Pojištění krok za krokem XVI. (Životní pojištění ano, či ne?)

Statistiky ukazují, že lidé se u nás životně pojišťují podstatně méně, než je obvyklé v západních zemích, více zato preferují pojištění movitého a nemovitého majetku. Tato odlišnost a zvláštní nadřazení hmotných statků nad cenu zdraví a života nepochybně pramení v minulosti a ve specifických společenských a hospodářských podmínkách v době socialismu. Zatímco situace se od té doby podstatně změnila a klade mnohem větší nároky na osobní zodpovědnost každého za vlastní budoucnost, ve sjednávání pojištění zjevně převládá určitá setrvačnost. Proto jsme se v minulých dílech zaměřili především na osobní a životní pojištění, jehož význam stále zůstává nedoceněný.

Prvním krokem, který by měl předcházet jakýmkoliv dalším úvahám o výběru pojišťovny a konkrétního produktu, je ujasnění si otázky, zda pojištění vůbec potřebujete a co přesně od něj očekáváte, při jakých situacích si přejete být krytí a kolik jste ochotni za to zaplatit.

Životní pojištění nerovná se spoření

Životní pojištění si mnoho lidí automaticky spojuje se spořením, což je omyl. Hlavním účelem životního pojištění je jednoznačně finanční zajištění blízkých v případě úmrtí pojištěné osoby, spoření je možnost, kterou vaše pojistka může, ale nemusí obsahovat. Pojistná ochrana může být rozšířena i na další pojistné události, například vážnou nemoc, přiznání plného invalidního důchodu a podobně. Z toho je také zřejmé, kdo by měl mít pojištění uzavřené a jak stanovit pojistnou částku. Vyplacené plnění by totiž mělo nahradit příjem živitele (či spoluživitele) rodiny minimálně za dva roky, ideálně za tři roky nebo i více. Měsíčnímu výdělku třicet tisíc by tedy odpovídala pojistná částka ve výši alespoň jednoho milionu.

Hypotéku zvlášť

Z výše uvedené pojistné částky lze vycházet v podmínkách, kdy rodina nesplácí žádné úvěry, neboť ty by správně měly být zajištěné samostatně. V praxi se bohužel velmi často stává, že k tomuto účelu poslouží životní pojistka, která původně byla uzavřena se záměrem zajistit živitele. To je chyba. Pokud by došlo k úmrtí pojištěného, bude sice splacen úvěr, ale rodina zůstane zcela bez prostředků. Proto je třeba spolu s hypotékou vždy uzavřít další pojištění ke krytí úvěru, i když to banka nepožaduje. Ideální k tomu je rizikové (bez spořící složky) životní pojištění s klesající pojistnou částkou (viz 6. díl seriálu).

Důležitá u životního pojištění je skutečnost, že plnění je vyplaceno rychle, takže oprávněné osoby mají hotovost okamžitě k dispozici, zatímco dědické řízení může trvat dlouho, což se ještě komplikuje, pokud je majetek uložen třeba ve firmě.

Pojistěte se mladí a zdraví

Jestliže životní pojištění slouží především k zajištění rodiny, neznamená to, že kdo je svobodný, ale se založením rodiny počítá, musí s jeho uzavřením nutně čekat. Pro pojištění v mladším věku existují dva velmi pádné důvody. Jednak vás to vyjde podstatně levněji, protože čím je člověk starší, tím se zvyšuje riziko, že se s ním něco stane, což pojišťovny promítají do ceny pojistného, takže s každým přibývajícím rokem je pojištění o něco dražší. Například za obyčejné rizikové pojištění (bez spoření) bude platit člověk při uzavření ve 45 letech měsíčně zhruba dvojnásobek oproti tomu, když ho uzavírá v 25 letech.

Za druhé je výhodnější uzavírat smlouvu, dokud je člověk zdravý. V momentě, kdy už se objeví nějaká diagnóza, bude pojišťovna buď požadovat přirážku a pojistné se může dost prodražit, nebo – a to je pravděpodobnější – vám bude pojištění nabídnuto s tím, že některá rizika (samozřejmě ta, která hrozí a která by právě člověk potřeboval pojistit) z něj budou vyloučena. V krajním případě může nastat situace, kdy vás z důvodu zdravotního stavu pojišťovna odmítne pojistit úplně.

