 |
Podle § 96 nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), může stavební úřad místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. V citovaném ustanovení jsou pak dále rozvedeny případy, u kterých staveb při jejich umístění postačí územní souhlas, jaké náležitosti obsahuje oznámení o záměru stavbu umístit atd. Na základě tohoto ustanovení a dalších paragrafů se pokusíme nyní rozklíčovat, zda uvedenou stavbu lze skutečně umístit jen na základě územního souhlasu a jak se proti němu mohou domněle dotčení účastníci bránit. Vždyť ne každý územní souhlas musí být v souladu se zákonem, jsou jistě i územní souhlasy vydané v rozporu s právními předpisy… |
|
Pokud jde o první z nastolených otázek, tak v ustanovení § 96 odstavec 2 písmeno b) stavebního zákona se praví, že územní souhlas postačí v případech ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení. V ustanovení § 104 odst. 2 písm. c) stavebního zákona se pak mimo jiné uvádí, že ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují haly do 1000 m² zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím a nepodsklepené. Na základě toho možno konstatovat, že podle nového stavebního zákona, a je jedno, co si o tom kdo myslí, bylo možno umístění zmíněné stavby řešit prostřednictvím územního souhlasu.
|
Nástroj proti „dotěrným sousedům“?Institut územního souhlasu zavedl nový stavební zákon s cílem zjednodušit realizaci staveb (a já říkám s cílem eliminovat „dotěrné sousedy“). Ostatně posuďte sami. Z ustanovení stavebního zákona o územním souhlasu vůbec nezjistíte, jakým že to rozhodnutím územní souhlas vůbec je, jak se proti takovému souhlasu, který se tváří jen jako jakési mimochodné sdělení stavebního úřadu, bránit. Podle stavebního zákona nijak, když jej pojímá jen jako akceptaci daného záměru z hlediska územního plánování. Ostatně osobně jsem viděl dva konkrétní územní souhlasy vyhotovené stavebními úřady a ani v jednom z nich nebylo v tomto směru žádné poučení. Na jejich koncích, kde poučení o opravných prostředcích bývá, byla totiž jen konstatování o tom, že územní souhlas platí 12 měsíců ode dne jeho vydání a informace o situacích, za nichž pozbývá územní souhlas platnosti. Takže tato základní věc není v zákoně vůbec řešena, v důsledku čehož si ji budou dotčené osoby, úředníci, advokáti i soudci vykládat zcela jistě různě, a to se všemi důsledky z toho plynoucími (průtahy, stížnosti, prostě zbytečné náklady).
|
DORUČOVÁNÍ ROZHODNUTÍ NEPODCEŇUJTE!Stavební povolení na přestavbu ve vašem sousedství jsme si vyzvedli na poště v úložní době a podle poučení jsme proti němu podali ve lhůtě 15 dnů odvolání. Přesto bylo zamítnuto jako opožděné s odůvodněním, že v době, kdy jsme odvolání podali, bylo stavební povolení již v právní moci. Jak je to možné? Bude to zřejmě tím, že jste spojovali běh lhůty k podání odvolání s okamžikem, kdy jste si zásilku se stavebním povolením vyzvedli na poště, ačkoliv odvolací lhůta začíná běžet již ode dne oznámení rozhodnutí. Na danou záležitost se je třeba podívat z pohledu zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, jenž nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006. |
|
Ve stavebním zákoně přitom není ani uvedeno, jakým způsobem dává stavební úřad územní souhlas ve známost veřejnosti. To u souhlasu stavebního úřadu s ohlášenou stavbou je stavebníkovi doručován alespoň písemný souhlas či platí tzv. fikce takového souhlasu. U územního souhlasu se o tom neuvádí NIC! Zřejmé však je, že územní souhlas není výstupem správního řízení, takže ani nemohl být doručen účastníkům řízení s právem podat proti němu odvolání. Zřejmě byl zaslán pouze oznamovateli záměru.
|
MOŽNOST ODVOLÁNÍPodle hlavy VIII. správního řádu, nazvané „Odvolací řízení“, jejího ustanovení § 81 odst. 1, může účastník řízení podat proti každému rozhodnutí odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Je to výraz tzv. dvouinstančnosti správního řízení. Takovými rozhodnutími jsou i rozhodnutí vydávaná v řízeních vedených podle stavebního zákona, jako např. rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o odstranění stavby apod. |
Územní souhlas není sdělenímV publikacích některých autorů věnovaných novému stavebnímu zákonu se lze dočíst, že územní souhlas je sdělením podle § 154 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. S tím ale nelze souhlasit, neboť v tom případě je územní souhlas podřazován pod část čtvrtou správního řádu, nazvanou „Vyjádření, osvědčení a sdělení“, s níž nemá společného vůbec nic. Uvedenými deklaratorními akty podle části čtvrté správního řádu se totiž autoritativně zjišťují již existující vztahy správního práva, tj. vztahy, které zde již byly před vydáním příslušného aktu a nezakládají se jimi, nemění ani neruší konkrétní právní vztahy.
|
|
Územním souhlasem vydaným podle § 96 stavebního zákona se naopak právní situace v území mění, neboť oznamovateli záměru vzniká oprávnění, které tu dosud nebylo, a to umístit v území stavbu nebo zařízení, provést jejich změnu atd. Jestliže ale dochází vydáním územního souhlasu k založení či úpravě (tj. ke změně) právních poměrů, pak je třeba územní souhlas považovat za konstitutivní akt, byť nemá z hlediska své formy povahu správního rozhodnutí, jeho vydání nepředcházelo správní řízení a stavební zákon nehovoří o tom, že územní souhlas může nabýt právní moci (zmiňuje se pouze o jeho platnosti). Ještě že je v ustanovení § 96 odst. 6 stavebního zákona alespoň zmínka o možnosti zrušení územního souhlasu, byť tam daná zjevně zcela náhodně, a to v souvislosti v něm prezentovaným možným zrušením územního rozhodnutí vzdor § 94 odst. 5 stavebního zákona.
