Stavební právo: Přístavba u řadového domu

DOTAZ

Jsem vlastníkem rodinného domu v řadové zástavbě, v níž jsou všechny domy v podstatě stejně velké. Můj soused chce ale dům rozšířit přístavbou směrem do zahrady, přičemž zamýšlená přístavba odpovídá svojí velikostí dosavadním stavbám řadovým. Mám za to, že v tomto případě je třeba trvat na náležitých odstupech přístavby od stávajících staveb sousedních a od hranic pozemků. Vždyť přístavba by již nebyla v řadě s ostatními domy, vybočovala by z ní, takže by nutně docházelo i k vzájemnému stínění a obtěžování pohledy, což by ve svém výsledku znamenalo snížení kvality prostředí.

ODPOVĚĎ

Máte na mysli zřejmě ustanovení § 25 odst. 2 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, podle něhož „je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.

Vycházíte přitom z předpokladu, že rozsah zamýšlené přístavby změní dosavadní ráz zástavby v daném prostoru natolik, že již na ni nebude možno pohlížet jako na zástavbu řadovou. K tomu však třeba uvést, že zmiňované ustanovení § 25 odst. 2 citované vyhlášky, které upravuje „vzájemné odstupy staveb“, stanoví požadavky urbanistické, architektonické a další na stavby, které na sebe přímo nenavazují, je mezi nimi odstup, stavební mezera.

To ovšem není popisovaný případ, když jednotlivé stavby rodinných domů na sebe přímo navazují, když jsou v řadové zástavbě, přičemž zamýšlená přístavba má být jen součástí jednoho z nich. V žádném případě se nejedná o samostatnou stavbu, a tudíž aplikace právních ustanovení o odstupech staveb, jak jste se o tom zmínil, nepřichází vůbec v úvahu. Na zmíněné „řadovosti“ zástavby tudíž nemůže nic změnit ani hloubka zastavění do dvorních traktů jednotlivých staveb. To znamená, že jako řadovou zástavbu je třeba hodnotit i zástavbu staveb s různými šířkami, a to bez ohledu na to, zda jde o zástavbu původní nebo realizovanou až s odstupem času.

Hlučnost, prašnost či jiné imise

To samozřejmě neznamená, že by při povolování přístavby měly být přehlíženy zájmy vlastníků sousedních nemovitostí. Ti totiž mají v řízeních (územním, stavebním) dostatek prostoru k tomu, aby jako účastníci řízení uplatnili své námitky a připomínky (obtěžování výhledem, výškové řešení stavby, zastínění sousedních pozemků a staveb, hlučnost, prašnost či jiné imise atd.), s nimiž se pak musí stavební úřad v rozhodnutí vypořádat.

Přístavbu by nebylo možno povolit, pokud by stavební úřad došel k závěru, že nesplňuje požadavky stanovené např. již v odstavci prvním citovaného ustanovení, tedy např. vámi zmiňované požadavky na zachování normového oslunění a zachování kvality prostředí. Jinými slovy, to, že umístění stavby (přístavby) splňuje jedny požadavky na využívání území či technické požadavky na stavby, ještě neznamená, že splňuje i ty druhé, další.