dozrávají hlavně typické peckoviny – především třešně a višně. Dejte pozor při trhání plodů: neulomte plodonosné větvičky, příští rok byste si snížili množství chutných plodů. Pokud je strom velmi obtěžkán, podepřete větve, aby se nezlámaly.

Plody, které spadnou na zem, pravidelně uklízejte, abyste nepřipravili místo k rozmnožení škůdcům. Nedlouho po sklizni můžete stromy také prořezat – u peckovin je to jediná doba, kdy můžete řez provádět.
                  

Exoticky teplé počasí vás možná láká k experimentování. Kromě zajímavých kříženců malin s ostružinami (Tayberry), japonských hrušek nashi nebo třeba aktinídií (kiwi) si můžete do zahrady pořídit i fíkovník (Ficus carica). Pokud bydlíte v chladné oblasti, budete jej muset nejspíš přenášet na zimu do chladné místnosti, ale v teplých oblastech ho můžete pěstovat venku.

Potřebuje kvalitní zahradní zeminu a chráněný kout, nejlépe někde u kamenné zdi, kde bude ukryt před průvanem a mrazivými větry (v případě obzvlášť špatného počasí ho můžete zakrýt plachtou nebo rohoží). Každopádně je dobré vyvazovat větve fíkovníku podél zdi jako popínavou rostlinu – zeď během sezony prohřívá jeho plody, takže rychleji uzrají.

Teď je právě správná doba pro sklizeň bylinek. Stále populárnější bylinka italské kuchyně – bazalka – je pouze jednoletá, ale i tak z ní sklidíte při dobré péči dost čerstvého „koření“. Po prvním seříznutí znovu obrazí, pokud bude mít dostatek živin – nejlepším hnojivem je v tomto případě kompost.

Saturejka vytrvalá (Satureja montana) i jednoletá (Satureja hortensis) se sklízí v plném květu. Neomývá se, aby neztratila výrazné aroma. Je jednou z nejdůležitějších složek bulharského koření čubrica, které se přidává hlavně do mletých mas.

Ještě nyní lze vysévat kerblík, jehož zelená nať se používá jako jemnější obdoba petržele. Majoránku sklízejte hned, jakmile se objeví květní pupeny.

Pažitku je třeba po každém seříznutí dobře zalít a pravidelně přihnojovat. I když ji zrovna nepotřebujete, je vhodné ji seřezávat, aby nevykvetla.

Můžete si ji uložit do mrazáku – buď ji zmrazit v mikrotenovém sáčku nebo v trošce vody. Celou zimu ji pak budete mít po ruce takřka jako čerstvou.

V letním období zahrádka vyžaduje především pravidelnou zálivku, přihnojování, odstraňování plevelů a kontrolování škůdců a chorob. Zalévejte raději méně často, zato vydatně, než jen abyste pokropili povrch půdy. To je „voda na mlýn“ plevelům, kterým takové malé množství stačí, aby vyklíčily.

Během plné vegetační sezony přihnojujte hlavně tekutými a rozpustnými hnojivy. Mnohé z nich se aplikují do půdy i přímo na listy rostlin a touto cestou se dostávají tam, kde je jich třeba (např. řady hnojiv AGRAsol, Kristalon). Pomalu rozpustná hnojiva už není třeba aplikovat – ty se používají na začátku vegetace.

Také červenec může být měsícem výsadby – vysazujte například pozdní květák, endivii neboli štěrbák, kadeřávek, kedlubny, tuřín či pór. Vysévat lze ještě čínské a pekingské zelí, keříčkové fazole, raný salát, ranou mrkev, kozlíček, ředkev, sladký fenykl a červenou řepu.