Skip to content

Stavební zákon v praxi IV. – Malá rekapitulace

Na základě dosavadního exkurzu do oblasti povolování a ohlašování staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací (dále jen „stavba) lze uzavřít, že v závislosti na potřebě a druhu veřejnoprávního přivolení k jejich realizaci existují v zásadě dvě následující možnosti staveb: stavby bez stavebního povolení nebo ohlášení a stavby na ohlášení (o stavbách vyžadujících stavební povolení bude pojednáno v dalších dílech).

Stavby bez stavebního povolení nebo ohlášení

Jsou vymezeny v § 103 odst. 1 SZ, přičemž některé z nich nevyžadují ani rozhodnutí umístění stavby, ani územní souhlas (viz § 79 odst. 3 a § 81 odst. 3 SZ), tedy lze je realizovat bez rozhodnutí o jejich umístění. Ostatní z uvedeného výčtu § 103 odst. 1 SZ ovšem nelze bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu provést (viz dále § 79 odst. 4 a § 80 odst. 2 SZ). Hluboce by se tedy mýlil ten, kdo by z pouhého faktu, že k realizaci stavby není nutné stavební povolení ani ohlášení dovozoval, že již nemá ani žádné další povinnosti, že prostě může bez dalšího stavbu uskutečnit. Naopak, jeho povinnosti spočívají nejen v nutnosti projednat umístění té které stavby, ale má i povinnosti další, o nichž bude pojednáno vzhledem k jejich obecnosti níže.
    

Stavby na ohlášení

Jsou vymezeny v § 104 odst. 2 písm. a) až p) SZ, přičemž při splnění zákonných předpokladů je lze realizovat bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Týká se to například staveb vymezených pod písmeny a) až d) citovaného ustanovení při naplnění požadavků § 104 odst. 1 SZ. Potřebu územního rozhodnutí nebo územního souhlasu je třeba vždy zkoumat u každé stavby zvlášť. Samotné ohlášení však postačí u stavebních úprav a udržovacích prací staveb, neboť nejsou spojeny s nároky na území (viz § 81 odst. 3 SZ).

Povinnosti stavebníka

Stavebník je ústřední postavou jakékoliv stavební činnosti, neboť je to on, kdo o jejím uskutečnění a podobě rozhoduje. Vždyť stavební zákon jej v § 2 odstavec 2 písmeno b) vymezuje jako osobu, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, včetně jejího právního nástupce, a dále jako osobu, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Právě proto věnuje stavební zákon jeho povinnostem v procesu výstavby značnou pozornost v celé řadě ustanovení.

POVINNOSTI STAVEBNÍKA DLE § 152 SZ

Nejkompaktnějším způsobem jsou povinnosti stavebníka stanoveny v § 152 SZ, a to následovně:
(1) Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.
(2)  Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.
(3)  Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen
a)  oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu,
b)  před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,
c)  zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie,
d)  ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
e)  ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103.“ 
                                                                                        

Povinnosti vlastníka stavby

Zde jde o povinnosti, jež existují po dobu stavby souběžně s povinnostmi stavebníka, a to od okamžiku, kdy lze pohlížet na rozestavěnou stavbu jako na samostatnou věc. SZ vymezuje povinnosti vlastníka stavby v § 154 odst. 1 takto:
Vlastník stavby je povinen
a)  udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,
b)  neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat,
c)  umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
d)  uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje,
e)  uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby.

Provádění stavby svépomocí

Další povinnosti stavebníka souvisejí s ochranou veřejných zájmů při provádění staveb. Jejich cílem je zabezpečit, aby v případě, není-li stavba prováděna specializovanou firmou, nýbrž svépomocí, bylo nad její realizací zajištěno odborné vedení a dohled, a to i u těch nejjednodušších staveb. Proto SZ v § 160 odst. 3 jednak vymezuje stavby, které stavebník vůbec může provádět sám pro sebe (jsou to stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 SZ a stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104 SZ), a dále v následujícím odstavci 4 stanoví, že je stavebník může provádět svépomocí pouze tehdy, pokud zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Takovým stavebním dozorem (§ 2 odst. 2 písm. d) SZ) je osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.
 
V praktickém životě to znamená, že i při realizaci staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, si musí stavebník před zahájením stavebních prací zajistit stavební dozor ve smyslu shora uvedeného. Oprávněná osoba prokazuje svoji kvalifikaci k odbornému dozoru nad prováděním stavby svépomocí stavebnímu úřadu příslušnými doklady, jakými jsou osvědčení o autorizaci, vysokoškolský diplom, maturitní vysvědčení a potvrzení o délce praxe ve stavebnictví. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (viz § 160 odst. 4 SZ).

Ochrana podzemních sítí

K dalším závazkům stavebníka před zahájením stavby patří jeho povinnost stanovená v § 79 odstavec 5 SZ, podle něhož si musí zajistit informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury, jakými jsou např. vodovody, kanalizace, energetické vedení, veřejné komunikační sítě, produktovody atd. a zajistit jejich ochranu v případech, kdy stavby uvedené v odstavci 3 citovaného ustanovení vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav.

Ochrana cenných nálezů

Konečně dojde-li při postupu podle SZ nebo v souvislosti s tím k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce v místě nálezu přerušit. Tuto povinnost může stavebník přenést smlouvou na stavebního podnikatele nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či provádějící jiné práce podle tohoto zákona (viz § 176 odst. 1 a násl. SZ). V této souvislosti třeba poznamenat, že za porušení uvedené povinnosti lze stavebníkovi uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč (viz § 178 odst. 3 písm. f) a § 179 písm. c) SZ).