Odpovídá: JUDr. Pavel Kiršner, Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner:
„Podmínky oddlužení neboli osobního bankrotu stanoví insolvenční zákon. Aby mohl soud vůbec o oddlužení rozhodnout, je třeba zahájit tzv. insolvenční řízení. Na soud se může prostřednictvím advokáta, notáře, insolvenčního správce, případně exekutora nebo neziskových a veřejně prospěšných organizací, které mají potřebnou státní akreditaci, obrátit kdokoli, kdo dluží více věřitelům, není schopen dluhy splácet a z pravidelného příjmu může uhradit během 5 let alespoň 30 % dluhů.
Krajský soud během pár hodin vyhodnotí, zda je návrh podán formálně správně a v insolvenčním rejstříku a na úřední desce soudu uveřejní vyhlášku o insolvenčním řízení. V průběhu tohoto řízení nesmí být provedena exekuce, i když je nařízena. Pokud soud oddlužení povolí, mohou se přihlašovat věřitelé se svými pohledávkami. Na to mají 30 dní od chvíle, kdy soud vyhoví insolvenčnímu návrhu a rozhodne o úpadku dlužníka. Pokud soud oddlužení zamítne, nic nebrání dalšímu běhu exekuce a nucenému vymáhání pohledávek.
Oddlužení lze provést buď zpeněžením majetkové podstaty, nebo plněním splátkového kalendáře. Za zpeněžení se považuje převedení majetkové podstaty na peníze včetně využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti a úplatného postoupení dlužníkových pohledávek podle § 283 InsZ. O způsobu zpeněžení bude rozhodovat insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru. Souhlasu soudu ani věřitelského výboru není třeba pouze při prodeji věcí ohrožených znehodnocením nebo zkázou.
Do majetkové podstaty, která bude zpeněžována k uspokojení přihlášených věřitelů při oddlužení, spadá v zásadě pouze majetek, který patřil do majetkové podstaty v okamžiku účinnosti rozhodnutí o schválení oddlužení (zveřejnění v insolvenčním rejstříku). Jaký majetek takto majetkovou podstatu konkrétně tvoří, vymezí soud v rozhodnutí o schválení oddlužení.
Výchozím pro posouzení rozsahu tohoto majetku, tedy i pro zvážení míry uspokojení věřitelů, bude soupis majetku sestavený zejména na základě seznamu majetku a závazků (dluhů) povinně předkládaného dlužníkem spolu s jeho návrhem na povolení oddlužení. Na základě tohoto seznamu ustanovený insolvenční správce sestaví, průběžně doplňuje a upravuje soupis majetkové podstaty, z nějž pak čerpá soud při rozhodování o schválení oddlužení. Teoreticky tedy může být rozhodnuto o zpeněžení Vašeho domku či automobilu.
Při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník vydá část svých příjmů, které po schválení oddlužení získá, ale zachová si ostatní majetek nabytý před schválením oddlužení i po něm. K zajištění plnění splátkového kalendáře je dlužník po schválení oddlužení povinen vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, popřípadě o získání příjmu usilovat a nesmí odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat.
S účinností od 1. 7. 2017 lze provést oddlužení i kombinací obou způsobů, tedy plněním splátkového kalendáře se současným zpeněžením majetkové podstaty nebo její části, ovšem jen tehdy, pokud to navrhne insolvenční správce ve zprávě pro oddlužení zpracované podle § 398a InsZ a dlužník výslovně prohlásí, že s takovým způsobem oddlužení souhlasí. Rozhodnutí, kterou z těchto forem má být povolené oddlužení řešeno, je v prvé řadě záležitostí věřitelů.“
