Pro případ, že chceme jen bránit nežádoucím pohledům nebo od sebe oddělit některé části pozemku, jsou ideální živé ploty. Takový plot může mít různou výšku i proměnlivý vzhled, mohou jej tvořit jehličnaté nebo listnaté keře a stromy.
Prvotní úvaha
Hned na začátku si musíme rozmyslet, jaký by náš plot měl být; teprve pak má smysl navštívit zahradníka. Především jde o to, zda bude živý plot volně rostoucí, nebo stříhaný. Stříhání a tvarování živého plotu je relativně náročné a musí se dělat pravidelně, má-li plot vypadat pěkně. Na druhou stranu stříhaný plot zabírá daleko méně místa než plot volně rostoucí. Velmi důležitá je výška. Tu můžeme zvolit libovolnou od třiceticentimetrového plůtku podél cestičky až po třímetrovou hradbu.
Základním požadavkem na plot bývá dostatečná hustota, aby byl pokud možno neprůhledný a někdy i neprostupný. Proto se využívají dřeviny, které snášejí řez a velmi dobře obrůstají. Náš plot nemusí být opadavý nebo celoročně jen zelený, může také kvést a vonět. Záleží na výběru dřevin.
Dřeviny pro tvarované ploty
Pro tvarované ploty a stěny vybíráme druhy odolné, které dobře regenerují, hustě větvené a raději s menším listem. Pozor také na dřeviny, které trpí chorobami a škůdci. Rozdělme si je podle výšky na několik skupin.
Výška do 1 m
Z jehličnanů sem patří cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) ‘Minima’, ‘Nana’, tis (Taxus baccata ‘Repandens’, Taxus cuspidata ‘Nana’), zakrslé kultivary smrku ztepilého (Picea abies), zeravu západního (Thuja occidentalis) a jedlovce kanadského (Tsuga canadensis).
Ze stálezelených (neopadavých) listnáčů jsou vhodné např. dřištál (Berberis buxifolia) ‘Nana’ či zimostráz (Buxus sempervirens).
Z opadavých keřů vybereme k tomuto účelu některý z kultivarů dřištálu Thunbergova (Berberis thunbergii), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) ‘Lodense’, zimolez tatarský (Lonicera tatarica) ‘Louis Leroy’, mochnu křovitou (Potentilla fruticosa), meruzalku alpskou (Ribes alpinum) ‘Pumilum’, pámelník okrouhlý (Symphoricarpos orbiculatus).
Výška 1—2 m
Z jehličnanů této skupiny patří k nejoblíbenějším zeravy neboli túje (Thuja occidentalis), dále jalovec čínský (Juniperus chinensis) a viržinský (J. virginiana), smrky ztepilý a Pančičův (Picea abies, P. omorika) a jedlovec (Tsuga canadensis).
Z opadavých listnáčů do této nejfrekventovanější skupiny použijeme javor babyku (Acer campestre), kultivary dřišťálu Thunbergova (Berberis thunbergii), dřišťál obecný (B. vulgaris), habr obecný (Carpinus betulus), dřín obecný (Cornus mas), ptačí zob (Ligustrum ovalifolium a L. vulgare), hlošinu úzkolistou (Eleagnus angustifolia), zlatici čili „zlatý déšť“ (Forsythia intermedia), zimolez (Lonicera tatarica a L. coerulea), trnku obecnou (Prunus spinosa), meruzalku alpskou (Ribes alpinum), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei).
Výška nad 2 m
Potřebujeme-li stěnu vyšší než dva metry, použijeme z jehličnanů například zerav západní, smrk ztepilý, a Pančičův, tis, jalovec čínský nebo cypřišek Lawsonův.
Z listnáčů se pro takto vysoké stěny hodí javor babyka, javor klen, habr obecný, buk lesní, lípa srdčitá, dřín obecný apod.
Dřeviny pro volně rostoucí ploty
Podobně můžeme rozdělit dřeviny vhodné pro volně rostoucí ploty. I zde je nutno vybírat dřeviny odolné. Také by neměly tvořit příliš odnoží, aby nezarůstaly vlastní zahradu.
Výška do 1 m
Z jehličnanů vysadíme zakrslé kultivary cypřišku (Chamaecyparis), jalovec (Juniperus sabina, J. squamata ‘Blue Star’), zerav (Thuja occidentalis) ‘Little Gem’, smrk (Picea abies) ‘Nana Compacta’, ‘Nidiformis’.
