Zimní řez ovocných dřevin

Zimní řez se provádí u jádrovin (u nás ponejvíce jabloně a hrušně, s mišpulemi, kdouloní nebo hlohem se setkáme málokdy), rybízu a angreštu. U těchto ovocných druhů se nejlépe hojí rány po řezu právě v zimě. Zacelovací schopnost je vysoká zejména u hrušní, ale i u ostatních přináší dosti dobré výsledky. U těchto dřevin je zimní řez základem vytváření koruny, letní řez je považován pouze za doplňkovou záležitost. Přestože byly v minulosti dělány pokusy pěstovat ovocné stromy bez řezu, zkrátka se bez něj neobejdeme.

Vyberte nejvhodnější dobu

V podmínkách velkovýroby se řeže často po celou dobu, kdy jsou stromy bez listí, pokud však pečujete jen o několik stromů na zahradě, můžete si vybrat nejvhodnější dobu, když odezní silnější mrazy, ale samotná vegetace ještě nezačala.

Podle stáří stromu rozeznáváme výchovný řez (do pátého nebo šestého roku po výsadbě), který má za účel vytvořit přiměřeně hustou a pravidelnou korunku a podporuje zejména růst stromku. Kromě zákrsků mívají kmenné tvary stromů dvě patra větví, první pomáháme založit pomocí řezu, druhé vytvoří zpravidla už samovolně. Pokud toho docílíte, provádějte v dalších letech tzv. průklest. Při něm se podporuje hlavně plodnost. Zásahy řezem proto omezujte. Už nebudou tak zásadní jako předtím. Někdy se doporučuje přesunout průklest do letního období (červenec–srpen), ale zvláštní výhody to neposkytuje.

Odstraňujte větve

Postranní větve se sklánějí do vodorovné polohy, což podporuje tvorbu plodného obrostu. Odstraňujte pouze nadbytečné větve a ty, které rostou dovnitř koruny. Dobře ošetřovaný strom v plné plodnosti přirůstá každým rokem o 30 až 40 centimetrů a plodí každoročně. U starších stromů odstraňujte suché, poškozené a nemocné větve, dále pak ty, které se křižují a zahušťují korunu nebo rostou souběžně blízko sebe. Vždy ponechávejte tu větev, která je silnější a roste vhodnějším směrem. V koruně nemají vznikat nežádoucí prostory – díry. Poškozené větve raději zmlazujte na nižší rozvětvení, aby se rána lépe zacelovala.

Odříznuté větve spalte nebo rozdrťte, čímž také zakročíte proti přezimujícím škůdcům. Vzniklé rány zahlaďte žabkou a ošetřete štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Stromky okousané zvěří se dají zachránit jen v případě, že na obvodu kmínku zbyla aspoň část kůry. Tyto rány vyřízněte až do zdravého pletiva a ošetřete štěpařským voskem nebo pastou se stimulátorem růstu.

Zmlazování stromů

Stárnoucí stromy lze zmladit, plodnost se prodlouží asi o třetinu. Smysl to má jen u stromů zdravých a dobře vyživovaných. Silný řez způsobí, že kořeny lépe zásobují zbylé větve živinami a koruna se rychle obnoví. Zmlazovat je možné i stromy poškozené kroupami nebo ty, které chcete přesadit. Úspěšnost přesazení však s věkem stromů klesá.

U stromů poškozených mrazem je zotavení po zmlazení poměrně nízké, je tedy otázkou, zda se vůbec vyplatí. Zde přicházejí ke slovu spící pupeny, z nichž začnou vyrážet regenerační výhony (vlky). Ty pomohou po zmlazení vytvořit nový plodný obrost. Na zkrácenou kosterní větev bez tažného výhonu lze naroubovat jeden nebo dva rouby téže odrůdy. Tím se zvětší možnost pokračovat v růstu a rána se brzy zacelí.

Na zmlazený strom lze naroubovat i jinou odrůdou (tzv. přeroubování). Podle tvaru koruny zvolte úhel zmlazování – vrcholový úhel koruny. U jabloní, které mívají korunu kulovitou, je vhodný úhel 90 až 100 stupňů, u hrušní 70 až 80 stupňů. Pro zachování úhlu pomůže provázek nebo úhloměr z latí. Silnější větve odřezávejte raději nadvakrát, aby se nevylomily. Sklon řezných ploch má být takový, aby rány byly co nejmenší. Nejvhodnější je používat pilku s otočným listem, umožňující vést řez v jakékoliv poloze. Při práci dbejte zvýšené opatrnosti.

Odborný poradce Pavel Kukal pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě v Praze-Suchdole (ČZU Praha-Suchdol). Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.