Líp to nešlo, pane šéf!

Pokud neuzavíráme smlouvu o dílo v rámci svého podnikání se zhotovitelem, který je rovněž podnikatelem, bude se naše smlouva řídit úpravou občanského zákoníku. Zákoník obchodní má však také vlastní úpravu smlouvy o dílo a řada stavebních firem (zhotovitelů) má ve zvyku i s jednotlivými objednateli-nepodnikateli uzavírat smlouvy o dílo (zejména na výstavbu zcela nových staveb) podle zákoníku obchodního, což není v rozporu se zákonem. Postačí do smlouvy vtělit klauzuli, že se daný vztah řídí tímto předpisem a rázem se ocitáme na jiné půdě.

 

Ačkoli obchodní zákoník stanoví, že je-li zvolen právě tento předpis jako základ určitého právního vztahu místo zákoníku občanského, nesmějí být zeslabena práva spotřebitele, tedy toho, kdo v daném vztahu nevystupuje jako podnikatel, je nutno podotknout, že u smlouvy o dílo tyto „spotřebitelské“ výhody nejsou takového rázu, aby bylo třeba se jimi na tomto místě zvláště zabývat. Spokojme se tedy s konstatováním, že smlouvu o dílo lze uzavřít jak podle zákoníku občanského, tak obchodního, přičemž níže bude řeč zejména o společných rysech obou úprav.

Forma

Jako u většiny smluvních typů není písemná forma v zásadě povinná. Stejně jako u všech podobných smluv a úkonů lze tuto formu doporučit, neboť ústní dohoda je obtížně prokazatelná a hodí se zejména pro díla menší hodnoty či významu. 

Obsah

Obsah smlouvy o dílo je samozřejmě naprosto zásadní. Po označení smluvních stran (tj. objednatele a zhotovitele) je v jeho rámci třeba co nelépe definovat předmět smlouvy o dílo. Definice předmětu vymezí, jaké dílo bude prováděno (u stavby či její části je třeba přesně označit mj. pozemek, kde se dílo bude provádět). 

Dalšími zásadními body smlouvy vždy musí být doba plnění zhotovitele i objednatele (na straně objednatele plnění spočívá v placení ceny díla). Dále je na místě uvést ujednání o záruční době, přechodu vlastnického práva díla na objednatele, specifikaci povinnosti odstranit vady díla, případně stanovit pro případ prodlení jedné či obou stran s plněním smluvní pokuty atd.

CO ŘÍKÁ OBČANSKÝ ZÁKON 

Nedojde-li ke zhotovení díla na počkání, zhotovitel je povinen vydat objednateli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu díla, a dále jeho rozsah, jakost, cenu za provedení díla a dobu jeho zhotovení.

Až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak, a nahradit mu účelně vynaložené náklady.

Cena díla

Oba příslušné zákony počítají i s tím, že by výslovně nebyla dohodnuta cena díla. V takovém případě je podle občanského zákoníku povinen objednatel zaplatit cenu „přiměřenou“ a podle obchodního zákoníku cenu „obvyklou“ (tzn. tržní). Obě situace by v případě sporu musely být řešeny na základě znaleckého posudku. V tomto směru je však nutno říci, že smluvní strany mají zpravidla dost rozumu na to, aby smlouvy bez určení ceny neuzavíraly.

 

Cenová ujednání ale mají ještě další zákoutí, která s ohledem na rozsah tohoto příspěvku nelze podrobně rozebrat; strany mohou sjednat placení záloh, cenu podle rozpočtu, případně včlenit určitá pravidla pro zvyšování či změnu ceny v závislosti na provádění díla.

Mechanismy pro určení ceny, případně pravidla pro její zvýšení stanoví rovněž oba zákonné předpisy; na tomto místě nelze než doporučit jejich prostudování. Vždy ale platí, že nejlepší prevencí pozdějších neshod je co nejpřesnější vymezení platebních podmínek přímo ve smlouvě.

 

Ohledně vad platí, že zhotovitel odpovídá jak za vady, které se vyskytnou v době převzetí díla objednatelem, tak i za ty, které se vyskytnou během záruční doby. Podle občanského zákoníku platí obecně záruční doba 6 měsíců a u zhotovení stavby je prodloužena na 3 roky. U obchodního zákoníku je situace složitější, odpovědnost za vady může vznikat i později než předáním díla, přechází-li tzv. nebezpečí škody na zhotovované věci na objednatele později než při tomto předání.

Tento bod si zaslouží zvláštní pozornost zejména u stavebních děl většího rozsahu. V těchto případech je na místě přinejmenším předběžná porada s advokátem, případně kombinovaná s konzultací osoby znalé stavebních předpisů v praxi (autorizovaný inženýr ve výstavbě). Je třeba vzít v úvahu, že u smlouvy sjednané podle obchodního zákoníku bývá často záruka za dílo definována příliš jednostranně ve prospěch zhotovitele, a ačkoli se některá taková ustanovení mohou v případě sporu ukázat neplatnými, je lépe „vynutit“ si rovné podmínky hned na začátku jednání se zhotovitelem, zejména pokud jde o délku a rozsah záruky.