Stálezelené keře — dřišťál (Berberis buxifolia ‘Nana’, B. verruculosa), zimostráz (Buxus sempervirens) ‘Sufruticosa’, mahónie (Mahonia aquifolium).
Opadavé dřeviny — četné kultivary dřišťálu Thunbergova (Berberis thunbergii), trojpuk něžný a růžový (Deutzia gracilis, D. rosea), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), mochna křovitá (Potentilla fruticosa), meruzalka alpská (Ribes alpinum) ‘Pumilum’.
Výška 1—2 m
Z jehličnanů zerav západní (Thuja occidentalis) ‘Pumila’, ‘Compacta’, cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) ‘Nana’, jalovec čínský (Juniperus chinensis) ‘Kaizuka’, tis (Taxus cuspidata) ‘Nana’, smrk (Picea abies) ‘Pygmaea’, borovice (Pinus mugo ‘Mops’, ‘Kobold’, Pinus sylvestris ‘Argentea Compacta’).
Ze stálezelených dřevin jsou vhodné hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), kalina (Viburnum ‘Pragense’), dřištál (Berberis julianae).
Skupina opadavých keřů nabízí všestranné kultivary dřištálu Thunbergova (Berberis thunbergii), svídu bílou (Swida či Cornus alba), hortenzii (Hydrangea arborescens, H. paniculata), ptačí zob (Ligustrum vulgare) ‘Lodense’, vajgélie (Weigela hybrida), tavolník (Spiraea arguta, S. cinerea, S. x vanhouttei).
Výška nad 2 m
Jehličnany — tis (Taxus baccata), jalovec (Juniperus veriginiana) ‘Tripartita’, borovice (Pinus sylvestris ‘Watereri’, P. mugo).
Ze stálezelených hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), kalina (Viburnum ‘Pragense’, V. rhytidophyllum), dřišťál (Berberis julianae).
Z opadavých keřů svída krvavá (Swida či Cornus sanguinea), zlatice (Forsythia intermedia), kolkvície (Kolkwitzia amabilis), ptačí zob (Ligustrum vulgare), pustoryl (Philadelphus), klokoč (Staphylea pinnata), šeřík (Syringa chinensis) a další.
Založení živého plotu
Nejčastějším obdobím výsadby dřevin je jaro nebo podzim. Rostliny v kontejnerech vysazujeme po celé vegetační období a v případě potřeby zavlažujeme. Pro výsadbu keřů do 1 m výšky vykopeme příkop asi 40 cm široký a přibližně stejně hluboký, pro keře dvoumetrové na šířce i hloubce 10 cm přidáme. Do původní zeminy přimísíme kvalitní kompost nebo dobře uleželý hnůj. Rostliny vysazujeme stejně hluboko, jako rostly ve školce. Hustota výsadby závisí na druhu dřeviny. Většinou počítáme na 10 metrů 20 až 30 sazenic.
Řez a ošetřování
Tvarované ploty musíme udržovat pečlivým řezem. Dbáme, aby strany nebyly řezány svisle: dole by měl být plot vždy širší. Tím je i spodní část lépe osvětlena a nevyholuje. Plot řežeme podle vegetace a druhů dřevin v požadované výšce. S řezem začínáme již v zimě (pokud nejsou silné mrazy), potom v červnu a silněji rostoucí keře stříháme potřetí na konci srpna. Hustého živého plotu dosáhneme, pokud keře zpočátku držíme hodně nízko, aby se odspodu dobře zahustily.
Volně rostoucí keře pravidelný řez nevyžadují. Je však třeba je zmlazovat odstraňováním starších větví, a to až u země. Také po odkvětu je někdy vhodné keř mírně sestřihnout. To však záleží na druhu.
Keře, zvláště zpočátku, přihnojujeme a půdu udržujeme kyprou a bezplevelnou. V případě suchého počasí musíme zavlažit. Stálezelené dřeviny a jehličnany důkladně zavlažíme před zimou. V zimě z nich setřásáme sníh, aby se nedeformovaly.
