 |
Současný trh nabízí nepřebernou paletu nádob, od klasických květináčů, přes plastové truhlíky, kameninové žlaby, košíky až po originální kamenná díla. Rozličné tvary, barvy, styly a velikosti umožňují, aby si vybral každý. Kritériem výběru by ovšem neměla být jen estetická stránka nádoby, ale především její vhodnost. Správně zvolená nádoba musí pojmout dostatek zeminy, aby v ní rostlina prospívala alespoň jedno vegetační období (trvalky déle) a její velikost by měla rovněž korespondovat s velikostí rostliny (velká rostlina v malé nádobě se snadno převrací).
|
|
Vedle velikosti je také důležitý tvar nádoby – mělké nádoby se hodí pouze pro rostliny s krátkými kořeny (skalničky, letničky), rostliny s dlouhým hlavním kořenem vyžadují hluboké nádoby, stejně jako stromy, keře a rostliny, u nichž předpokládáme, ze porostou déle nez jednu sezónu. Při výběru nádoby je dobré zaměřit se také na její hmotnost (obzvlášť chceme–li ji po zahradě pravidelně přenášet) a rozhodně neopomeneme zkontrolovat odvodnění. Voda z nádoby musí odtékat, neboť leží-li kořeny ve vodě, rostlina odumře. Pokud nádoba otvory nemá, snadno je vyvrtáme (do plastových nádob uděláme otvor rozžhaveným kovovým bodcem), případně vložíme na dno drenážovou vrstvu štěrku, která přebytečnou vodu zachytí.
OBLÍBENÉ HRNKOVÉ ROSTLINY
|
VÝHODY PĚSTOVÁNÍ V NÁDOBÁCHFlexibilita – rostliny lze snadno přenášet a seskupovat. |
 |
|
MateriálMateriál, z něhož jsou nádoby vyrobeny, je pro rostlinu samotnou méně důležitý než tvar a velikost nádoby, ovšem vybíráme jej tak, aby ladil se stylem zahrady, domu či terasy.
Terakota – známé červenavé nádoby jsou k dostání v nejrůznějších velikostech a tvarech, čemuž odpovídá i jejich široké cenové rozmezí. Porézní terakota splňuje podmínky pro dobrý růst rostliny, při mrazu však snadno praskne (nejedná-li se o mrazuvzdorné provedení). Také při pádu se tyto nádoby snadno rozbijí, neboť jsou křehké a tak se vyplatí umístit je do závětří.
Kámen – přírodní kámen působí romanticky a náležitě „staře“, ovšem je poměrně drahý. Kamenné nádoby jsou těžké, takže se nepřevrací, ovšem nejsou vhodné pro časté stěhování. Při špatné manipulaci mohou dokonce prasknout.
Dřevo – nádoby z kvalitního tvrdého dřeva, které jsou vyrobeny z uměle sušeného materiálu, se dále nesesychají a mají dlouhou životnost. Výrobky z měkkého dřeva mají životnost kratší a je nutné natřít je ochranným nátěrem proti hnilobě.
Plast – je levný a vyrábí se ve všech barvách a velikostech. Může být velmi přesvědčivý, simuluje-li terakotové nádoby. S nádobami se snadno manipuluje, ovšem protože jsou lehké, snadno se převrací. Za horkého počasí v nich rychle vysychá substrát.
Beton a konglomerovaný kámen – používají se jako náhražka přírodního kamene, neboť jsou mnohem levnější. Stejně jako on jsou však těžké a s nádobami z nich se špatně manipuluje. Nejlépe působí jednoduché a rovné tvary.
Kov – uplatňuje se především na vnější obaly plastových květináčů. Působivé jsou galvanizované úpravy a napodobeniny starého olova.
|
NÁŠ TIPOdkvetlé květy pravidelně vyštipujeme, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen a více kvetla. Rostliny s keříkovitým habitem každé dva týdny pootočíme, aby se nekřivily, rostou totiž za světlem. Převislé druhy nemusíme jen zavěšovat, ale můžeme je také navádět po žebříčku, který zakoupíme v zahradnických potřebách. SPRÁVNÁ ZÁLIVKA
Rostliny v nádobách zaléváme ráno, případně večer. V poledne se voda vypaří dříve, než dostoupí ke kořenům a navíc může popálit listy. Plastové nádoby (protože velmi rychle vysychají) vybíráme nejlépe samozalévací, tedy s dvojitým dnem, v němž je zásobárna vody. |
 |
Výběr rostlinAčkoli v nádobách můžeme pěstovat trvalky, stromy a keře, pro terasu zaplavenou květy jsou nejlepší volbou letničky, případně dvouletky, které jsou šlechtěny právě pro hojnost a barevnost květů. Ideální je zakoupit silné sazenice (nebo semenáčky, které musíme ovšem doma přesadit do malých květníků) v zahradních centrech nebo u soukromých prodejců. Z palety barev si vybíráme jednak podle toho, do jakého tónu chceme nádobu ladit, a také podle celkového habitu rostliny. Ten může být vzpřímený, rozložitý, keříčkový, ale také plazivý (takové rostliny se nejlépe hodí do závěsných košů či truhlíků a na okraje nádob, kde vytvoří vodopád květů) nebo popínavý (během vegetačního období rostlina vytvoří hustou zástěnu). Rostliny můžeme pěstovat samostatně, nebo různé druhy sesazovat. Pěkně se vyjímají třeba popínavé druhy s keřovými, sesazené v jedné nádobě. POPÍNAVÉ ROSTLINY
|
‚ 
| Pak přidáme vrstvu hlíny (podle velikosti nádoby a kořenového balu) a sazenici opatrně vyjmeme z květníku – rostlinku chytneme mezi prsty co nejblíže ke kořenům, květináč otočíme dnem vzhůru a vyklepneme i s balem. Vložíme do připravené nádoby s hlínou, dosypeme znovu další hlínu a rostlinku do ní trochu přimáčkneme tak, aby pevně seděla. Pak už jen dosypeme hlínu cca 1–2 cm pod okraj nádoby, prolijeme a umístíme na trvalé stanoviště.
Rostliny v nádobách vyžadují pravidelnou péči – v létě je zaléváme každý den (v horkém počasí i několikrát denně) a také pravidelně přihnojujeme, protože rostliny v nádobách trpí nedostatkem živin. Potřebný draslík, dusík, fosfor a další živiny jim snadno dodáme práškovým nebo tekutým hnojivem. Vždy respektujeme pokyny výrobce, neboť nadbytek živin může být pro rostlinu stejně škodlivý jako jejich nedostatek. |
 |