|
OZNÁMENÍ ROZHODNUTÍPodle § 83 odst. 1 správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Abychom proto nezmeškali lhůtu pro podání včasného odvolání, musíme mít na paměti jako účastníci řízení především den, v němž došlo k oznámení rozhodnutí. Správní rozhodnutí se účastníkům řízení obvykle oznamuje doručením jeho stejnopisu do vlastních rukou (viz § 72 správního řádu). Způsoby doručování jsou stanoveny v § 19 a násl. správního řádu. Správní rozhodnutí se přitom nejčastěji doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, a to na adresu trvalého bydliště fyzické osoby. Pokud vám tedy pošta např. fakticky doručí rozhodnutí dne 15. září 2008, tak následujícího dne, tedy 16. září 2008, započne běžet odvolací lhůta 15 dnů, která skončí dnem 30. září 2008. Učiníte-li v tento poslední den podání (odvolání) u věcně a místně příslušného správního orgánu, anebo podáte-li je v tento den jako poštovní zásilku adresovanou tomuto správnímu orgánu, lhůtu pro včasné podání odvolání dodržíte. I tato prostá věta však skrývá celou řadu problémů. |
KOMU ADRESOVAT ODVOLÁNÍPokud se mluví o podání odvolání u věcně a místně příslušného správního orgánu, znamená to, že je třeba odvolání podat u toho správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, a nikoliv např. u nadřízeného orgánu, jenž bude o odvolání rozhodovat, jak se často stává. Podáním odvolání přímo u nadřízeného správního orgánu se totiž účastník vystavuje nebezpečí, že než odvolací orgán postoupí takové odvolání věcně a místné příslušnému orgánu, tak že mu lhůta pro podání odvolání marně uplyne. Je rovněž v zájmu odvolatele podávat odvolání cestou poštovní přepážky, nejlépe doporučeně, neboť pro určení dne podání odvolání je rozhodující otisk podacího razítka. Pokud by pak např. odvolatel vhodil poslední den odvolací lhůty zásilku s odvoláním obyčejně do poštovní schránky poté, co již byla pro daný den vybrána, byl by na obálce otisk razítka až s datem následujícího dne, v daném případě se dnem 1. října 2008. Takové odvolání by pak bylo samozřejmě posuzováno jako odvolání opožděné. Kromě toho není vyloučena ani ztráta takové zásilky, byť by byla dána s dostatečným předstihem k přepravě. V tom případě by byl odvolatel v důkazní nouzi ohledně podání odvolání. |
Územní souhlas je přezkoumatelný soudemJedním z předpokladů vydání územního souhlasu jsou podle § 96 odst. 3 písmeno e) stavebního zákona souhlasy osob uvedených v § 85 odst. 2 písmeno a) a b) citovaného zákona vyznačené rovněž v situačním výkresu. Třeba poznamenat, že jde osoby splňující kritéria účastníků územního řízení, konkrétně vlastníky pozemků nebo staveb, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, nejsou-li sami žadateli, nebo ti, kteří mají jiná věcná práva k těmto pozemkům nebo stavbám, nejde-li o společenství vlastníků jednotek podle zák. č. 72/1994 Sb. a dále o osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Jejich souhlasy mají vést k bezkonfliktnosti odsouhlasení záměru. Kdo ovšem zaručí, že oznamovatel záměru uvede správně všechny takové účastníky či nevyužije jiných nepravostí k prosazení svého záměru, v důsledku nichž bude posléze vydaný územní souhlas nezákonný? A jak se mají dotčené osoby bránit? Na tyto otázky nemá zákon jednoznačnou odpověď. Vedle výše zmíněného však nepochybně platí i to, že osoby uvedené v § 85 odst. 2 písm. a) a b) stavebního zákona nelze ponechat bez soudní ochrany. Proto bych proti takovému územnímu souhlasu podal žalobu, neboť jej považuji ve smyslu ustanovení § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, za rozhodnutí, které podléhá přezkoumání ve správním soudnictví. |
ULOŽENÍ ZÁSILKYNebyl-li v případě doručování rozhodnutí fyzické osobě adresát zastižen a písemnost mu nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle |
FIKCE DORUČENÍJestliže si totiž adresát uloženou písemnost nevyzvedne ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Pokud by tedy nebyl adresát zmiňované písemnosti dne 15. září 2008 při doručování zastižen, bylo by mu o tom v tento den vloženo do jeho poštovní schránky (či na jiné vhodné místo) oznámení, v němž by byl vyzván k vyzvednutí zásilky ve lhůtě 15 dnů a zároveň poučen o právních důsledcích, pokud by tak neučinil (viz § 24 správního řádu). Zmíněná lhůta 10 dnů by počala běžet dne 16. září 2008 a skončila by dne 25. září 2008, tedy tohoto dne by bylo rozhodnutí účastníkovi doručeno. Od 26. září 2008 by mu tak již začala běžet patnáctidenní lhůta pro odvolání, a to bez ohledu na to, že si rozhodnuti na poště dosud nevyzvedl. Posledním dnem lhůty k podání včasného odvolání by pak byl pátek 10. října 2008. Kdo tedy otálí s vyzvednutím doručovaného rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání, nejenže si zkracuje lhůtu k podání odvolání až o 5 dní, ale krátí si i čas na přípravu k jeho napsání. |
