ZAHRADA: Klopené a vyvýšené záhony

Naše průvodkyně ekologickými zahradami Jana Nováková začíná s venkovní výsadbou teplomilných rostlin hned „po zmrzlých“ – ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác přicházejí dle kalendáře 12. až 14. května. Po těchto dnech by se již příroda měla probouzet k životu a vše by mělo začít konečně pučet. Pranostiky ovšem praví: „je-li květen prostuzený, roček bude vydařený…“

Základem je dobré místo

„Místo pro zeleninu by nemělo být příliš větrné a trvale zastíněné, ale stín po určitou část dne rostliny jistě snesou, přičemž v nárocích na oslunění se mohou různit,“ říká na úvod naše průvodkyně a doporučuje, abychom vybírali takové místo, kde je v blízkosti zdroj vody, sud na opláchnutí zeleniny a samozřejmě také blízko do kuchyně.

„Kuchyňské bylinky a běžná zelenina, jako jsou například ředkvičky, mrkev, saláty, prostě to, co se používá takřka denně, by měly být zkrátka při ruce. Z kuchyně krásně vidíme, co právě dorůstá a s čím můžeme počítat v našem jídelníčku. A krom toho je to hezký pohled a soubor lahodných vůní. Naopak zeleninu, kterou sklízíme jednorázově na uložení, například brambory, červenou řepu, pastinák, cibuli, česnek, zelí, nebo tu, která má dlouhou vegetační dobu a zabírá hodně místa, typicky třeba dýně, lze mít zasazenou dále od kuchyně, třeba mezi stromy v sadu,“ dodává Jana Nováková.

Možnosti pro teplomilné zeleniny

Pokud chcete pěstovat opravdu zdravou a krásnou zeleninu, jistě se nevyhnete běžné zahradní práci. V případě klopených a vyvýšených záhonů možná přidáte i něco navíc. Stejně jako u „normálních záhonů“ je třeba plochu připravit, optimálně zrýt, v krajním případě lze v dostatečném předstihu mulčovat. Podle náročnosti plánované zeleniny pak zhodnotíte, zda obohatit půdu živinami – nejlépe hnojem nebo kompostem, čímž současně s živinami dodáte i organickou hmotu, která vytvoří příznivou půdní strukturu a pomůže udržovat dobré vlhkostní podmínky.

Rozhodnete-li se pro teplomilnou zeleninu (rajčata, papriky, dýně, cukety a další), doporučuje naše průvodkyně vytvořit buď klasický vyvýšený/vysoký záhon nebo (ještě lépe) k jihu klopený vyvýšený záhon. Ve všech případech se bude hodit odpad z prořezávání dřevin do výpletů i jako výplň záhonů. Čím více, tím lépe a také, čím silnější materiál, tím déle vydrží. Obvykle to bývá silné vrbové proutí, zhruba jako na pomlázku nebo trochu silnější, které vydrží podle informací naší průvodkyně maximálně 3 až 5 let. Okraj vyvýšených záhonů se zhotovuje z různých materiálů, nejtrvanlivější je beton či kámen, nejjednodušší bývá konstrukce z dřevěných prken či trámků.

Jana Nováková vytváří především krásné záhony vypletené čistě z proutí. „Je to sice pracné, trvanlivost je omezená, ale určitě to stojí za to,“ říká s úsměvem a doporučuje kvalitní výpletový materiál. „Záhon z tenkého vrbového proutí vydrží být krásný dva, maximálně tři roky, ze silnější lísky nebo větví dalších dřevin, které máme po prořezávce k dispozici, vydrží podle síly asi dvojnásobně déle. Ale pozor na některé dřeviny, které mají vysokou regenerační schopnost, větévky mohou obrážet. Je to například vrba, pustoryl či svída,“ dodává naše průvodkyně.

Příprava záhonů

Takzvané králičí pletivo na dně záhonu slouží jako ochrana před vniknutím hlodavců. Nicméně pokud nemáte zpevněné boky záhonů, mohou hlodavci přijít i tudy. Jana Nováková umisťuje navíc na nízký okraj klopeného záhonu tam, kde přechází do okolního terénu, starý trám, aby zamezil splavování substrátu, dokud není povrch úplně porostlý. Dovnitř pak vkládá organický materiál, který se postupně rozkládá, obohacuje prostředí o živiny a současně záhon vyhřívá teplem uvolněným při rozkladu. „Nejhrubší materiál vždy patří dospodu a výše pak ty jemnější. Do základu dávám špalky, silné větve, a pak teprve větvičky z prořezávek, štěpku, drny, chlévský hnůj, listí a jiný kompostovatelný materiál a nakonec kvalitní zeminu,“ upřesňuje.

U záhonů klopených k jihu vytváříme takzvanou sluneční past, která upravuje mikroklima na zahradách a zajišťuje větší příjem slunečních paprsků, převážně na začátku a konci vegetační sezony. Jádro záhonu tvořené z tlejícího organického materiálu hřeje a postupně uvolňuje živiny. „Jsou sice velmi výhřevné, ale rychleji vysychají. Je třeba vyřešit ještě závlahu, nebo je pořádně zamulčovat. Můžeme přidat i nějaký přípravek na zavlažování, například PET lahev s vodou a zavlažovacím adaptérem. Ideální jsou ovšem neglazované hliněné nádoby na plnění vodou. Je ovšem nutné vymyslet to šikovně, aby šly do vrstev substrátu bezpečně vpravit a měly také uzávěr, abychom zde nevytvořili past na živočichy,“ upozorňuje na závěr naše průvodkyně.