Jan Stanzel
Foto: autor
Zdroj: Můj dům 9/01
Pro případ, že chceme jen bránit nežádoucím pohledům nebo od sebe oddělit některé části pozemku, jsou ideální živé ploty. Takový plot může mít různou výšku i proměnlivý vzhled, mohou jej tvořit jehličnaté nebo listnaté keře a stromy.
Prvotní úvaha
Hned na začátku si musíme rozmyslet, jaký by náš plot měl být; teprve pak má smysl navštívit zahradníka. Především jde o to, zda bude živý plot volně rostoucí, nebo stříhaný. Stříhání a tvarování živého plotu je relativně náročné a musí se dělat pravidelně, má-li plot vypadat pěkně. Na druhou stranu stříhaný plot zabírá daleko méně místa než plot volně rostoucí. Velmi důležitá je výška. Tu můžeme zvolit libovolnou od třiceticentimetrového plůtku podél cestičky až po třímetrovou hradbu.
Základním požadavkem na plot bývá dostatečná hustota, aby byl pokud možno neprůhledný a někdy i neprostupný. Proto se využívají dřeviny, které snášejí řez a velmi dobře obrůstají. Náš plot nemusí být opadavý nebo celoročně jen zelený, může také kvést a vonět. Záleží na výběru dřevin.
Dřeviny pro tvarované ploty
Pro tvarované ploty a stěny vybíráme druhy odolné, které dobře regenerují, hustě větvené a raději s menším listem. Pozor také na dřeviny, které trpí chorobami a škůdci. Rozdělme si je podle výšky na několik skupin.
Výška do 1 m
Z jehličnanů sem patří cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) ‘Minima’, ‘Nana’, tis (Taxus baccata ‘Repandens’, Taxus cuspidata ‘Nana’), zakrslé kultivary smrku ztepilého (Picea abies), zeravu západního (Thuja occidentalis) a jedlovce kanadského (Tsuga canadensis).
Ze stálezelených (neopadavých) listnáčů jsou vhodné např. dřištál (Berberis buxifolia) ‘Nana’ či zimostráz (Buxus sempervirens).
Z opadavých keřů vybereme k tomuto účelu některý z kultivarů dřištálu Thunbergova (Berberis thunbergii), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) ‘Lodense’, zimolez tatarský (Lonicera tatarica) ‘Louis Leroy’, mochnu křovitou (Potentilla fruticosa), meruzalku alpskou (Ribes alpinum) ‘Pumilum’, pámelník okrouhlý (Symphoricarpos orbiculatus).
Výška 1—2 m
Z jehličnanů této skupiny patří k nejoblíbenějším zeravy neboli túje (Thuja occidentalis), dále jalovec čínský (Juniperus chinensis) a viržinský (J. virginiana), smrky ztepilý a Pančičův (Picea abies, P. omorika) a jedlovec (Tsuga canadensis).
Z opadavých listnáčů do této nejfrekventovanější skupiny použijeme javor babyku (Acer campestre), kultivary dřišťálu Thunbergova (Berberis thunbergii), dřišťál obecný (B. vulgaris), habr obecný (Carpinus betulus), dřín obecný (Cornus mas), ptačí zob (Ligustrum ovalifolium a L. vulgare), hlošinu úzkolistou (Eleagnus angustifolia), zlatici čili „zlatý déšť“ (Forsythia intermedia), zimolez (Lonicera tatarica a L. coerulea), trnku obecnou (Prunus spinosa), meruzalku alpskou (Ribes alpinum), tavolník van Houtteův (Spiraea x vanhouttei).
Výška nad 2 m
Potřebujeme-li stěnu vyšší než dva metry, použijeme z jehličnanů například zerav západní, smrk ztepilý, a Pančičův, tis, jalovec čínský nebo cypřišek Lawsonův.
Z listnáčů se pro takto vysoké stěny hodí javor babyka, javor klen, habr obecný, buk lesní, lípa srdčitá, dřín obecný apod.
Dřeviny pro volně rostoucí ploty
Podobně můžeme rozdělit dřeviny vhodné pro volně rostoucí ploty. I zde je nutno vybírat dřeviny odolné. Také by neměly tvořit příliš odnoží, aby nezarůstaly vlastní zahradu.
