Dotaz se týká záležitostí ohledně průzkumného hydrogeologického vrtu, případně nepovolené stavby studny, přičemž tazatelé pochybují o legálnosti obou případů. Jak tomu skutečně je, na to vám bohužel odpověď nedáme a ani za vás danou věc nevyřešíme. Příslušný k jejímu posouzení a rozhodnutí o ní je však příslušný vodoprávní úřad. Nebudete-li s jeho rozhodnutím ve věci spokojeni, budete moci proti němu podat odvolání. Nebudete-li srozuměni ani s rozhodnutím odvolacího orgánu, budete mít ještě možnost podat podnět k jeho přezkumu u jeho nadřízeného správního orgánu, případně je napadnout správní žalobou u krajského soudu. Rozhodnutí soudu o ní lze pak ještě napadnout kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Ochrany proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, na který se vztahuje správní řád, se lze domáhat podáním stížnosti (viz § 175 správního řádu). Ochrana vašich práv je tak zajištěna dostatečným způsobem a vaše obavy z předpojatosti při řešení daného případu a předem daného výsledku jsou tak ve světle uvedeného liché. Je však třeba mít na paměti, že pro užití vpředu uvedených právních prostředků ochrany práv dotčených subjektů jsou stanoveny zákonné lhůty, v nichž je třeba je uplatnit, a že musí být také náležitě odůvodněny, neboť případné nezákonnosti za vás uvedené orgány státní moci vyhledávat nebudou.
Oprávnění ke zřízení průzkumného hydrogeologického vrtuZ textu dotazu plyne, že v současné době má jít o průzkumný vrt, jenž by se měl následně proměnit ve stavbu studny. Je si tudíž třeba položit otázku, jakým povolením zmíněný průzkumný vrt podléhá. Podle § 55 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění, se za vodní díla nepovažují průzkumné hydrogeologické vrty. Není-li tedy takový vrt podle vodního zákona vodním dílem, není ani stavbou, což v podstatě znamená, že pokud si vlastník pozemku sežene k tomu oprávněný subjekt s příslušnou odbornou způsobilostí, může na něm v zásadě zkušební vrt realizovat. V této souvislosti třeba zmínit rovněž ustanovení § 18 vodního zákona, nazvané „Vyjádření“. Podle něho „Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby při dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek.“ Ani zmíněným ustanovením tedy není osoba provádějící zkušební vrt nijak omezena, když jím byla do doby jeho účinnosti její povinnost přeměněna v právo. Pokud však mají být strojní vrtné práce hlubší než 30 m, nelze je provést bez vyjádření krajského úřadu (viz § 6 odst. 3 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění). |
|
|
Umístění průzkumného hydrogeologického vrtuI když k umístění průzkumného vrtu není třeba územní rozhodnutí či územní souhlas podle zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), přesto ho nelze na pozemku umístit libovolně. Je třeba dbát toho, aby se jeho situování nedostalo do rozporu s jinými právními předpisy, např. aby vrt nezasáhl do chráněných veřejně prospěš-ných zařízení či jím nebyla způsobena škoda třetí osobě (viz přetržení telefonního kabelu, navrtání vodovodu či kanalizace atd.), respektive aby se dal z hlediska územně plánovacích do budoucna ve studnu skutečně přeměnit. Počítá-li se totiž s tím, že se v případě ověření vydatnosti zdroje vody průzkumný vrt dotvoří do podoby vrtané studny, tedy vodního díla, bude muset taková stavba vyhovět celé řadě dalších požadavků vodního a stavebního zákona a jejich prováděcích předpisů. Mimo jiné požadavkům kladeným na studny individuálního zásobování vodou ustanovením § 5 vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v platném znění, podle něhož musí být studna situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní (v popisovaném případě jsou tyto požadavky zvláště aktuální). |
|
Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění a od sousedních studní je pak dána normovými hodnotami, stanovenými v ČSN 755115 Studny individuálního zásobování vodou. Kdo si tyto skutečnosti neuvědomí a nebude s nimi pracovat již ve stadiu provedení průzkumného vrtu, může se dostat do situace, že mu stavba studny nejen že nebude povolena, ale bude muset průzkumný vrt navíc likvidovat.
Čerpání vody z průzkumného hydrogeologického vrtuJednou věcí je provedení průzkumného vrtu, druhou pak čerpání vody z něho. Zatímco k provedení průzkumného vrtu nebývá obvykle třeba zvláštního povolení, k čerpání vody z něho již může být nutné, a to v případech stanovených v § 8 odst. 3 vodního zákona. Podle něho totiž povolení k nakládání s vodami není třeba mimo jiné k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s. Čerpání vody nad rámec tohoto ustanovení povolení vyžaduje. Přeměna průzkumného hydrogeologického vrtu ve studnuPrůzkumný hydrogeologický vrt se může stát vodním dílem a tedy stavbou až jako výsledek následného povolovacího vodoprávního řízení, v němž by bylo vydáno i příslušné povolení k nakládání s vodami. Z předpisů, jež by se přitom uplatňovaly považuji za důležité zmínit alespoň vyhlášku č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, vyhlášku č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, . . ., ČSN 756615 Jímání podzemní vody a ČSN 736614 Zkoušky zdrojů podzemní vody. Pokud by byl průzkumný vrt vystrojen jako stavba bez veřejnoprávního přivolení ještě před tím, jednalo by se zcela zřejmě o nepovolenou stavbu, kterou by bylo nutno projednat v řízení o odstranění z úřední povinnosti (viz § 129 zák. č. 183/2006 Sb.). Jak vidno, daná problematika není až tak jednoduchá, možným problémům lze však předejít tím, pokud se jí ujme zkušený hydrogeolog. Mějte to na paměti. |