Dlouhodobý produkt

Přidanou hodnotou životního pojištění může být současně i ukládání a zhodnocování prostředků ve spořící složce. Pojistky tohoto typu jsou produkty dlouhodobé a měly by být uzavírány minimálně do 60 let věku. V osobním nebo rodinném finančním plánu plní funkci jednoho z možných pilířů individuálního důchodového plánu. Pro každého je dobré nespoléhat jenom na stát, bez ohledu na to, co zrovna říkají politikové, mít těchto pilířů větší počet (dalšími možnostmi jsou nemovitosti, penzijní fondy, individuální investice do cenných papírů atd.) a mít je co nejvíce rozloženy. Peníze, za které např. němečtí důchodci na penzi cestují po světě, nepocházejí ze státního sociálního pojištění, ale právě odtud, z životních pojistek, kde si po celý život spořili.

Pojištění by mělo být živé

Zdálo by se, že po uzavření smlouvy se kromě placení pojistného nemusíte už o nic starat. Ale pojištění by nemělo být zakonzervované, je žádoucí o něj pečovat, v pravidelných intervalech provádět revizi a upravovat jej podle situace. Jednoduchý příklad: člověk, který před časem uzavřel pojištění na 2 miliony, ale nyní mu je padesát a děti již jsou samostatné, nemusí už mít pojištění na smrt tak velké a měl by si jej snížit, aby více peněz směřovalo do spořící složky. Aktualizace pojištění bývá často hodně zanedbávána a majitelé pojistek jejich úpravy většinou příliš neřeší. Přitom si neuvědomují, jaké dopady jejich laxní přístup může mít, že se to týká jich samotných a jejich nejbližších a že se jedná o nezanedbatelné finanční částky. V uvedeném příkladu by zanedbané snížení pojistného krytí a zbytečné pokračování v pojištění beze změn mělo za následek drastický rozdíl ve výši vyplaceného obnosu na konci pojištění.

PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ DAŇOVÝCH VÝHOD

– pojistník (ten, kdo smlouvu uzavřel) je zároveň pojištěným

– smlouva je sjednána na minimálně 5 let

– smlouva je sjednána minimálně do roku, kdy pojištěný dosáhne 60 let

– u pojištění s pevnou částkou na dožití (nevztahuje se na investiční životní pojištění) je její výše minimálně 40 tisíc korun u smluv na 5 až 15 let a 70 tisíc u smluv nad 15 let

Pozor na konverze

Máte-li uzavřené životní pojištění, může se stát, že vás bude kontaktovat pojišťovací zprostředkovatel, aby vám starou smlouvu zrušil a převedl ji na novou, modernější a výhodnější. Není vyloučené, že taková konverze pojištění bude výhodná pro pojišťovnu, nikoliv ale pro vás! Doporučil bych v takové situaci nic nepodepisovat a nejdříve se poradit s nezávislým odborníkem. U životního pojištění platí, že pojišťovna může životní pojistku vypovědět pouze v prvních dvou měsících po uzavření, potom již vám ji vypovědět nesmí a pojistka trvá až do data uvedeného ve smlouvě. Pokud ji nevypovíte vy sami.

Daňové výhody

Vzhledem k významu pro vytváření doplňkových soukromých rezerv pro zajištění životní úrovně v důchodovém věku je životní pojištění „se spořením“ podporováno státem formou daňových výhod. Pokud pojištění splňuje podmínky, můžete si každý rok odečíst od základu daně zaplacené pojistné do výše 12 tisíc korun. Potřebné potvrzení o zaplaceném pojistném, které předáte své mzdové účtárně, vám pojišťovna zašle vždy počátkem roku automaticky.

Ušetřit může i zaměstnavatel, který přispívá na soukromé životní pojištění zaměstnance. Celá částka bez jakéhokoliv limitu je daňově uznatelným nákladem, do výše 24 tisíc korun ročně je příspěvek osvobozen od placení sociálního a zdravotního pojištění.