Výška do 1 m
Z jehličnanů vysadíme zakrslé kultivary cypřišku (Chamaecyparis), jalovec (Juniperus sabina, J. squamata ‘Blue Star’), zerav (Thuja occidentalis) ‘Little Gem’, smrk (Picea abies) ‘Nana Compacta’, ‘Nidiformis’.
Stálezelené keře — dřišťál (Berberis buxifolia ‘Nana’, B. verruculosa), zimostráz (Buxus sempervirens) ‘Sufruticosa’, mahónie (Mahonia aquifolium).
Opadavé dřeviny — četné kultivary dřišťálu Thunbergova (Berberis thunbergii), trojpuk něžný a růžový (Deutzia gracilis, D. rosea), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica), mochna křovitá (Potentilla fruticosa), meruzalka alpská (Ribes alpinum) ‘Pumilum’.
Výška 1—2 m
Z jehličnanů zerav západní (Thuja occidentalis) ‘Pumila’, ‘Compacta’, cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) ‘Nana’, jalovec čínský (Juniperus chinensis) ‘Kaizuka’, tis (Taxus cuspidata) ‘Nana’, smrk (Picea abies) ‘Pygmaea’, borovice (Pinus mugo ‘Mops’, ‘Kobold’, Pinus sylvestris ‘Argentea Compacta’).
Ze stálezelených dřevin jsou vhodné hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), kalina (Viburnum ‘Pragense’), dřištál (Berberis julianae).
Skupina opadavých keřů nabízí všestranné kultivary dřištálu Thunbergova (Berberis thunbergii), svídu bílou (Swida či Cornus alba), hortenzii (Hydrangea arborescens, H. paniculata), ptačí zob (Ligustrum vulgare) ‘Lodense’, vajgélie (Weigela hybrida), tavolník (Spiraea arguta, S. cinerea, S. x vanhouttei).
Výška nad 2 m
Jehličnany — tis (Taxus baccata), jalovec (Juniperus veriginiana) ‘Tripartita’, borovice (Pinus sylvestris ‘Watereri’, P. mugo).
Ze stálezelených hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), kalina (Viburnum ‘Pragense’, V. rhytidophyllum), dřišťál (Berberis julianae).
Z opadavých keřů svída krvavá (Swida či Cornus sanguinea), zlatice (Forsythia intermedia), kolkvície (Kolkwitzia amabilis), ptačí zob (Ligustrum vulgare), pustoryl (Philadelphus), klokoč (Staphylea pinnata), šeřík (Syringa chinensis) a další.
Založení živého plotu
Nejčastějším obdobím výsadby dřevin je jaro nebo podzim. Rostliny v kontejnerech vysazujeme po celé vegetační období a v případě potřeby zavlažujeme. Pro výsadbu keřů do 1 m výšky vykopeme příkop asi 40 cm široký a přibližně stejně hluboký, pro keře dvoumetrové na šířce i hloubce 10 cm přidáme. Do původní zeminy přimísíme kvalitní kompost nebo dobře uleželý hnůj. Rostliny vysazujeme stejně hluboko, jako rostly ve školce. Hustota výsadby závisí na druhu dřeviny. Většinou počítáme na 10 metrů 20 až 30 sazenic.
Řez a ošetřování
Tvarované ploty musíme udržovat pečlivým řezem. Dbáme, aby strany nebyly řezány svisle: dole by měl být plot vždy širší. Tím je i spodní část lépe osvětlena a nevyholuje. Plot řežeme podle vegetace a druhů dřevin v požadované výšce. S řezem začínáme již v zimě (pokud nejsou silné mrazy), potom v červnu a silněji rostoucí keře stříháme potřetí na konci srpna. Hustého živého plotu dosáhneme, pokud keře zpočátku držíme hodně nízko, aby se odspodu dobře zahustily.
Volně rostoucí keře pravidelný řez nevyžadují. Je však třeba je zmlazovat odstraňováním starších větví, a to až u země. Také po odkvětu je někdy vhodné keř mírně sestřihnout. To však záleží na druhu.
Keře, zvláště zpočátku, přihnojujeme a půdu udržujeme kyprou a bezplevelnou. V případě suchého počasí musíme zavlažit. Stálezelené dřeviny a jehličnany důkladně zavlažíme před zimou. V zimě z nich setřásáme sníh, aby se nedeformovaly.
Jan Stanzel
Foto: autor
Zdroj: Můj dům 9/01
