Péče o trávník
Na podzim trávník posekejte, na holá místa dosejte travní směs, pohnojte, proveďte vertikutaci, aby se ke kořínkům dostal vzduch, voda a živiny. Pokud je sucho, zalijte. Na začátku září bývá ještě čas zakládat nové trávníky. Nečekejte ale dlouho. Pokud vysejete až koncem září, tráva nebude mít čas dobře zakořenit a rozrůst se před zimou a prvními mrazy.
Zelené hnojení
Po sklizni zeleniny je dobré zasít na záhony rostliny, které poslouží jako zelené hnojivo. Vhodné jsou zejména ty, které rychle rostou, mají velký kořenový systém a křehké nadzemní části, jako je svazenka, pohanka, žito nebo hořčice.
Velmi výhodné jsou také bobovité rostliny, jako hrách, vikev či peluška, které obohatí půdu o dusík. Žijí totiž v symbióze s bakteriemi, které dokáží získávat dusík přímo ze vzduchu.
Rostliny nechte vyrůst alespoň do výšky 20 cm, pak je posekejte a nechte zavadnout. Můžete je lehce zapracovat do půdy rýčem nebo jen překrýt mulčem a nechat rozložit. Kromě obohacení půdy o živiny zelené hnojení pomáhá zlepšit strukturu půdy, potlačuje růst plevelů a zvyšuje aktivitu užitečných půdních mikroorganismů.
Sklizeň zeleniny
Sklízejí se fazole, dýně, cukety, červená řepa, lilky, celer, podzimní mrkev, patizony, papriky, brambory či květák. Můžete sázet česnek a špenát na říjnovou sklizeň a cibuli pro jarní sklizeň. Pažitku, petrželku, růžičkovou kapustu a odolné odrůdy špenátu lze ještě ponechat v záhoně. Podporujte růst růžiček na růžičkové kapustě zaštípnutím její špičky. Kedlubny, kadeřávek, čínské zelí a tuřín stále rostou a ocení i přihnojení.
Sázení jarních cibulovin
Patří sem narcisy, sněženky, bledule, řebčíky a talovíny. Připravte záhon, půdu nakypřete a obohaťte o kompost. Cibulky sázejte do hloubky okolo 10 cm – větší cibule hlouběji, menší blíže k povrchu. Drobnější cibuloviny kvetoucí brzo na jaře, jako jsou ladoňky, ladoničky, krokusy či talovíny, můžete sázet i do trávníku. Na jaře ho budete mít ozdobený květy. Později rostliny zatáhnou a trávník bude možné sekat a běžně užívat.
Časně kvetoucím cibulovinám se bude dařit i pod listnatými stromy, stihnou tady vykvést a zatáhnout ještě před jejich olistěním. Umějí využít krátké období světla a tepla, které pod listnáči na jaře nastává.
Rostlina měsíce
Povíjnice laločnatá je příbuzná našich svlačců či exotické povíjnice batátové, známé pro své jedlé hlízy. Pochází ze Střední a Jižní Ameriky. U nás se pěstuje jako dekorativní popínavá letnička vhodná na porůstání plotů a pergol. Daří se jí hlavně na slunných stanovištích v lehké, dobře propustné, výživné půdě. Kvetou rovněž bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), mišpule (Mespilus), talovín zimní (Eranthis hiemalis) nebo Ibišek syrský (Hibiscus syriacus).
Náš tip |
Nezralé vlašské ořechy nakrájejte na plátky a vložte do velké sklenice spolu se skořicí, hřebíčkem a citronovou kůrou. Vše zalijte vodkou, uzavřete sklenici a nechte ji stát na teplém slunném místě. Po šesti týdnech obsah sceďte, smíchejte s vodou svařenou s cukrem (0,5 l vody a 0,5 kg cukru na litr výluhu). Nechte stát měsíc na stejném místě, poté přesuňte do chladu a nechte uležet nejlépe do jara. |