Inspiraci najdete na procházce do lesa, starého parku, háje u řeky. Pod méně hustými stromy a většími keři poblíž vody bývá vegetace bujná a svěží. V řidších hájích objevíte dokonce i dost kvetoucích druhů, ale budete muset na naučnou vycházku vyrazit na jaře nebo v časném létě. Zahrada bude zvlášť pěkná, když přírodu nejen napodobíte, ale i podpoříte širokým spektrem pěstovaných rostlin, které se v naší flóře nenajdou.
|
![]() |
Zbavte se konkurencePokud stinná místa necháte bez zásahu, zarostou poměrně úpornými druhy plevelů. Bršlice kozí noha a kopřiva milují především okraje porostů, zanedbané ovocné sady a jiná místa, kde se rozkladem opadaného listí vytváří v půdě dostatek humusu.
Prvním krokem musí být v takovém případě odplevelení. Zatímco malou plochu možná zvládnete ručně, větší si žádá chemický zásah. |
![]() |
Pravděpodobně si vyberete některý z totálních herbicidů (nejpoužívanější je Roudup a Touchdown), jimiž zahubíte vše, na co je nastříkáte. Postřik musíte provádět za oblačného bezvětrného počasí a dávat přitom pozor, abyste nepotřísnili listy rostlin, které zničit nehodláte.
Je-li vaše stinné zákoutí suché, protože stromy jsou příliš silnou konkurencí pro podrost, je ho potřeba vydatně zavlažovat.
|
Nečekané výhodyV přírodě se na vlhčích stinných místech vyskytují především byliny a traviny. Dřevin tam najdete poměrně málo, navíc nijak nápadně nekvetou. Ale v zahradách jsou stinná místa nenahraditelným stanovištěm pro atraktivní druhy, které slunce nesnášejí.
|
|
![]() |
Vzdálená místaZáleží na tom, kde stinné vlhčí místo leží a jak zahradu využíváte. Možná je v jejím vzdálenějším koutě pár velkých dřevin a vy tam přicházíte jen v klidu relaxovat. Do popředí vysaďte skupinu nápadně kvetoucích keřů a mohutných trvalek, které přitáhnou váš zrak již při pohledu z okna nebo terasy. Pod stromy zajdete jen zřídka, a tak dřeviny podsaďte nenáročným břečťanem (Hedera), barvínkem (Vinca) nebo hluchavkami (Lamium). Časem vytvoří hustý koberec, který vás zbaví starostí s plevelem – ten se zkrátka v konkurenci pokryvných rostlin neprosadí. Můžete přidat i tis (Taxus) a „obyčejné“ keře – lísku (Corylus avellana), ptačí zob (Ligustrum ovalifolium), zimolez (Lonicera nigra), krušinu (Frangula alnus), řešetlák (Rhamnus cathartica), meruzalku alpskou či krvavou (Ribes alpinum, R. sanquineum) nebo třeba bezy – černý (Sambucus nigra) a hroznatý (S. racemosa). Ty nejen místa vyplní, ale budou i cenným zdrojem jedlých plodů pro ptactvo a drobné živočichy.
|
![]() |
Větší parádaV místech, která obklopují stinnou terasu či přístupovou cestu k domu, vysaďte takové rostliny, které pestře kvetou nebo mají atraktivní listy. Kromě již uvedených druhů sáhněte mezi acidofilní (kyselomilné) druhy, které bývají často stálezelené: nejen pěnišník, ale i Pieris, kyhanka (Andromeda), libavka (Gaultheria), vřes (Calluna) nebo brusinka (Vaccinium vitis-idaea). Nádherné stálezelené porosty, které můžete zmlazovat a tvarovat, vytvoří zimolezy (Lonicera nitida, L. pileata) nebo třezalka kalíškatá (Hypericum calycinum). Nenahraditelný je zimostráz (Buxus), který stejně jako tis snese i poměrně hluboký stín. Oba druhy můžete nechat volně růst, vypěstovat z nich živý plot anebo je nůžkami modelovat podle své fantazie.
|
Dřevinné patro je poněkud chudší, ale bylin do svěžího stínu existuje bezpočet. Nejvíce druhů kvete na jaře a na podzim a spousta z nich opravdu roste v našich listnatých lesích – podléšky (Hepatica), kopytníky (Asarum), konvalinky (Convallaria), dymnivky (Corydalis), plicníky (Pulmonaria) nebo hrachory (Lathyrus). Dále máte k dispozici opravdové parádníky: kakosty (Geranium), orlíčky (Aquilegia), čechravy (Astilbe), podzimní sasanky (Anemone japonica, A. hupehensis), hluchavky (Lamium maculatum), vysoké udatny (Aruncus) nebo kolotočníky (Telekia). Zvláštní atrakcí jsou čemeřice (Helleborus) kvetoucí v zimě. Nesmíte také zapomenout na kapradiny, jarní cibuloviny, které vám rozproudí krev v době, kdy ještě nic jiného nekvete, a rostliny s okrasnými listy, jimž vévodí bohyšky (Hosta).
Nejmokřejší z nejmokřejšíchNa vysloveně vlhká místa k jezírkům, mokřadům a potůčkům sázejte pomněnky (Myosotis), prvosenky (Primula japonica), sasanky (Anemone nemorosa, A. ranunculoides), tužebník (Filipendula) nebo mokrýš (Chrysosplenium). Vynikající přírůstky budou mít kapradiny, které okolí vody dodají tajemný romantický ráz, a okrasné traviny – především ostřice (Carex), biky (Luzula) a další.
|
![]() Mnohým stínomilným druhům rostlin stačí pouhé dvě hodiny slunce denně, aby nejen rostly, ale i kvetly. |
|
Příklady rostlin do středního a vlhčího stínu:
TRVALKY KAPRADINY |
TRAVINY DŘEVINY |