Skip to content

Zahrada pod sněhem

Blíží se doba Vánoc, venku je brzy tma a často prší, někdy již leží sníh. Z chladného dne spěcháme domů, máme chuť na čaj a na svařené víno, brzy zatahujeme závěsy a sluníčko nám nahrazují lampy, večer pak při odpočinku i svíčky. Přesto se ale slunce nedá zimou zahnat úplně a snaží se zkrášlit vše, co spící příroda nabízí. Ráno cestou do práce nebo při pochůzkách během dne můžete zjistit, že neexistuje jen hnědá a šedivá.

Obsah článku


 Hlohyně šarlatová by na zahradě neměla chybět. Její červené, žluté nebo oranžové plody zdobí keř až do jara. Dorůstá 2 až 3 metrů.

 Čemeřice je jediná známá trvalka, která kvete v zimě. Poměrně často se její květy objeví již v prosinci. Kvete od ledna do března.

 Vřesovec pozvolna rozkvétá pod pokrývkou sněhu

 Pernettya mucronata

 Libavka patří do čeledi vřesovcovitých. Ze stálezeleného listí můžete připravit výborný čaj, červené plody ozdobí vaši zimní zahradu

 Kalina vrásčitolistá je zelený robustní keř, z něhož můžete vypěstovat i volný plot

 Callicarpa bodinieri - krásnoplodka je opadavý keř, který má rád sluníčko nebo polostín. Dorůstá do 2 až 3 metrů. Pochází původně z Číny.

 Skimia japonica Olympic Flame vydrží přes zimu, neopadává. Je vhodná do zimních truhlíků jako vánoční výzdoba.

Chceme vám ukázat, jak pro zimní období využít různých více či méně skrytých krás rostlin. Já osobně miluji posezení na terase u bytu za slunného zimního odpoledne, i když na sobě musím mít huňatý svetr nebo pléd po babičce.

 

Slunce nám dává sílu, a proto nezapomeňte na kouzla zimního slunovratu a nechte do sebe proudit energii slabých, ale příjemných paprsků. Nemusíte k tomu mít zahrádku, stačí květináče na terase, anebo alespoň truhlíky za oknem. A pokud ani to nemůžete mít, jděte se projít do parku a dívejte se kolem sebe.

           

Kdo je nejsilnější

Stromy, samozřejmě. Máme je objímat, abychom načerpali sílu, ale možná se stačí na ně dívat. Všimněte si jich pořádně a uvidíte, že opadané listnáče nejsou smutné, nýbrž že každý druh je jiný. Pozorně se dívejte na architekturu větví, barvu kůry na větvích i kmenech a zjistěte, který strom nese jedlé plody pro ptáky. Nemusíte jména stromů znát, ale jejich krásu si zapamatujte. Také jehličnaté stromy s čepicí sněhu vás potěší — jsou jako vánoční stromečky, ať je listopad nebo březen.

 

V zahradě se nedají zahanbit ani keře: těch tvarů větviček, těch barev kůry! Červené a žluté svídy, ostře zelená zákula nebo janovec, černé keřovité vrby nebo čarodějně zkroucené větve lísky. Ve stylu letošního květinářského trendu „přírodních klenotů“ uctívejte hlohyně, skalníky, dřišťály, mahonie — rudé, oranžové a žluté jako drahokamy ozdobí vaši zahradu a zasytí ptáky. Doplníte jimi i aranžmá ve váze nebo v misce. Co vidíte dál? Trávník, který ztratil svou smaragdovou barvu. Ale všimněte si jej za mrazivého rána! Každé stéblo je jako ze skla, třpytí se bílou jinovatkou.

 

Jsou odkvetlé krásky smutné?

Co se stalo s pravými ozdobami zahrady — květinami? Na své zahradě jste ostříhali trvalky, letničky jste vytrhali a holé záhony pokryli chvojím… záhony spí. A přece něco zůstalo: listy stále zelených trvalek, květy pozdních druhů, které často vydrží i slabší mrazy, anebo některé květiny, které jste jednoduše zapomněli ostříhat. Oblíbené jsou okrasné traviny. Jejich listy často na podzim zežloutnou, ale stříhají se až na jaře a zajímavá květenství zdobí zahradu rovněž nejméně do Vánoc… Jen čemeřice jako neposlušný rebel často vykvete i navzdory sněhu a mrazíkům.

 

Sněhové královny

V létě je za královnu květin považována růže. Kdo ale vládne zimě? Těžko říct, protože o pozornost spolu bojuje hned několik zajímavých rodů rostlin. Nejznámější jsou vřesovce (Erica sp.). Drobné keříky se stále zelenými listy kvetou nejrůznějšími odstíny od bílé přes růžovou po fialovou, dokonce se najdou odrůdy se žlutavými květy. Pokud si pěkně sesadíte různé odrůdy do rašelinového záhonu nebo do velkého truhlíku, pokvetou pravděpodobně od listopadu do jara (ne všechny najednou).

 

Nezapomeňte si takový záhon naplánovat již při zakládání zahrady tak, abyste na něj co nejlépe viděli v zimě z oken obývacího pokoje. V létě budete sedat venku, a tak uvidíte ze zahrady i jiná místa. Oblíbeným „zázrakem“ je vilín (Hammamelis). Proč je keř s listy podobnými lísce tak zvláštní? Na podzim se rozzáří jeho listí pestrou směsí barev od žluté až po temně rudou. Listí pak opadá a nic se chvíli neděje.

 

A jednou ráno se podíváte a řeknete si: Co se nám na ten keř zachytilo? Peříčka? Nitky? A vedeni zvědavostí vyjdete ven a překvapením vydechnete. Na holých měkkých větvičkách jsou žluté střapečky, které možná i voní. A to je venku bílo a pořádný mráz. Podobně jako vřesovec má i vilín zajímavé kultivary, časné i pozdní, žluté, oranžové a červené. Některé keře jsou vysoké až čtyři metry, jiné dorostou jen metr a půl.

 

A souboj nekončí. Kalina vonná (Viburnum fragrans) anebo její kříženec Viburnum x bodnatense jsou odolné keře, které často kvetou před Vánocemi drobnými růžovými květy, pochopitelně voňavými. Pokud tyhle keře na zahradě máte a ony nechtějí před Vánocemi kvést, můžete si větvičky nařezat a přirychlit. Krásně vám ozdobí vánoční stůl.

 

Abychom byli spravedliví, nezapomeneme na drobnou okrasnou třešeň chloupkatou (Prunus fruticosa ‘Autumnalis’). Kvete pozdě na podzim, u nás ale častěji až v předvánoční době, pokud je teplejší počasí. Větve bývají obaleny drobnými růžovými nebo bílými květy. Vidíte, že zahradu zdobí v prosinci řada druhů. Největší zázrak ovšem dovede mráz, který promění přírodu v říši ledové královny a každý lístek nebo uschlý květ v třpytivý diamant.

 

 

text: Jana Pyšková (autorka je zahradní architektka)

foto: Jana Pyšková a archiv

zdroj: Moderní byt 12/2002